Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
9 C 15/2022-52
Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Daříčkovou
ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 23 935,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 860,49 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 3 010,72 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 8 688,97 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 4 160,80 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 8 075 Kč a co do 10% ročního úroku z prodlení z částky 100 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, 8,25% ročního úroku z prodlení z částky 400 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a 8,25% ročního úroku z prodlení z částky 375 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 303 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 860,49 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 3 010,72 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 8 688,97 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 4 160,80 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 8 075 Kč a co do 10% ročního úroku z prodlení z částky 100 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, 8,25% ročního úroku z prodlení z částky 400 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení a 8,25% ročního úroku z prodlení z částky 375 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 303 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V podané žalobě žalobce uvedl, že žalované dodával elektřinu na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 3. 12. 2019, a plyn na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze stejného dne. Smlouva o dodávkách plynu byla uzavřena na dobu 24 měsíců. V rámci obou smluv byly dohodnuty smluvní pokuty. Elektrickou energii dodanou v době od 12. 12. 1019 do 29. 4. 2020 vyúčtoval fakturou číslo znějící na částku 3 110,72 Kč, splatnou dne 25. 5. 2020. V rámci této faktury byla naúčtována částka 5 010,72 Kč za odebranou elektřinu, smluvní pokuta za prodlení se zaplacením zálohy 100 Kč a odečteny zaplacené zálohy 2 000 Kč. Elektrickou energii dodanou v době od 30. 4. 2020 do 15. 10. 2020 vyúčtoval fakturou číslo znějící na částku 9 088,97 Kč, splatnou dne 17. 12. 2020. V rámci této faktury byla naúčtována částka 10 688,97 Kč za odebranou elektřinu, smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh a předchozí faktury 4 x 100 Kč a odečteny zaplacené zálohy 2 000 Kč. Vyúčtováním ze dne datum byla žalované naúčtována smluvní pokuta 1 000 Kč za opakované porušení platební povinnosti. Vyúčtováním ze dne datum byla žalované naúčtována další smluvní pokuta 100 Kč za nezaplacení faktury číslo. Dodávka plynu za dobu od 5. 12. 2019 do 29. 9. 2020 byla vyúčtována fakturou číslo znějící na částku 4 535,80 Kč, splatnou dne 27. 10. 2020. V rámci této faktury byla naúčtována částka 9 517 Kč za odebraný plyn, částky 480 Kč za službu monitoringu spotřeby, částka 363 Kč za demontáž senzoru, smluvní pokuta 375 Kč za prodlení s placením záloh a odečteny byly zaplacené zálohy 6 199,20 Kč. Ke dni 29. 9. 2020 byla smlouva o dodávkách plynu ukončena pro neplacení ze strany žalované, když žalovaná dlužila zálohu květen 2020 a červen 2020. Žalované byla v té souvislosti naúčtována smluvní pokuta 6 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy, představující 400 Kč měsíčně za 15 měsíců. Smluvní pokuta 100 Kč byla žalované vyúčtována dne 10. 11. 2020 za nezaplacení faktury číslo. Protože žalovaná požadované částky nezaplatila ani na základě upomínky, navrhl žalobce, aby soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 23 935,49 Kč včetně zákonných úroků z prodlení z částky 9 088,97 Kč od 18. 12. 2020, z částky 4 535 Kč od 28. 10. 2020 a z částky 3 110,72 Kč od 26. 5. 2020, vždy do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. Ze smluv uzavřených dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že smlouvy uzavřel žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník. Žalobce se smlouvami zavázal dodávat žalované elektřinu a plyn, žalovaná se zavázala platit za dodané energie cenu stanovenou žalobcem a platit zálohy.
Smlouva na dodávku plynu byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců.
