Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 219/2022-27

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 896,22 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % jdoucími z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 18 308,42 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11 896,22 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % jdoucími z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení 18 308,42 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba (dále jen právní předchůdce) s žalovanou úvěrovou smlouvu č. anonymizováno. Žádost o úvěr byla podána žalovanou prostřednictvím veřejné datové sítě internet umístěné na internetové adrese webová adresa, žalovaná si zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru. Žalovaná si následně vybrala výši požadovaného úvěru a navolila vyhovující počet dnů pro splácení úvěru. Po tomto vyplnění se žalované zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku bude povinna uhradit. Tyto podmínky jí vyhovovaly, následně klikla na políčko„ chci půjčit“. Dále vyplnila formulář, kam uvedla email, číslo mobilního telefonu, jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, kontaktní adresu. V další sekci pak údaje o zaměstnání, příjmy, jméno zaměstnavatele apod.; údaje o kontaktní osobě, číslo účtu, kam mají být finanční prostředky zaslány. Následně byla žalovaná povinna se seznámit s právy a povinnostmi, pak odsouhlasit předmětnou smlouvu. Současně byla seznámena s dalšími dokumenty. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalované na zadané číslo mobilního telefonu odeslána sms zpráva s unikátním kódem: xk3u. Tento unikátní kód žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončila tvorbu osobního profilu a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalované. Veškerá dokumentace pak byla žalované zaslána na zadaný email. Projev vůle žalované uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění tak byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Smlouva byla podepsána pomocí zadání verifikačního kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním sms kódu, který měl omezenou platnost na 48 hodin. Při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalované žalobkyně vzala v úvahu údaje poskytnuté žalovanou v rámci shora uvedeného procesu a na základě výpisu z účtu předložených žalovanou. Úvěr byl žalované poskytnut dne datum právním předchůdcem žalobkyně na číslo účtu uvedeném ve smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč a smluvní úrok, vše se splatností datum. Žalovaný však svůj závazek nesplnila a na svůj dluh ničeho neuhradila. V souladu se smlouvou čl.VIII.1 byl právní předchůdce oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 0, 1% denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení ve výši 5000 Kč. Dále byly žalované účtovány náklady na vymožení pohledávky ve výši 342,94 Kč. Žalobkyně dále nárokuje i náhradu za účelně vynaložené náklady ve výši 39 Kč. Pohledávka dále sestává z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 005,48 Kč, smluvních pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 10 000 Kč za období od datum do datum ve výši 1 338,17 Kč a dále pak jdoucí z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná byl a o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, má soud prokázáno, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, se sídlem adresa smlouvu o úvěru č. anonymizováno na částku 10 000 Kč, se splatností datum, s roční úrokovou sazbou 40 % p.a. a poplatkem 10 921 Kč Smlouva je podepsána SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalované.

5. Z potvrzení o provedené transakci ze dne datum má soud prokázáno, že žalované byla zaslána na účet č. bankovní účet z účtu majitele právnická osoba tohoto dne částka 10 000 Kč. Ve zprávě plátci i příjemci je uvedeno zápůjčka B0004975809067208.

6. Z dopisu ze dne datum a ze dne datum má soud prokázáno, že žalované bylo oznámeno žalobkyní postoupení pohledávky týkající se smlouvy č. anonymizováno.

7. Z y označené jako„ Předání do advokátní kanceláře“ ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum spolu s dokladem o odeslání ze dne datum má soud prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána a vyzývána ke splacení celého úvěru, nejpozději do datum.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud prokázáno, že pohledávka původního věřitele byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne datum s účinností k témuž dni.

9. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Mezi žalovanou a společností právnická osoba, byla uzavřena dne datum. smlouvu o úvěru č. anonymizováno na částku 10 000 Kč, se splatností datum, s roční úrokovou sazbou 40 % p.a. a poplatkem 10 921 Kč Smlouva je podepsána SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a jménem žalované. Na jejímž základě převedla právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě na jméno žalované dne datum. Žalovaná byla dopisy z datum vyzvána k zaplacení dlužné částky a vyrozuměna o postoupení pohledávky. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dopisem ze dne datum předžalobní výzvou, odeslanou dne datum.

10. Dle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. s. ú. se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z.

18. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C - číslo, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.

19. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr 10 000 Kč zaplatit celkem 10 000 Kč + 10 921 do datum. Z předloženého potvrzení o provedení ověření bonity klienta je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně, když nelze vůbec seznat, v jakém rozsahu a na základě jakých podkladů tzv. úvěruschopnost žalované posoudila. Žalobkyně nic ohledně poměrů pro posouzení úvěruschopnosti žalované nedoložila, a to ani po výzvě soudu. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně provedla analýzu finančního rozpočtu žalované zcela neprofesionálním a absolutně nepřesvědčivým způsobem. Neověření uváděných údajů lze dokonce označit za účelové, tj. ve snaze uvést v hodnocení údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by zde byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Postup právního předchůdce žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Ostatně nelze rovněž pominout, že žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

20. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).

21. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Jestliže právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytl žalované částku 10 000 Kč, plnil dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo žalobkyni ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná je tak povinna plnění na základě neplatné smlouvy vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Soud tedy uložil žalované neuhrazenou jistinu vrátit dle principu vydání bezdůvodného obohacení a dále podle § 1970 o. z. i spolu s úrokem z prodlení z této částky v kapitalizované výši 1 896,22 Kč (za období od datum do datum) a dále od datum do zaplacení. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. číslo Sb. Pouze pro doplnění soud uvádí, že částku kapitalizovaných úroků z prodlení (1 896,22 Kč) připočetl k dlužné jistině (10 000 Kč), čímž dostal částku 11 896,22 Kč (výrok I. tohoto rozsudku). Lhůtu k plnění stanovil zákonnou třídenní dle

25. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, náklady spojenými s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty zamítnout. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou stran je téměř stejný, když žalobkyně byla neúspěšná, co do částky 5 000 Kč (představující smluvní pokutu) a dále v části příslušenství. Navíc žalované ani žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.