Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 63/2022-67
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do datum ve výši
částka a za období od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši částka a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka za období od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba,
IČO, smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v anonymizováno (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku částka a souhrnný dlužný poplatek částku částka. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni
datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení,
tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku částka. Požaduje zaplacení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši
částka, (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení datum) a zákonný úrok z prodlení za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne datum a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši částka spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, tedy celkem částka zaplatit v hotovosti v anonymizováno splátkách po částka, a to vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.
5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne
datum ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce
číslo.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum ve spojení s příslušným poštovním podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce číslo celkem částka bez příslušenství.
8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že u předchůdkyně žalobkyně nemá žádnou dřívější půjčku. Půjčku ve výši částka požadoval na vybavení domácnosti. V kolonce„ Údaje o zaměstnání“ uvedl, že je nezaměstnaný. Příjem má ve výši částka, z toho částka částka představuje státní podporu a částka částka jiné příjmy žadatele. Běžné měsíční výdaje domácnosti činí částka, z toho na nájem/inkaso připadá částka částka a na výdaje domácnosti částka částka Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti si měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z Výměru státní podpory, Nájemní smlouvy a dokladu SIPO.
9. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném do 31.12.2013 (dále též jen„ ObčZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
11. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
12. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce číslo ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané anonymizováno splátky. Žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku pouze celkem částku částka. Tuto částku soud započetl na jistinu půjčky ve výši částka. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena jistinou ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky (od data, od kterého jej žalobkyně požadovala, tj. od datum – uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl.
13. Ohledně zbývající částky částka, představující rozdíl mezi požadovanou jistinou půjčky částka a přisouzenou částkou částka, zákonného úroku z prodlení za období od
datum do datum ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky
částka za období od datum do zaplacení soud žalobu zamítl. Důvodem je skutečnost, že soud považuje ujednání o souhrnném poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí
sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 , přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona číslo Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. S ohledem na tento závěr, nemohla žalobkyně započít část plnění žalovaného ve výši částka započít na sjednaný poplatek. Proto je třeba jej započít na jistinu, která je tak o tuto částku nižší. Zároveň nebylo možné z uvedené částky žalobkyni přiznat i zákonný úrok z prodlení.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka, zákonný úrok z prodlení ve výši částka, dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do datum činila
částka, zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do datum činila
částka a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši částka a zákonného úroku z prodlení za období od datum do dne rozhodnutí soudu ve výši částka, celkem tedy částka. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 73,75 % a neúspěch v rozsahu 26,25 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobkyni 47,50 % jí vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6
odst. 1 a § 14b a.t. sestávající se z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy částka, což činí
částka. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku částka. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka dle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku částka. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem částka.
15. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , podle dosavadních předpisů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.