Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 169/2022-31
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 30 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 16 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 967,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 373,75 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 400 Kč za období od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 14 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 600 Kč za období od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 16 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 967,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 373,75 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 400 Kč za období od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 14 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 600 Kč za období od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným k soudu dne datum ve znění jeho upřesnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum, na jejímž základě poskytla společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 000 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla provedena dne datum, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh ke dni datum zesplatnila. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku 5 400 Kč, z čehož byla uhrazena na fixní úrok částka 4 000 Kč, na odměnu za administrativní činnost částka 200,03 Kč a na hotovostní inkaso splátek částka 1 199,97 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze stejného dne. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 20 000 Kč a z dlužné částky úhrad za služby ve výši 10 600 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 2 373,75 Kč, úroku z úvěru ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši 967,08 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou.
2. Žalobkyně k výzvě soudu k doplnění tvrzení, že smlouva o úvěru byla sjednána platně v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, sdělila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný (výplatní pásky, pracovní smlouva). Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. karty zákazníka. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Získané údaje pak byly odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který úvěruschopnost žalovaného vyhodnotil. Na základě posouzení všech shora uvedených skutečností pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen žádaný spotřebitelský úvěr splácet.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednáno a rozhodováno v jejich nepřítomnosti.
5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy v hotovosti do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Smluvní úrok byl sjednán jako pevný ve výši 32,15 % ročně za celou dobu trvání smlouvy. V článku 5.1 byla sjednána oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně pro případ prodlení žalovaného s placením zahrnující zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaný v prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a možnost prohlásit úvěr za splatný. Právo právní předchůdkyně žalobkyně odstoupit v případě prodlení žalovaného od smlouvy vyplývalo z článku 5.2 a 6.2 (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo).
7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije s rodiči v nájmu, nemá žádné děti, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba jako prodavač s čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč s měsíčními výdaji 9 500 Kč, tj. 4 000 Kč na bydlení, 5 000 Kč na osobní výdaje a 500 Kč splátka dluhu u společnosti mBank. Tyto informace měla právní předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy a anonymizováno pásek (zákaznická karta z datum).
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž o postoupení byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, odeslaným datum, kterým byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku z datum).
9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum odeslaným datum. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka včetně podacího lístku).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
11. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek zahrnující úrok ve výši 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to pravidelnými 60týdenními splátkami. Žalovaný svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil celkem pouze částku ve výši 5 400 Kč právnická osoba uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
23. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 20 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pracovní smlouvou a výplatními páskami, které však nedoložila. Žádné další důkazy, ze kterých by bylo patrné, že právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soudu předloženy nebyly. Nebyla tudíž nijak ověřena tvrzení žalovaného o jeho čistých příjmech, o jeho měsíčních výdajích a finančních závazcích. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalovaného.
25. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. číslo). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to ani poté, co byla soudem vyzvána k doplnění příslušných tvrzení a k návrhu důkazů.
26. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Navíc výdaje žalovaného z žádných listin ověřovány nebyly.
27. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).
28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 14 600 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (20 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (5 400 Kč).
29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne datum, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně.
30. Jelikož smlouva o spotřebitelském úvěru (včetně sjednání v žalobě uplatněných poplatků a úroků z úvěru) nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu co do částky 16 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 967,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 373,75 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 400 Kč za období od datum do zaplacení zamítnout.
31. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější žalovaný měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
32. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.