Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 96/2022-31

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 21 770 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 500 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 22. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 12 270 Kč s 8,25% úroky z prodlení z částky 21 770 Kč od 12. 10. 2020 do 21. 8. 2021 a s 8,25% úroky z prodlení z částky 12 270 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 500 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 22. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 12 270 Kč s 8,25% úroky z prodlení z částky 21 770 Kč od 12. 10. 2020 do 21. 8. 2021 a s 8,25% úroky z prodlení z částky 12 270 Kč od 22. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 21. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 21 770 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 18. 8. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se souhrnným poplatkem 12 270 Kč žalobci vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč počínaje dnem 25. 8. 2019 do 11. 10. 2020. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, zaplatila pouze částku 5 500 Kč, kterou žalobce započetl na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek v souladu s uzavřenou smlouvou. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalované uvedl, že prověřil před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, vycházel přitom z kontroly v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontroly RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontroly náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontroly zaměstnání telefonicky, kontroly platební historie klienta u jeho společnosti, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti a kontroly předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:

5. Dne 18. 8. 2019 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 270 Kč (celkem se zavázala žalobci vrátit 27 270 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaná splatila na úvěr 5 500 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru číslo žalobce poskytl žalované standartní informace o spotřebitelském úvěru a posoudil schopnost žalované úvěr splácet na základě informací o jejích poměrech získaných z evidenční karty klienta. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaná žije v domácnosti s jedním nezaopatřeným dítětem, přispívá na bydlení 3 000 Kč měsíčně a její nebankovní závazky dosahují výše 1 576 Kč měsíčně, měsíční výdaje domácnosti činí 10 626 Kč, dosahuje příjmu 13 656 Kč měsíčně. Žalobci předložila potvrzení, že na nájemné přispívá 3 000 Kč měsíčně, a výplatní pásku za měsíc květen a červen roku 2019. Z uvedených výplatních pásek je zřejmý měsíční příjem žalované a současně z nich vyplývá informace, že životní minimum žalované pro účely exekuce je stanoveno částkou 8 036 Kč a že žalované byla v měsíci květnu 2019 učiněna srážka ze mzdy na nepřednostní pohledávku ve výši 10 442 Kč a v měsíci červnu 2019 ve výši 3 418 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná v období před uzavřením smlouvy o úvěru čelila celkem 7 exekucím. Žalovaná byla vyzvána žalobcem k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2021, které byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě téhož dne.

6. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

12. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

13. Z listin předložených žalobcem vyplynulo, že žalobce ověřoval příjmy žalované (výplatní pásky). V tomto směru nelze žalobci nic vytknout. Žalobce však nijak neověřoval výdaje žalované, vycházel pouze z údajů o výdajích, které mu sdělila samotná žalovaná vě nazvané„ evidenční karta klienta“, aniž by tyto jakkoliv ověřil. Soud poukazuje na to, že žalobce neměl k dispozici žádný výpis z bankovního účtu žalované, ve kterém by byly rozepsány jednotlivé transakce, na základě kterého by mohl posoudit, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Žalovaná přitom do evidenční karty klienta uvedla, že již splácí předchozí nebankovní úvěry ve výši 1 576 Kč měsíčně a současně z obou výplatních pásek je zřejmé, že žalovaná čelila v době před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo exekuci, protože jí byly činěny exekuční srážky ze mzdy na nepřednostní pohledávky. Proto bylo nezbytné k řádnému zjištění majetkových poměrů žalované žádat výpis z jejího účtu. Soud proto uzavírá, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovanou uváděné údaje o jejích výdajích. Žalobce měl přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.

14. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, protože žádným způsobem neověřil jí uváděné výdaje, neměl k dispozici žádné výpisy z jejího účtu, které by výši měsíčních výdajů žalované dokládal a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. ulice smlouva o úvěru číslo ze dne 18. 8. 2019 je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Soud zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru číslo byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena za účinnosti , s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu věty druhé , o spotřebitelském úvěru i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 15 000 Kč byla žalobci ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 5 500 Kč, jak bylo žalobcem v žalobě uvedeno. Žalobci tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 15 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 5 500 Kč. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 9 500 Kč (15 000 Kč – 5 500 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2021, která byla dle poštovního podacího archu podána k poštovní přepravě dne 18. 8. 2021. Dle výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 21. 8. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 22. 8. 2021.

17. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky z prodlení předcházející datu 22. 8. 2021.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalovaná byla ve věci více úspěšná, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto jí právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.