Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 48/2020-85

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem: adresa

zastoupeného: anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem: adresa

proti

žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti,

IČO, sídlem: Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2

o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 13.4.2001 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 13.4.2001 do zaplacení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalobu odůvodnil tím, že se aktuálně nemůže domoci náhrady škody vyplývající z rozsudku Městského soudu v Brně ze 13.4.2011 vydaného pod shora uvedenou spisovou značkou, když v předmětném řízení vystupoval v procesním postavení poškozeného. Nesprávný úřední postup Městského soudu v Brně v namítaném řízení pak spatřoval v nezajištění vymožení částky, která byla odsouzené uložena k úhradě žalobci, a z toho dovozoval nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. Částku 100 000 Kč následně specifikoval jako majetkovou újmu, když jde o částku, která byla v původním trestním řízení odsouzené uložena k zaplacení žalobci, avšak k jejímu zaplacení dosud nedošlo. Žalobce u žalované žádostí 30.9.2019 svůj nárok předběžně uplatnil, žalovaná stanoviskem z 30.1.2020 nároku nevyhověla ani zčásti, když vznesla námitku promlčení nároku.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobcem u žalované 30.9.2019, jako nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná popsala průběh namítaného řízení, když řízení bylo skončeno rozhodnutím Městského soudu v Brně ze dne 13.4.2011 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, jímž byla uložena povinnost k náhradě škody odsouzené vůči žalobci. Žalobce se svého nároku následně bezúspěšně domáhá v rámci exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu Brno – město pod sp. zn. spisová značka a Exekutorského úřadu v obec pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku s odkazem na ustanovení § 32 odst. 1 odpovědnostního zákona, když žalobce vztahuje vznik škody k nesprávnému úřednímu postupu Městského soudu v Brně v předmětném řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, které však bylo již pravomocně ukončeno ke dni 6.9.2011. Po pravomocném skončení řízení již dále nebyly a ani nemohly být činěny žádné úkony soudu, ve kterých by bylo možné spatřovat nesprávný úřední postup, a z tohoto důvodu proto s ohledem na uplatnění nároku na náhradu škody u žalované až dne 18.3.2020, je nárok promlčen. Žalovaná taktéž spatřovala nesprávným určení počátku běhu promlčení, když se může do prodlení dostat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti u žalované.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované podle zákona č. 82/98 Sb. dne 30.9.2019, jako nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč vzniklé tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka a dále bylo učiněno nesporným nevyhovění nároku žalovanou stanoviskem z 30.1.2020.

4. Mezi účastníky zůstala sporná oprávněnost vznesené námitky promlčení ze strany žalované, oprávněnost nároku na zákonné příslušenství žádané žalobcem od 13.4.2001 a splnění předpokladů pro finanční plnění náhrady škody dle zákona č. 82/98 Sb.

5. Z podstatného obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka má soud za prokázáno, že konečné rozhodnutí ve věci bylo vydáno a nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 6.9.2011. Z usnesení Exekutorského úřadu Brno – město č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí má soud za prokázáno, že je u Exekutorského úřadu Brno – územní celek. jméno příjmení, soudním exekutorem, vedeno exekuční řízení proti povinné, které dosud skončeno není.

6. S ohledem na argumentaci shora uvedenou proto soud zamítal další návrhy na doplnění dokazování uvedené v podání žalobce, a to jednotlivými příjmovými pokladními doklady a stvrzenkami, dále pak platebními doklady SIPO, dopisem stát. instituce z 21.7.1997 a kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi manžely příjmení a jméno příjmení, neboť z těchto listin soud neshledává žádné relevantní skutečnosti pro posouzení nároku jako takového.

7. Podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Podle OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

11. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 a § 32 odst. 1 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení majetkové újmy ve výši 100 000 Kč, která mu měla vzniknout tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp, zn. spisová značka, který měl dle žalobce spočívat v nezajištění vymožení částky, která byla odsouzené v předmětném trestním řízení uložena k úhradě žalobci. To vše za situace, kdy žalobce v původním trestním řízení vystupoval v procesním postavení poškozeného. Soud má za zjištěno z trestního spisu Městského soudu v Brně sp, zn. spisová značka, že řízení bylo ukončeno právní mocí posledního rozhodnutí 6.9.2011. Mezi účastníky bylo učiněno dále nesporným, že žalobce předběžně u žalované ve smyslu § 14, 15 OdpŠk řádně svůj nárok předběžně uplatnil, a to dne 30.9.2019, jeho nároku stanoviskem z 30.1.2020 vyhověno nebylo.

12. V prvé řadě se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované, která poukazem na ustanovení OdpŠk vznesla námitku promlčení nároku žalobce, když žalobce i přes upřesnění žádané žalovanou, následně v rámci výzvy taktéž soudem dle ustanovení , 3 , odkázal na odpovědnostní titul, a to nesprávný úřední postup Městského soudu v Brně, který již shora popisoval. Za situace, kdy žalobce dovozoval vznik škody v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně, soud uvádí, že tento v řízení činil úkony do dne 6.9.2011, ode dne následujícího následně počala běžet žalobci tříletá promlčecí doba k případnému uplatnění nároku žalobce u žalované. Tato pak marně uplynula dne 7.9.2014, a z toho důvodu soud námitku promlčení vznesenou žalovanou shledává důvodnou.

13. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že v řízení neshledal ani tvrzený odpovědnostní titul dle § 13 OdpŠk. Jak vyplývá již ze samotného paragrafového znění, nesprávný úřední postup je porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, případně jiný nesprávný úřední postup státu či státního orgánu. Nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou dva pojmy, které vymezují příčinu vzniku újmy výkonem veřejné moci. Jde o samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za takovou újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak. V případě, kdy úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí. Vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/98 Sb. jen toto rozhodnutí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jedinou výjimkou z výše uvedeného pravidla (odrazu úředního postupu v rozhodnutí) představuje § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk. Podle tohoto ustanovení je nesprávným úředním postupem porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je proto nesprávným úředním postupem vždy; na porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené se z tohoto důvodu výše uvedená judikatura nepoužije (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

14. Ze shora uvedeného vylíčení skutkových tvrzení, ze kterých žalobce dovozoval existenci nesprávného úředního postupu, pak vyplývá, že žalobce tento definoval, jakožto znemožnění vymoci částku, která byla odsouzené uložena pravomocným rozhodnutím soudu v trestním řízení jeho osobě, tedy osobě poškozeného. Soud uvádí, že v předmětném nespatřuje ani nesprávný úřední postup soudu, neboť soud neodpovídá za vymožitelnost následné pohledávky, která byla pravomocně v řízení přiznána, ve věci pak nebylo ani vydáno rozhodnutí, které by bylo následně pro nezákonnost zrušeno či změněno. Soud proto uvádí, že žalobce pouze brojí proti následnému vedení řízení a nemožnosti vymoci pohledávku, které však nikterak nemá odraz v řízení trestním, které jakožto odpovědnostní titul označil. Za výsledky vymožení pohledávky na základě pravomocného rozhodnutí pak soud nikterak neodpovídá.

15. Ze všech shora uvedených důvodů, především s ohledem na řádně vznesenou námitku promlčení nároku ze strany žalované, proto soud žalobu pod výrokem I. v plném rozsahu zamítal, když se již nad rámec shora uvedeného nezabýval argumentací žalované ohledně nemožnosti žádat zákonné příslušenství z jistiny ode dne předcházejícího uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, neboť nárok důvodným není, ani co do základu.

16. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle , když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, které vynaložila proti neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení vychází z ustanovení a sestává se z jednotlivých úkonů nezastoupeného účastníka, a to za vyjádření žalované k žalobě ze dne 9.2.2021, tedy ve výši 300 Kč.

17. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení , když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.