Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 304/2022-41
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 196 043,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 043,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 196 043,86 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 529 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 043,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 196 043,86 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 529 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 196 043,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 3 462,93 Kč včetně smluveného úroku. Součástí smlouvy bylo i ujednání o přistoupení žalovaného k pojistné smlouvě, za což se žalovaný zavázal platit měsíční pojistné. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně jej ke dni datum zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 196 043,86 Kč a z úroku z prodlení z této částky v zákonné výši. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky, ale ani poté ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Jelikož žalovaný je státním občanem země, zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále též jen„ nařízení Brusel I bis“) ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7, ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný má podle zprávy Policie ČR své bydliště ve smyslu čl. 62 nařízení Brusel I bis v České republice na adrese adresa, přechodně pak na adrese adresa žalovaného, a právní předchůdkyně žalobkyně v době uzavření smlouvy provozovala podnikatelskou činnost rovněž v České republice. Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. V tomto případě si smluvní strany v čl. 347 všeobecných obchodních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy o úvěru, ujednaly, že veškeré smluvní vztahy mezi stranami smlouvy se řídí právním řádem České republiky; rozhodným právem je tudíž právo české, které zároveň poskytuje žalovanému coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany, přičemž podle čl. 14 odst. 2 nařízení Řím I právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje i převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění.
4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 96 měsíčních splátek po 3 462,93 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,20 % ročně. V čl. IV smlouvy o úvěru si smluvní strany sjednaly přistoupení žalovaného k pojistné smlouvě č. anonymizováno číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právnická osoba, za což měl žalovaný platit měsíční poplatek ve výši 309 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné produktové podmínky. Ze sazebníku poplatků soud zjistil výši jednotlivých poplatků účtovaných za úkony spojené s poskytnutím úvěru.
5. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet za měsíc září 2020 soud zjistil, že výše jistiny po splatnosti činí 196 043,86 Kč, výše splatného smluvního úroku činí 9 477,27 Kč a výše splatných úroků z prodlení činí celkem 13 568,80 Kč. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni datum z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným. Z předžalobní upomínky ze dne datum a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z protokolu číslo k této smlouvě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uhradila cenu za postoupené pohledávky své právní předchůdkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.
7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum soud zjistil, že zaměstnavatelem žalovaného byla spolčenost právnická osoba a jeho čistý příjem za tři měsíce činil 15 391 Kč. Z dokumentu„ vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech a databázích; žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 15 391 Kč a příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč a podle výstupu z lustrací měl tři úvěrové produkty s nulovými dlužnými částkami. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou ve společnosti právnická osoba, jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činil 15 391 Kč, je rozvedený a žije v pronajatém domě/bytě.
8. Z předložených listin má soud za zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný částku 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami spolu s úrokem, poplatkem za pojištění a poplatky podle ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v bankovních i nebankovních registrech a jeho příjmy ověřila potvrzením o příjmu. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkové vztahy mezi účastníky jako platně postoupený nárok z platně a účinně uzavřené smlouvy o úvěru, jejíž součástí byla platně uzavřená pojistná smlouva a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a před jejímž uzavřením řádně posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že přestal úvěr splácet, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalovaného v souladu se smlouvou ke dni 17. 6. 2019 zesplatnila. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradil, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaný poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátil. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou část jistiny úvěru ve výši 196 043,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené jistiny úvěru od 18. 6. 2019, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou zesplatněného dluhu, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 529 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 196 043,86 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 8 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 27 840 Kč ve výši 5 847 Kč ve smyslu § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby spočívající v podáních ze dne datum a datum, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů a vyjádření k posouzení místní příslušnosti soudu v nich obsažená mohla a měla být již součástí žaloby; soud proto tyto úkony vyhodnotil jako neúčelně vynaložené. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.