Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 251/2022-49
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 878 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 878 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 10 578 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 878 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 10 578 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se návrhem ze dne 5. 7. 2022 ve spojení s doplněním žaloby ze dne 28. 11. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení 10 878 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód (dále jen vozidlo) neměl v období od 8. 5. 2020 do 7. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 123 dní při denní sazbě příspěvku 86 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 10 578 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 15. 2. 2021 po výzvě žalobkyně. Žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z oznámení zániku pojištění, včetně připojené kupní smlouvy soud zjistil, že právní předchůdce žalovaného požádal o ukončení pojistné smlouvy k vozidlu z důvodu změny vlastníka vozidla, neboť vlastnické právo k vozidlu bylo smlouvou ze dne datum převedeno na žalovaného. Z výzvy ze dne 2. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu v souvislosti s vozidlem ve výši 10 878 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 11. 3. 2021, 9. 4. 2021 a 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 3. 2022, včetně informací o odeslání poštovních zásilek ve spojení s detailem o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalovanému byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy.
4. Provedeným dokazováním soud má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K nákladnímu automobilu jinému než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, nebylo v období od 8. 5. 2020 do 7. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z oznámení o zániku pojištění soud zjistil, že právní předchůdce žalovaného požádal o ukončení pojistné smlouvy k vozidlu z důvodu změny vlastníka vozidla. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že vlastnické právo k vozidlu na základě ní nabyl žalovaný. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvky do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění a nákladů, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvy.
5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.
Podle § 2 odst. 1 písm. o), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku 86 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč.
Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v daném případě nebyla k vozidlu uzavřena smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost žalovaného jakožto vlastníka vozidel. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše příspěvků byla vypočtena jako násobek denní sazby a počtu dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno (dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tedy násobkem 123 dní při denní sazbě příspěvku 86 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč (dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tj. 10 878 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud má s přihlédnutím k nálezům název soudu sp. zn. ústavní nález, ústavní nález a ústavní nález za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem„ spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.