4. Obě smlouvy mají totožnou strukturu a vzhled. Smlouvy mají dvě strany. Jedna strana (formálně označená jako strana druhá) obsahuje údaje o účastnících, oddíl nadepsaný smluvní a technické podmínky, kde je ujednána produktová řada, odběrné místo, plánovaná spotřeba, požadovaný termín zahájení dodávek apod., dále je zde datum a podpisy. Druhá strana (formálně označená jako strana první) obsahuje text vyhlížející jako obchodní podmínky. Tato strana je členěna do dvou odstavců, použité písmo je velmi malé, na hranici čitelnosti. příjmení obsahuje odstavce nadepsané Předmět smlouvy, příjmení elektřiny, resp. plynu, Uzavření a trvání smlouvy, příjmení podmínky, Ostatní ujednání a Prohlášení zákazníka a obchodní podmínky jasně evokuje zejména svou formou. Text v těchto odstavcích již není dále nijak jasně členěn, důležité informace nejsou nijak zvýrazněny. Uprostřed odstavce Ostatní ujednání, v nepřetržitém toku textu, je uvedena informace o smluvních pokutách, ve smlouvě na dodávku elektřiny 100 Kč při prodlení a 1 000 Kč při opakovaném porušení platební povinnosti, ve smlouvě o dodávkách plynu 400 Kč měsíčně při nedodržení doby trvání smlouvy a 100 Kč při prodlení s platbou.
5. Ke smlouvě o dodávce elektřiny žalobce předložil také listinu nadepsanou Informace pro zákazníka, o smluvních pokutách se zde nehovoří.
6. Z předložených vyúčtování soud zjistil, že žalobce účtoval žalované platby přesně tak, jak uvedl v žalobě.
7. Z odstoupení ze dne datum soud zjistil, že žalobce odstoupil od smlouvy o dodávkách plynu pro prodlení s úhradami ze strany žalované.
8. Z předžalobních upomínek a poštovních podacích archů soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky s poučením o možnosti soudního vymáhání.
9. Smlouvu o dodávce elektřiny posuzoval soud právně § 50 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
10. Smlouvu o dodávce plynu posuzoval soud právně podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.
11. Pokud jde o smluvní pokuty, zde se soud prvotně zabýval posouzením jejich platnosti. V té souvislosti soud vycházel ze skutečnosti, že dané smlouvy žalovaný uzavřel jako spotřebitel (§419 občanského zákoníku), na jehož ochranu je třeba dbát ve zvýšené míře. Součástí principu ochrany spotřebitele je zásada poctivosti jednání podnikatelského subjektu, která se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný a důležité ujednání nikdy nesmí být umístěno v oddíle, který vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. ulice podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat pouze ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a nesmějí sloužit k tomu, aby v nich v nepřehledné formě podnikatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ustanovení. Pokud by podnikatel postupoval v rozporu s těmito principy, dopouští se porušení zásady poctivosti a jeho jednání nelze přiznat právní ochranu. (viz § 6 občanského zákoníku, z judikatury pak například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4512/11).
12. Po aplikaci uvedené zásady musel soud konstatovat, že smluvní pokuty byly v obou smlouvách sjednány v rozporu s požadavkem poctivosti obchodního styku, protože ani jedna smlouva není logicky uspořádaná, obě jsou matoucí, ujednání o smluvních pokutách je skryto v části smluv, která se jeví jako obchodní podmínky, pro běžného spotřebitele není tato část dostatečně čitelná, vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru, sama není přehledná a ujednání o smluvních pokutách je v ní skryto v nepřehledném toku textu.
13. Soud si je vědom rozhodovací praxe odvolacího soudu, který považuje takto sjednanou smluvní pokutu za platnou. Odvolací soud argumentuje tím, že smlouva se skládá ze dvou stran, což vyplývá jak z identifikace stránek nahoře hned pod nadpisem, tak z upozornění na první straně smlouvy dole, že smlouva pokračuje na další straně. Písmo je sice malé, ale jeho velikost je totožná na obou stranách. První strana je přitom rozdělena do šesti částí nadepsaných většími písmeny, což působí přehledně, a obsahuje obecné podstatné náležitosti smlouvy, které jsou pro všechny odběratele totožné, zatímco druhá strana individualizuje konkrétního odběratele, odběrné místo a další náležitosti, které od sebe jednotlivé smlouvy odlišuje.
