Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 48/2022-73

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 13 460 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II o nákladech řízení potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 5 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení a 8 165 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč k rukám její zástupkyně (výrok II).

2. Proti rozsudku, a to do výroku II o nákladech řízení, podala odvolání žalobkyně, která navrhla jeho změnu tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátkou ve výši 2 252 Kč. Uvedla, že nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že by se jednalo o neúčelné náklady a že je proto napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním hodnocení věci.

3. Odvoláním žalobkyně není napaden rozsudek soudu I. stupně ve výroku I o věci samé, který z toho důvodu nabyl samostatně právní moci ( – dále jen „ “) a odvolací soud se jím nezabýval ( ).

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou ( , a ), přezkoumal bez nařízení jednání ( ) napadené rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

5. Soud I. stupně odůvodnil napadené rozhodnutí ust. a tím, že náklady žalobkyně na zastoupení advokátkou v řízení jsou neúčelně vynaložené vzhledem k postavení žalobkyně a povaze uplatněného nároku na zaplacení příspěvku podle Proto přiznal žalobkyni pouze náklady za zaplacený soudní poplatek 800 Kč a paušální částky náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle ve spojení s  a za předžalobní výzvu k plnění a podaný návrh na zahájení řízení ve věci samé. Tyto závěry soudu I. stupně jsou správné a odvolací námitky žalobkyně proti nim důvodné nejsou.

6. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení příspěvku podle o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v nynějším znění účinném do 1.1.2001 (dále jen„ zákon“), k němuž je žalovaná povinna jako provozovatelka motorového vozidla. Žalobkyně je zřízena jako profesní organizace pojistitelů k vyvíjení činnosti zákonem stanovené ( zákona), spravuje pro zajištění těchto činností garanční fond a fond zábrany škod ( zákona). Garanční fond se tvoří ( zákona) z pojistného za hraniční pojištění podle (zákona), z příspěvků pojistitelů podle (zákona), z přijatých náhrad podle a 9 (zákona) a z přijatých příspěvků podle (zákona), fond zábrany škod je tvořen z odvodů z přijatého pojistného, z výnosů z investování dočasně volných prostředků tohoto fondu a dalších prostředků podle za předcházející kalendářní rok a odvodu podle (zákona) v daném kalendářním roce.

7. Takto zákonem vymezený status žalobkyně a zákonná garance financování její činnosti vede i dle názoru odvolací soudu k závěru, že při soudním uplatnění nároku na zaplacení příspěvků dle § 4 zákona proti vlastníkům a provozovatelům motorových vozidel lze na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány veřejné moci, které vymáhají zákonem stanovené či garantované nároky. Tento princip dovodil Ústavní soud v ČR nálezu sp. zn. i ve vztahu k anonymizováno, která není státním (veřejným) orgánem a není finančně napojena na státní (veřejný) rozpočet, avšak stát vytváří pro její fungování podmínky ve formě zákonných záruk, čemuž je nepřiměřené, aby při vymáhání zákonem garantovaných nároků (u anonymizováno jde o anonymizováno poplatky) byl takový subjekt zastoupen advokátem, neboť tuto agendu má být schopen zajistit těmi zdroji, které jsou mu ze zákona garantovány.

8. Tyto závěry jsou obdobně aplikovatelné i na žalobkyni, která je právnickou osobou zřízenou zákonem a je jí zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinna. Nelze přehlédnout, na co poukazuje žalobce v odvolání, že Ústavní soud ČR v odůvodnění usnesení sp. zn. uvedl, že ve své dosavadní rozhodovací praxi nezařadil žalobkyni z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení do stejné skupiny subjektů jako anonymizováno a odkázal na své usnesení sp. zn. dovozující v této souvislosti (mimo jiného), že nelze ve všech případech podání návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu mechanicky vycházet ze zjištění, že se jedná o úkony jednoduché, které by mohl provést pracovník kanceláře. Ústavní soud však těmito usneseními pouze odmítl ústavní stížnosti pro jejich zjevnou neopodstatněnost vzhledem k bagatelnosti vymáhaných pohledávek a absenci ústavněprávního rozměru otázek v napadených rozhodnutích řešených, aniž se zabýval postavením obec anonymizována dvě slova ze všech hledisek výše uvedených.

9. Pro správnost závěru soud I. stupně napadeného odvoláním žalobkyně svědčí i skutečnost, že podle jejího organizačního schématu je součástí jejího uspořádání také úsek právní podpory a vymáhání pohledávek zahrnující oddělení příspěvků do garančního fondu, které mimo jiného vede i agendu uplatňování a vymáhání příspěvku dle § 4 zákona, jehož prostřednictvím má být žalobkyně schopna takové vymáhání příspěvku, a to i u soudu, zajistit.

10. Ani závěr, že individuální okolnosti tohoto případu snad odůvodňují potřebu profesionálního zastoupení žalobkyně, tedy účelnost takového zastoupení v tomto soudním řízení, není na místě. Obrana žalované, přes niž žalobkyně uplatnění svého důvodného nároku prosadila, nevyvolala potřebu dalších činností a úkonů žalobkyně nad obvyklý rámec daný při opakovaném soudním uplatňování těchto nároků prostřednictvím návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu.

11. Pokud je obrana žalovaného založená na konkrétních okolnostech, které soud při projednávání návrhu zjišťuje a hodnotí pro vydání rozsudku ve věci samé, sice vyžaduje právní službu v širším než shora uvedeném rozsahu, což však neplatní v tomto případě, kde bylo sice řízení ukončeno rozsudkem, to však rozsudkem pro zmeškání, v jehož rámci se soud žádnou skutkovou obranou žalované nezabýval, věc na ústním jednáním neprojednal a právní služba poskytnutá žalobkyni v tomto řízení je tedy totožná jako v těch případech, kdy řízení skončí vydáním elektronického platebního rozkazu.

12. Pokud tedy žalobkyně v této věci ke svému zastupování advokátu zmocnila, využila tím svého práva dle a jde o zastoupení právně účinné, ale náklady za takové zastoupení nejsou účelně vynaloženy ( ) a žalobkyně právo na jejich náhradu nemá. Proto jí přísluší paušální náhrada hotových výdajů 2x 100 Kč za dva úkony tak, jak je správně zohlednil soud I. stupně a částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši, celkem 1 000 Kč. Pokud náhradu těchto nákladů soud I. stupně napadeným rozhodnutím úspěšné žalobkyni přiznal, odvolací soud jeho rozhodnutí jako věcně správné potvrdil ( ).

13. Výrok II tohoto unesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ve spojení s  , neboť v odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalovaná, jíž však v něm žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.