Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 324/2022-24
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 098 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 049 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 049 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 049 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 049 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 049 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 049 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 049 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 049 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně (pod dřívějším názvem právnická osoba) po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 2 098 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o dva nároky. U prvního žalobkyně uvedla, že žalovaný dne datum cestoval vlakem společnosti právnická osoba, číslo přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom bylo sepsáno potvrzení pod variabilní symbol číslo a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 49 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. U druhého nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný dne datum cestoval vlakem společnosti právnická osoba, číslo přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom bylo sepsáno potvrzení pod variabilní symbol číslo a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 49 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly tyto pohledávky postoupeny žalobkyni. Žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 2 098 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení.
Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.
Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne datum v údaj o čase hodin, č. * číslo, a připojeného oznámení o závadách, bylo zjištěno, že žalovaný cestoval ve vlaku číslo v úseku obec – obec - část obce bez platného jízdního dokladu. Proto bylo vystaveno potvrzení, kterým mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 49 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný potvrzení podepsal.
Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne datum v údaj o čase hodin, č. * číslo, a připojeného oznámení o závadách, bylo zjištěno, že v těchto je uvedeno totéž, tj. že žalovaný cestoval ve vlaku číslo v úseku obec – obec - část obce bez platného jízdního dokladu, a že bylo vystaveno potvrzení, podle kterého má žalovaný zaplatit jízdné ve výši 49 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný i toto potvrzení podepsal.
Z těchto potvrzení a oznámení má soud za prokázané, že žalovaný skutečně cestoval uvedeným vlakem a neprokázal se platným jízdním dokladem, avšak soudu vůbec není jasné, proč byla vystavena dvě totožná potvrzení jen minutu po sobě, ze zcela stejných důvodů. Nezbývá než dospět k závěru, že zde došlo k omylu či chybě. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k soudnímu jednání, nemohl ji soud vyzvat k objasnění uvedených skutečností a příp. k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu.
Z dalších listinných důkazů pak bylo zjištěno, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly žalobkyni postoupeny pohledávky z obou uvedených dokladů, a že dne datum zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvy.
Dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti. Bylo prokázáno, že žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku k jízdnému. Samozřejmě je z tohoto důvodu povinen zaplatit jízdné a přirážku jen jednou (jak je uvedeno výše, není zřejmé, proč byla vystavena dvě potvrzení o porušení přepravních podmínek). Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách a tarifu dopravce. Jízdné a přirážka byly splatné na výzvu v den přepravní kontroly dle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen platit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se zaplacení.
Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 49 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč s úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch obou účastníků v tomto řízení byl stejný, když soud žalobě vyhověl v rozsahu jedné poloviny a co do druhé poloviny žalobu zamítl, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.