14. S argumentací odvolacího soudu se však tento soud neztotožňuje.
15. Dle názoru tohoto soudu je naprosto mimořádné, aby jakákoliv smlouva začínala obecnými náležitostmi. Standardem naopak je, že každá smlouva začíná určením subjektů smlouvy, předmětem smlouvy a případně dnem účinnosti smlouvy, a její úvod je většinou jasně a přehledně strukturován. Tento standard je dodržován nejen proto, že jde o zvyklost, ale také proto, že vyplývá z logiky věci a usnadňuje orientaci ve smlouvě. Jakákoliv osoba, které se dostane do rukou smlouva, nebude uvažovat jinak, než tak, že stránka, která obsahuje zejména určení účastníků smlouvy, je prvou stranou smlouvy. Pokud tato strana bude končit datem a podpisy, pak tato osoba navíc usoudí, že stránka představuje celou smlouvu, a cokoliv je uvedeno na straně druhé, jsou nanejvýš smluvní podmínky, když navíc tato druhá strana podpisy neobsahuje.
16. V daných smlouvách je na jedné straně určen předmět smlouvy v samotném pojmenování smlouvy, níže je uveden údaj o adrese odběrného místa, jsou zde identifikováni účastníci smlouvy, jsou zde rozebrány platební podmínky včetně výše záloh, a je zde také údaj o požadovaném termínu zahájení dodávek, tedy o účinnosti smlouvy. Samotné tyto údaje stačí k platnému uzavření smlouvy, a pokud by smlouvy žádné další údaje neobsahovaly, byly by dostatečným podkladem pro realizaci smluvního vztahu. Žádná osoba podepisující tuto smlouvu nemá důvod předpokládat, že nepodepisuje celý text smlouvy a nemá důvod se pídit po tom, zda se skutečně jedná o první stranu smlouvy, když navíc forma druhé strany evokuje dojem smluvních podmínek.
17. Na tomto nemůže nic změnit skutečnost, že jsou strany formálně označeny naopak, zejména pak, pokud toto označení je miniaturní a ukryté mezi jiným textem. Pokud žalobce smlouvu takto označil, je toto pouze součástí jeho nepoctivého, matoucího a klamavého jednání.
18. Pokud jde o přehlednost textu, pak strana obsahující identifikační údaje, skutečně u obou smluv přehledná je. Tato strana má formu formuláře, text je strukturován, je členěn barevně (šedě), velikostí písma i odsazením. Naproti tomu druhá strana se sestává z plynoucího textu členěného pouze šesti nadpisy. Podstatné informace v textu nejsou nijak odděleny ani jinak zvýrazněny. I při opětovném pročítání více totožných smluv je vždy problém najít zde údaje o smluvní pokutě a také o době trvání smlouvy, a to i pro člověka, který o těchto údajích ví a hledá je. Údaje o smluvní pokutě jsou uvedeny v odstavci nadepsaném Ostatní ujednání, byť sjednání smluvních pokut jako zcela samostatných a závažných institutů by v takovém odstavci nikdo nečekal.
19. Pokud jde o velikost písma, pak toto je opravdu stejně malé až miniaturní na obou stranách smlouvy, formulářová podoba jedné ze stran však napomáhá přehlednosti, kdežto forma druhé strany přehlednost zhoršuje, až se text stává v podstatě nepoužitelným, a to zejména pro běžného spotřebitele, kterým navíc často bývá senior.
20. Matoucí formu, kterou žalobce zvolil pro vypracování smluv, posoudil soud jednoznačně jako jednání žalobce směřující k zastření smluvních pokut a k následné argumentaci snažící se právo na smluvní pokuty obhájit. Tím se žalobce dopustil zcela zřetelného nepoctivého jednání.
