Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 158/2022-34
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
částky částka
s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem v částce částka a
částky částka, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
částku částka a
částku částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka.
IV. Povinnosti stanovené ve výrocích II a III tohoto rozsudku je žalovaná povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po částka počínaje únorem 2023 a po
částka počínaje lednem 2024, splatných vždy do každého posledního dne měsíci s tím, že nezaplacením byť i jediné splátky řádně a včas nastává splatnost celého dluhu.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce [částka] a částky [částka], zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka]. IV. Povinnosti stanovené ve výrocích II a III tohoto rozsudku je žalovaná povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] počínaje únorem 2023 a po [částka] počínaje lednem 2024, splatných vždy do každého posledního dne měsíci s tím, že nezaplacením byť i jediné splátky řádně a včas nastává splatnost celého dluhu.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, dlužné pojistné částka a náklady vymáhání částka se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Rámcové smlouvy číslo ze dne datum, jíž byl žalované zřízen a aktivován běžný účet číslo. Dne datum byl uzavřen Dodatek číslo k Rámcové smlouvě – Smlouva o úvěru č. anonymizováno, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaná, ač jej vyčerpala dne datum, řádně nehradila v měsíčních splátkách po částka. Žalovaná uhradila splátky od datum do datum. Poté pro prodlení žalované byl úvěr ke dne datum zesplatněn. Od datum do datum měla žalovaná uzavřené pojištění schopnosti splácet. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána, žalovaná uvedla příjem částka anonymizována dvě slova. Bylo postupováno dne § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy věřitel je povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného při významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Nově uzavřenou úvěrovou smlouvu nedošlo ke snížení schopnosti splácet žalované. Splátka původního úvěru byla částka. Žalovaná bydlela v anonymizováno.
2. Žalovaná se dostavila k jednání, uvedla, že úvěr čerpala, chtěl to bývalý přítel, úvěr byl na dovybavení bytu. V době čerpání byla již na rodičovské dovolené s příjmem částka měsíčně, příteli po exekučních srážkách zůstávalo částka, ze kterých se podílel na chodu domácnosti částkou anonymizováno – částka. Když odešel, nebyla schopna žalovaná dále úvěr sama hradit. Nájemné v době uzavření smlouvy činili částka, z toho hradila žalovaná částka, zbytek ne zcela pravidelně hradil přítel. V současné době je žalovaná nadále na anonymizována dvě slova, nadále má příjem částka anonymizována dvě slova a částka z anonymizováno na anonymizováno. Nájemné včetně vody a tepla činí částka, za elektřinu hradí částka. Žije se anonymizováno. Nepodařilo se jí zajistit anonymizováno, tudíž si nemohla najít práci. Je schopna hradit maximálně částka měsíčně, až nastoupí do zaměstnání, takto bude jiné, ale neví, kdy se tak stane. anonymizováno by jí měla končit někdy v létě 2023. Měla ji na anonymizováno roku.
3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
4. ulice podmínky účinné k datum a k datum neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.
5. Ceník neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
6. Doklad odeslané pošty neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
7. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že žalovaná byla seznámena před uzavřením smlouvy s podmínkami úvěru.
8. Přehled cen pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
9. Přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
10. Přehled plateb prokazuje, že žalovaná uhradila celkem částka.
11. Přihlášení k pojištění prokazuje, že si žalovaná sjednala pojištění pro případ anonymizováno a anonymizována tři slova dne datum ve výši částka měsíčně.
12. Podací arch prokazuje odeslání dopisu žalované dne datum.
13. Pojistné podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.
14. Dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo byl uzavřen dne datum, předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši částka, kdy částka částka bude vyplacena žalované a zbylá částka bude použita k úhradě jiného úvěru žalované u žalobkyně. Úvěr měla žalovaná splácet ve 121 měsíčních splátkách po částka.
15. Podmínky pro používání úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.
16. Rámcová smlouva číslo byla uzavřena dne datum, žalobkyně na základě této smlouvy kromě jiného zřídila běžný účet pro žalovanou.
17. Splátkový kalendář prokazuje splácení úvěru žalovanou a jak jej měla splácet. Splátky odpovídají údajům v Přehledu plateb.
18. Výpis z běžného účtu ze dne datum prokazuje vyplacení celého úvěru žalované a následně předčasné splacení předchozího úvěru.
19. Výpis z běžného účtu za dobu od datum do datum prokazuje debetní zůstatek částka na účtu žalované, sestává z dlužného pojistného částka a částka nákladů vymáhání.
20. Dopis ze dne datum je výzvou k zaplacení dluhu a předžalobní upomínkou.
21. Dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo prokazuje že jím žalovaná zrušila pojištění schopnosti splácet úvěr.
