Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 205/2022-37

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 14 306,21 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 14 306,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 868,94 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 14 306,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 868,94 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. SU4002251477, kterou žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum za účelem financování koupě mini systému a vysavače (dále také jako předmět financování). Podpisem této smlouvy potvrdil žalovaný, že se seznámil s obchodními podmínkami a sazebníkem poplatkům a že souhlasí s tím, že finanční prostředky mu poskytnuté budou žalobkyní uhrazeny přímo dodavateli předmětu financování, právnická osoba s.r.o., jehož prostřednictvím byla smlouva o úvěru uzavřena. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 518 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách

po 647 Kč, celkem tak měl uhradit 26 496 Kč. První splátka byla splatná dne datum, úrok z úvěru činil 38,76 % ročně. Žalovaný celkem uhradil částku 15 926. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, žalobkyně ke dni datum veškeré nároky ze smlouvy o úvěru zesplatnila. Celková částka ke dni zesplatnění činila 12 357,94 Kč. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 306,21 Kč, která sestává ze splátek splatných do zesplatnění ve výši 4 124 Kč, jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 7 744,94 Kč, smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši 1 935,27 Kč, úroku z prodlení ve výši 302 Kč a účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění nároků

ze smlouvy o úvěru, žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval.

3. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním občanem Polské republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného je v České republice - srov. čl. 17 odst. 1 a čl. 18 písm. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo právnická osoba, proti U. M. příjmení.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem podle

5. Ze smlouvy o úvěru č. SU4002251477 ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. SU4002251477 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 13 518 Kč na koupi mini systému a vysavače. Žalobkyně na účet prodejce právnická osoba převedla částku 13 518 Kč. Žalovaný pak měl poskytnutou částku spolu s případnými poplatky (pojištění, vedení účtu) uhradit v 48 měsíčních splátkách po 647 Kč splatných do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Výše úrokové sazby činila 38,76 % ročně. Součástí smlouvy byly podle smlouvy obchodní podmínky smlouvy o úvěru a úvěrové podmínky číslo ze dne datum vydané žalobkyní. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od smlouvy, pozastavit čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení mimo jiné v případě, že žalovaný se dostal do prodlení s placením měsíční splátky po dobu delší než 30 dnů.

6. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyní byla na účet prodejce právnická osoba převedena dne datum částka 13 518 Kč.

7. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více, než tvrdila žalobkyně).

8. Žalobkyně žalovanému sdělila, že ke dni datum byl dluh žalovaného zesplatněn, neboť žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12 357,94 Kč od datum (prokázáno zesplatněním pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. SU4002251477).

9. Z tabulky umoření ze dne datum a přehledu plateb ze dne datum soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil částku 15 926 Kč.

10. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných rejstřících, ze smlouvy o úvěru zjistila, že žalovaný je od datum zaměstnancem právnická osoba anonymizována tři slova s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 846 Kč, výdaje na bydlení činily 5 000 Kč, splátky ostatních úvěrů 3 000 Kč a ostatní měsíční výdaje 0 Kč.

11. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy nejpozději do 7 dnů. Podle podacího archu byla výzva žalovanému zaslána dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu).

12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. právnická osoba uzavřela jménem žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru na nákup zboží, a to mini systému a vysavače. Žalobkyně poskytla žalovanému zboží v pořizovací ceně 13 518 Kč, které na předměty financování uhradila dne datum. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 15 926 Kč, žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, naposledy dopisem ze dne datum. Žalobkyně vedle dlužných splátek a nesplacené jistiny požaduje poplatky za upomínky, náklady za oznámení o splatnosti a smluvní pokuty naúčtované v souladu se smlouvou o úvěru.

13. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy vyhodnotila informace o žalovaném získané z bankovních a nebankovních registrů, registru příjmení, prověřila příjmy i výdaje žalovaného, jeho další závazky a finanční rezervu. K osobě žalovaného nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti. Co se týče příjmu, žalovaný žalobkyni sdělil, že je zaměstnán ve právnická osoba anonymizována tři slova s průměrným příjmem ve výši 20 846 Kč, jeho výdaje jsou představovány náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a splátkami ostatních úvěrů ve výši 3 000 Kč. K uvedeným tvrzením však žalobkyně po výzvě soudu předložila pouze výplatní pásky žalovaného. Žádné jiné listinné důkazy nepředložila či neoznačila k prokázání skutečnosti, že zjištěné údaje řádně ověřila, a tím dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,

co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,

co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

24. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

25. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouvu o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

29. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

30. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

31. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována podle informací zjištěných z veřejně dostupných registrů a z informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smluv a takto získané údaje byly řádně ověřovány. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, však soud nepovažuje za dostatečný. Žalobkyně řádně neposoudila zejména výdajové poměry žalovaného, když se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalovaného. Soud nemůže přisvědčit námitce žalobkyně, že takto učiněné prohlášení žalovaného ohledně jeho majetkových poměrů před poskytnutím úvěrů jsou zcela dostačující. Žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalovaného příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalovaného verifikovala. Má-li poskytovatel úvěru povinnost ověřovat jednotlivá tvrzení žadatelů o spotřebitelské úvěry z příslušných dokladů a veřejných registrů, pak však s touto povinností musí jít ruku v ruce i povinnost v případě potřeby doložit, že tímto způsobem bylo při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr postupováno. Verifikace jednotlivých osobních, příjmových a výdajových poměrů žalovaného ze strany žalobkyně tak zůstala toliko v rovině jejích tvrzení, kdy žalobkyně označila k prokázání tohoto tvrzení pouze žádost o úvěr a výplatní pásky žalovaného. V této souvislosti je významné, že žalobkyně důkazy nepředložila ani poté, co byla vyzvána a poučena o následcích nesplnění této výzvy. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zcela nedostatečně.

32. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla mu spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumala jeho výdaje. Z dokazování vyplynulo, že byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 13 518 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 15 926 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy a vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil více, než mu žalobkyně poskytla, soud výrokem I. rozsudku celý nárok žalobkyně, tj. co do zaplacení částky 14 306,21 Kč s příslušenstvím, zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení

by příslušela procesně úspěšnějšímu žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.