21. Žalobce se, pokud jde o platnost ujednání o smluvních pokutách, odvolával na rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 2151/2021 s tím, že Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že soud by měl především zkoumat možnost spotřebitele seznámit se se sankcemi a pokud jsou sankce včleněny do smlouvy, přestože je jejich formulace složitá, je nutno konstatovat, že spotřebitel měl možnost se s tímto ujednáním seznámit. Soud s tímto závěrem Nejvyššího soudu souhlasí, ovšem s tím, že nyní projednávaná věc obsahuje kromě toho, že se část obsahující ujednání o smluvní pokutě tváří jako smluvní podmínky, další aspekt, a to nepřehlednou a zejména matoucí formu obou předmětných smluv, pro kterou je text smluv v části smluvních pokut nejen formulačně složitý, ale pro normálního spotřebitele v podstatě neviditelný. Tím, že úvodní strana smlouvy (označená jako strana 2) je vypracovaná v podstatě přehledně a srozumitelně, dal žalobce najevo, že tuto formu smlouvám byl schopen vtisknout. Pokud potom pro druhé strany smluv, obsahující samostatné závazky na zaplacení smluvních pokut, takovou formu nezvolil, naopak smluvní pokuty co nejvíce v textu skryl, pak nelze než uzavřít, že tuto formu zjevně použil proto, aby ujednání o smluvních pokutách před spotřebitelem co nejvíce utajil. Jak již bylo řečeno, tímto se žalobce dopustil nepoctivého jednání a takovému výkonu práva nelze poskytnout právní ochranu.
22. Přestože obecně může smluvní pokuta ve smlouvě dodavatele energie se zákazníkem představovat způsob zajištění stability distribučního systému, od požadavku poctivosti jejího sjednání nelze ani tak ustoupit. Proto soud smlouvy v této části posoudil jako neplatné.
23. Pokud žalobce argumentoval tím, že smluvní pokuty kompenzuje nižší cena energií, čímž se spotřebiteli dostává výhody, pak krach určitých energetických společností v poslední době a příčiny tohoto krachu tomuto argumentu podkopávají jakoukoliv relevanci.
24. Proto soud žalobu ohledně všech smluvních pokut, které celkem činí částku 8 075 Kč, zamítl. (100 Kč ve faktuře číslo 400 Kč ve faktuře číslo 1 000 Kč ve vyúčtování ze dne 15. 10. 2020, 100 Kč ve vyúčtování ze dne 6. 1. 2021, 375 Kč ve faktuře číslo 6 000 Kč ve vyúčtování ze dne 30. 9. 2020 a 100 Kč ve vyúčtování ze dne 10. 11. 2020)
25. Ve zbytku, který představuje částky za dodanou energii po odečtu zaplacených záloh a cenu za monitorovací zařízení a jeho odpojení, tedy co do částky 15 860,49 Kč soud žalobě vyhověl, když žalobce dostatečně v tomto rozsahu svůj nárok prokázal a žalovaná proti tomuto nároku ničeho nenamítala.
26. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, ty byly požadovány správně podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Přiznány však byly pouze z přiznaných částek, když žalobce žádal přiznání úroků z prodlení z částek vyúčtovaných třemi fakturami, u faktury číslo však došlo k zamítnutí částky 100 Kč, u faktury číslo došlo k zamítnutí částky 400 Kč a u faktury číslo došlo k zamítnutí částky 375 Kč.
27. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žaloba byla úspěšná co do částky 15 860,49 Kč, co do částky 8 075 Kč byla zamítnuta. Žalobce byl tedy úspěšný co do 66% sporu. Žalovaná byla úspěšná co do 34% sporu. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu 66 - 34 = 32 % nákladů řízení.
28. Náklady řízení žalobce spočívají v nákladech na soudní poplatek 958 Kč a v nákladech na právní zastoupení – odměně za tři úkony právní služby – převzetí zastoupení, podání žaloby a účast u jednání, vždy po 2 060 Kč, k tomu 3 x režijní paušál po 300 Kč, náhradě za ztrátu času a náhradě cestovného celkem 659 Kč, když právní zástupce žalobce cestoval ten den k dvěma jednáním z obec a účtoval vyhláškovou cenu nafty, 21% DPH v částce 1 625 Kč, a celkem tak činí 10 322 Kč. Z této částky 32% činí 3 303 Kč. K úhradě této částky proto soud žalovanou zavázal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení, písemně ve třech vyhotoveních, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.