22. Aplikační data prokazují, že žalovaná dne datum uzavřela úvěrovou smlouvu na částka a následně dne datum žalovanou úvěrovou smlouvu. Výdaje domácnosti měly činit částka, příjem žalované částka, příjem ostatních členů domácnosti částka.
23. Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory prokazuje anonymizováno žalované ve výši částka.
24. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy 1 existují závazek.
25. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Soud zdůrazňuje, že dle rámcové smlouvy vstoupila žalovaná do smluvního vztahu s žalobkyní dne datum, hned téhož dne byla uzavřena úvěrová smlouva na částka, po měsíci byla uzavřena nová úvěrová smlouva již na částka s tím, že z části bude tento úvěr užit pro uhrazení předchozího dluhu. Splátky prvního úvěru činily částka, druhého úvěru již částka. Žalovaná úvěr vyčerpala a uhradila částka. Žalované vznikl na běžném účtu dluh za pojištění částka a dluh částka za vymáhání dlužného úvěru. Žalovaná měla příjem částka měsíčně anonymizováno a bydlela v anonymizováno. Žalovaná pouze tvrdila náklady domácnosti částka a příjem dalšího člena domácnosti částka. Při jednání potvrdila žalovaná, že sama hradila náklady na bydlení ve výši částka, zbytek nepravidelně doplácel přítel, jeho příjem však nebyl částka, ale částka po exekučních srážkách. příjmení částka byla celkový příjem domácnosti. Dále žalovaná uvedla, že byla schopna hradit úvěr jenom za pomoci přítele, sama jej hradit nebyla schopná. Není schopna hradit splátky vyšší než částka měsíčně dokud nezíská zaměstnání. Žije z anonymizována dvě slova a anonymizováno na anonymizováno. Po uhrazení výdajů na bydlení jí zůstává měsíčně částka částka.
26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
27. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
32. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.
33. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
34. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
35. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
36. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
37. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním byl prokázán příjem žalované částka rodičovského příspěvku. Životní minimum žalované a jednoho dítěte do 6 let činilo částka. jméno žalovaná tvrdila, že hradí náklady domácnosti
částka. Již v tuto chvíli je zcela vyčerpán příjem žalované. Žalobkyně nijak neověřila výdaje žalované na bydlení, neboť v době poskytnutí úvěru náklady na bydlení tedy nájemné + voda + energie musely být podstatně vyšší. Tento závěr soudu potvrdila sama žalovaná, když uvedla, že jenom nájemné v té době činilo částka. Žalovaná sama tedy zcela jednoznačně nebyla schopna hradit úvěr. Byla jej schopna hradit pouze za přispění přítele, který se však nestal spoludlužníkem ani ručitelem, tedy neměl žádnou povinnost žalované jakkoli pomoci hradit úvěr. Nadto vůči příteli žalované byly vedeny v době poskytnutí úvěru exekuce, tedy sám nebyl úvěruschopný. Žalovaná, jako jediný úvěrovaný (ve smyslu povinná hradit úvěr), nebyla v době poskytnutí úvěru schopna jej sama hradit, byla tedy neúvěruschopná. Soud je nadto názoru, že úvěruschopnost žalované musela být znovu prověřena v době poskytnutí žalovaného úvěru dle § 86 ods.t 1 z. s. ú., neboť došlo k významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, když úvěr ve výši částka byl nahrazen úvěrem ve výši částka (tedy téměř 6x navýšení dlužné částky), rovněž tak došlo k zásadnímu navýšení měsíčních splátek, když splátky ve výši částka byly navýšeny na částka (tedy o 40 %). Nad rámec odůvodnění je zřejmé, že žalovaná nebyla úvěruschopná ani u prvního úvěru ve výši částka.
38. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
39. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny částka, uhrazeno bylo
částka. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021 nevzniklo žalující straně na právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl s výjimkou dlužné částky pojistného ve výši částka. S ohledem na disponibilní částku žalované ve výši částka měsíčně (přičemž životní minimum žalované a syna nyní činí částka a od datum bude činit částka) soud dospěl k závěru, že žalovaná opravdu není schopna hradit více než částka měsíčně. Proto jí uložil splácet úvěr po částka. Jelikož by ale dlužnou částka takto splácela téměř 32 let, stanovil soud od ledna 2024 výši splátek na částka měsíčně (tedy původní výše splátek úvěru), neboť je předpoklad, že do té doby se podaří žalované najít anonymizováno pro anonymizováno a získat zaměstnání. Soud považuje takové řeší za spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalované a jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům vzhledem k původní výši a počtu splátek úvěru, zároveň zohledňuje skutečnost, že žalobkyně neměla žalované úvěr poskytnout s ohledem na její neschopnost úvěr samostatně hradit. Dluh může hradit žalovaná na účet žalobkyně uvedený v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a to anonymizována dvě slova číslo číslo s variabilní symbol číslo.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 50,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.