Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 116/2022-90
Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 443 306,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 407 078,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 407 078,55 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 36 227,96 Kč, co do částky 51 564,12 Kč, co do částky 22 510,09 Kč, co do úroku ve výši 12,15 % ročně z částky 438 726,60 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 443 306,51 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 648,05 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 407 078,55 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 908 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Soud rozhodl opravným usnesením tak, že výrok III. tohoto rozsudku správně zní:
„ Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 518 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D. advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 407 078,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 407 078,55 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 36 227,96 Kč, co do částky 51 564,12 Kč, co do částky 22 510,09 Kč, co do úroku ve výši 12,15 % ročně z částky 438 726,60 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 443 306,51 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 648,05 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 407 078,55 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 908 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Soud rozhodl opravným usnesením tak, že výrok III. tohoto rozsudku správně zní:</b> <b>„ Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 518 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum, ve znění doplnění žaloby, jež bylo soudu doručeno datum (čl. 38-39 spisu) a dne datum (čl. 75-76 spisu), domáhala po žalovaném úhrady 443 306,51 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 443 306,51 Kč od datum do zaplacení a ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 51 564,12 Kč a ve formě smluvního úroku ve výši 12,15 % ročně z částky 438 726,60 Kč od datum do zaplacení a úhrady kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 22 510,09 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba) IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které žalovanému předchůdkyně poskytla úvěr ve výši 450 000 Kč, a to účelově na úplnou úhradu dluhů sjednaných dříve mezi žalovaným a předchůdkyní ve výši 399 441,58 Kč a neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného ve výši 50 558,42 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet na účet označený žalovaným v úvěrové smlouvě č. účtu bankovní účet. Žalovaný se zavázal celkovou výši poskytnutého úvěru splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši po 6 495,27 Kč, splátka byla započtena na jistinu a úrok. Dále se žalovaný zavázal hradit formou uvedených splátek 579 Kč jako poplatek za pojištění schopnosti splácet. Celkem tedy měsíční splátka představovala 7 074,27 Kč a byla splatná vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Splátky měl hradit formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu č. bankovní účet ve prospěch úvěrového účtu č. bankovní účet. Žalovaný uhradil v rámci úvěrového vztahu 42 921,45 Kč. Další splátky již nehradil. S ohledem na porušení povinnosti žalovaného řádně úvěr splácet, předchůdkyně zesplatnila úvěr ke dni datum. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z datum s účinností ke dni datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne datum. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 438 726,60 Kč, neuhrazených poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 579,91 Kč a zákonného a smluvního úroku tak, jak je shora uvedeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že předchůdkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu, na základě které předchůdkyně poskytla datum žalovanému úvěr v celkové výši 450 000 Kč, z toho účelově na úplnou úhradu dluhů sjednaných dříve mezi žalovaným a předchůdkyní 399 441,58 Kč a neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného 50 558,42 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet na účet označený žalovaným v úvěrové smlouvě č. účtu bankovní účet. Žalovaný se zavázal celkovou výši poskytnutého úvěru splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 6 495,27 Kč, a úhradu pojištění ve výši 579 Kč, celkem ve výši 7 074,27 Kč (poslední ve výši 9 089,63 Kč) vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje dnem datum. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,15 % p. a. a RPSN ve výši 12,95 %.
4. Z tvrzení žalobkyně, z přehledu, z výpisu z úvěrového účtu a z platební historie (čl. 40-61 spisu) vzal soud za prokázáno, že žalovaný na dluh uhradil ve dnech datum, datum splátky po 7 074,27 Kč, dne datum 7 088,19 Kč, dne datum 7 093,30 Kč, a dne datum 7 093,41 Kč, dne datum 7 082,92 Kč a dne datum 415,09 Kč Celkem uhradil částku ve výši 42 921,45 Kč.
5. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena předmětná smlouva dne datum, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému úvěr v celkové výši 450 000 Kč ve prospěch běžného účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku spolu s poplatky formou splátek, tak jak je uvedeno shora. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
6. V rámci doplněných skutkových žalobních tvrzení z datum (čl. 75-76 spisu) žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s právními předpisy, zhodnotila individuálně jeho žádost o úvěr, zkontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. V daném případě vycházela z výše čistého měsíčního příjmu žalovaného, který tento deklaroval ve výši 22 235 Kč, a jehož výši uvedl v žádosti o úvěr, přičemž na základě sdělení žalovaného zjistila, že žalovaný byl od datum zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník ve společnosti právnická osoba, IČO. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti je deklarován na 30 000 Kč. Předchůdkyně porovnala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a z interních zdrojů zjistila, že vůči předchůdkyni měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 432,57 Kč. Z externích zdrojů předchůdkyně zjistila, že neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Předchůdkyně žádosti žalovaného vyhověla a konsolidovala jeho dosavadní závazky úvěrem ve výši 450 000 Kč.
7. V žádosti o úvěr (čl. 77-78 spisu) a ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti (čl. 79-80 spisu) je uvedeno, že dne datum byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou od datum jako dělník ve společnosti právnická osoba, IČO, s průměrným čistým měsíčních příjmem za tři měsíce 22 235 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti je uveden ve výši 30 000 Kč bez bližšího odůvodnění, počet zdrojů příjmů je uveden 1 s tím, že je uvedeno, že příjem žalovaného ve výši 22 235 Kč byl ověřen z běžného účtu žalovaného vedeného u předchůdkyně. Dále je uvedeno, že žalovaný byl svobodný a měl jednu vyživovací povinnost.
8. Soud bere za prokázáno, že předchůdkyně v souladu se ZoSÚ zkoumala pravidelný příjem žalovaného, který ověřila z běžného účtu žalovaného vedeného u předchůdkyně. Další příjem, který je uveden v žádosti o úvěr, není ničím podložený, a pokud jde o výdaje žalovaného, při jejich zjišťování tak, jak sama předchůdkyně tvrdila, vycházela pouze z výdajů, které odhadla na základě historických dat z ČSÚ. Ani u jednání právní zástupce po poučení soudem v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 - 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti ničeho dalšího nedotvrdil a neoznačil další důkazy.
9. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nezkoumala řádně jeho individuální výdaje, strukturu těchto výdajů, přičemž odhadnuté výdaje nemají žádnou vypovídací hodnotu o individuálních výdajích žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
10. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel částku ve výši 450 000 Kč a uhradil 42 921,45 Kč (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil ještě další částku).
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 42 921,45 Kč a byla mu poskytnuta předchůdkyní částka 450 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 407 078,55 Kč (450 000 – 42 921,45). Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od datum, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení.
12. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, účinnou ke dni datum uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 59 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 18 % (59% - 41%) účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 14 518 Kč. Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 80 653 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 17 733 Kč, odměnu za 5 úkonů právní služby po 10 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání ve dnech datum a datum), tj. 50 500 Kč. Soud nepřiznal odměnu za písemná podání ze dnů datum a datum, když má za to, že se jedná o kauzální skutková tvrzení, jež měla být obsažena v původní žalobě. Dále soud přiznal 5 režijních paušálů k 5 úkonům po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, a 21% DPH počítanou ze všech položek, kromě soudního poplatku, tj. z částky 52 000 Kč, což představuje 10 920 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu a neúspěchu soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn . ÚS 2717/2008), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni datum.
14. Soud opravil výrok III. rozsudku opravným usnesení podle ustanovení § 164 o. s. ř. o. s. ř. , když při výpočtu nákladů řízení došlo k chybě v počtech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.