Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 422/2020-39

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 18 906 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 098 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 14 098 Kč za období od datum do datum ve výši 136,65 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 098 Kč za období od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 4 808 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši

47,10 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 808 Kč za období od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 098 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 14 098 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 136,65 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 098 Kč za období od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v rozsahu částky 4 808 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 47,10 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 808 Kč za období od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 18 906 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy, kterou uzavřela s žalovanou dne datum. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí.

2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť tato nereagovala

na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavila. Soud věc projednal

a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v  , (dále jen „ “).

3. Na základě níže uvedených listin soud učinil tato skutková zjištění:

Z formuláře se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 15 000 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni uhradit, činila 15 495 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 0 % ročně, roční procentní sazba nákladů pak 48,3 %. Splátka byla splatná do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, a to jednorázovou úhradou.

Ze smlouvy o úvěru číslo která nebyla opatřena žádným podpisem žalované (pouze jedinečným kódem číslo), vyplynulo, že jejími účastníky byly žalobkyně a žalovaná, celková výše úvěru měla činit 15 000 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit 15 495 Kč při výpůjční úrokové sazbě 0 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 48,3 %.

Ze sazebníku poplatků vyplynulo, že žalobkyně mohla žádat úhradu poplatků v souvislosti

s poskytnutím úvěru a dalšími službami s tím spojenými.

Z dokladu o proplacení úvěru vyplynulo, že žalobkyně vyplatila v hotovosti žalované prostřednictvím terminálu právnická osoba, kde byla ověřena totožnost žalované, dne datum částku ve výši 15 000 Kč.

Z výpisu z čerpání splátek a úhrad vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem částku

ve výši 902 Kč.

Z předžalobní výzvy ze dne datum a ze souvisejícího podacího archu vyplynulo, že tato výzva byla žalované zaslána dne datum. Prostřednictvím této výzvy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 18 906 Kč.

Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že v něm bylo zaznamenáno, že žalovaná má 3 děti, výše jejích příjmů činí 60 000 Kč a příjem jejího partnera činí 90 000 Kč. Splátky jiným společnostem měly činit částku 6 000 Kč. Žalovaná procházela lustrací v úvěrových registrech s výsledkem negativní. Životní minimum dospělých členů domácnosti činilo 7 180 Kč a splátky jiným společnostem měly činit částku ve výši 14 216 Kč, minimální výdaje na bydlení pak částku ve výši 15 044 Kč a životní minimum všech členů domácnosti 14 010 Kč.

Z úvěrové zprávy vyplynulo, že žalovaná měla k datu vyhotovení této zprávy celkem

pět existujících úvěrů v celkové výši 831 000 Kč, dále pět nových, dosud neschválených žádostí

o úvěry v celkové výši 54 784 Kč, dále devět zamítnutých žádostí o úvěr a dvě odvolané žádosti

o úvěr. Dále žalovaná vlastnila dvě splátkové kreditní karty s celkovou výší nesplacené jistiny 77 895 Kč, dále dvě nové, dosud neschválené žádosti o splátkové kreditní karty a povolený debet na běžném účtu.

4. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

Účastníci uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu a téhož dne žalobkyně poskytla v hotovosti žalované částku 15 000 Kč, z níž žalovaná žalobkyni vrátila částku 902 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně dotazovala žalované na její majetkové poměry, ověřila poměry žalované lustrací v úvěrových registrech a z úvěrové zprávy žalované. Předžalobní výzvou, odeslanou na adresu žalované dne datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky

18 906 Kč.

5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2019) posoudil podle , (dále jen„ o. z.“), a podle , o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje

11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.

13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalované prostřednictvím právnická osoba a.s. částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.

14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala, avšak ze zjištěných skutečností nevyvodila správný závěr. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované z úvěrové zprávy, ze které vyplynulo, že žalovaná měla k datu vyhotovení této zprávy celkem pět existujících úvěrů v celkové výši 831 000 Kč a o další úvěry měla zažádáno, přičemž devět těchto žádostí již bylo odmítnuto. Žalobkyně tak žalované neměla úvěr poskytnout, neboť z informací, které o žalované zjistila, nevyplývá, že žalovaná byla v době sjednávání smlouvy o úvěru schopna poskytnutý úvěr splácet. Nadto je třeba konstatovat, že žalobkyně ani dostatečně neposoudila výdajovou a příjmovou stránku žalované (resp. neprokázala, že by tak činila), pokud vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou bez toho, aby si na jejich podporu vyžádala podklady (např. potvrzení o příjmech, výpisy z účtu alespoň za poslední tři měsíce, nájemní smlouvu aj.). S ohledem na § 87 odst. 1

a 2 zákona o spotřebitelském úvěru za použití § 588 o. z. nelze než uzavřít, že nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty

§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. zejména rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo).

15. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaná mohla poskytnutou částku ve výši 15 000 Kč ponechat. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem částku ve výši 902 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o 14 098 Kč (§ 2991 o. z.). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 098 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní výzvou ze dne datum, a to nejpozději

do 30 dnů od data sepsání této výzvy, tedy do datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 14 098 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaný částkou 136,65 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 14 098 Kč za následující období od datum do zaplacení. Patnáctidenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s  části věty za středníkem tak, aby měla žalovaná s ohledem na výši dlužné částky více času k plnění.

16. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 75 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 25 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 50 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle bodu 2. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 2 252 Kč; 50 % z této částky pak činí 1 126 Kč. V souladu s  části věty před středníkem soud stanovil žalované lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.