Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 219/2022-59
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem obec a číslo
o zaplacení částky 65 672 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 22 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 27. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 22 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 27. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2022 zaplacení celkem částky 65 672 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 102 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč, celkem tedy 59 198 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 2 167 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 8 000 Kč.
Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:
jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 27 137,01 Kč
dlužné částky poplatků ve výši 20 434,99 Kč
smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 627,56 Kč
sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč
úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 27 137,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení
úroku z prodlení v zákonné výši z částky 27 137,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.
Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyním právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 12 750 Kč, odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.
2. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 16. 11. 2022 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 24. 10. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 13. 10. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného.
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022.
4. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že pro právního předchůdce žalobkyně v roce 2019 jako OSVČ sjednávala smlouvy a vybírala splátky. Před návštěvou zákazníka o tomto žádné údaje nedohledávala, z centrály měla informaci o tom, jakou částku zákazník jako úvěr požaduje. Ohledně žalovaného si vzpomíná pouze na to, že bydlel v obec s matkou. Obecně svědkyně požadovala od zákazníka občanský průkaz, k příjmům pracovní smlouvu, výplatní pásky či výpisy z účtu. Výdaje byly dokládány inkasem, nájemní smlouvou apod. Listin y, které obdržela, nefotila, pouze zaznamenávala do zákaznické karty. V kolonce odhadované měsíční výdaje v zákaznické kartě byly prakticky uvedeny v součtu všechny výdaje, které klient zmínil, přičemž svědkyně si vyhodnotila, zda to, co uvádí, je,,možné odpovídající“. Pokud např. bydlel s někým, na koho byla napsaná nájemní smlouva, pak se do výdajů započítalo pouze tolik, kolik klient uvedl jako příspěvek na nájem. Od zaznamenaných příjmů se odečetly zaznamenané výdaje a z těchto se dovozovaly volné prostředky ke splácení úvěru. Zjištěné údaje svědkyně následně zadala do telefonu - SMS, kterou odeslala do centrály, a následně obdržela vyhodnocení údajů s tím, zda je žádost schválená či zamítnutá a jakou částku lze klientovi poskytnout.
5. Smlouvou o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo ze dne 26. 8. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 167 Kč, tedy celkem částku 59 198 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 30 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 26 102 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků ve výši 9 888 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 11 189 Kč a odměny za komfortní splácení ve výši 5 025 Kč) a pojistným ve výši 3 096 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky.
6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán jako skladník s čistým měsíčním příjmem 12 750 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výpisy z bankovního účtu. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 7 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost; žádný spolubydlící uveden nebyl.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu bez spolubydlícího, nemá žádnou vyživovací povinnost. Jako příjem byla konstatována částka 12 750 Kč bez dalšího příjmu do domácnosti. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na částku 7 000 Kč. Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listin y prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření příjmů a výdajů žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného pak nebylo dle názoru soudu prokázáno ani výpovědí svědkyně příjmení, která si konkrétně na žalovaného ani proces uzavření smlouvy u tohoto nevzpomíná, uvádí, že žalovaný žil patrně s matkou, avšak žádný spolubydlící ani další příjem do domácnosti v zákaznické kartě uveden není. Výdaje žalovaného v částce 7 000 Kč měsíčně nejsou nikterak specifikovány (není odlišena platba za bydlení, telefon, stravu apod.). Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Žádné výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 8 000 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 27. 8. 2021, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce zápůjčky (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 65 672 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 22 000 Kč, tj. jen do 33 %, proto soud za situace, kdy žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.