Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 367/2022-48
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 33 047,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 200 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 200 Kč od datum do zaplacení, a to do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 24 847,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 193,71 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 993,71 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 88 % ročně z částky 13 193,71 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771,10 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 200 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 24 847,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 193,71 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 993,71 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 88 % ročně z částky 13 193,71 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771,10 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu
o spotřebitelském úvěru dne datum, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované prostředky ve výši 16 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 13 367 Kč, který představoval úroky ve výši 8 161 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, a odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního splácení ve výši 1 658 Kč a částku za doplňkovou službu flexibilního splácení ve výši 2 048 Kč celkem 52 týdenními splátkami po 595 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 582 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná celkem uhradila původnímu věřiteli částku 7 800 Kč. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni datum jistina činila částku 13 193,71 Kč, dlužný poplatek částku 9 653,65 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 8 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 771,10 Kč a sankční poplatky částku 2 200 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne datum. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 33 047,36 Kč, kterou činila jistina ve výši 13 193,71 Kč, dlužný poplatek ve výši 9 653,65 Kč, smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč, sankční poplatky ve výši 2 200 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 771,10 Kč, úroku ve výši 88 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 193,71 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 193,71 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k soudem nařízenému jednání se nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodnul v její nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba
a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi hotovostní úvěr v částce 16 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tento úvěr poplatek v částce 13 367 Kč, který představuje úroky ve výši 8 161 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortní splácení ve výši 1 658 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu flexibilní splácení ve výši 2 048 Kč. Výše úrokové sazby činila 88 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v 52 týdenních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 595 Kč a poslední činí 582 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku úvěru.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne datum byla uzavřena mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
5. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 33 818,46 Kč do datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne datum, z potvrzení podání ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. Žalovaná již neuhradila ničeho.
6. Usnesením soudu ze dne 23. 9. 2022, č.j. 9 C 367/2022 -13 byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dní od doručení přípisu tvrdila a prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v podání ze dne datum zdůraznila, že i dle vyšších soudů je zcela zřejmé, že postupovala zcela v souladu se zákonem a uzavřená smlouva je absolutně platná. Právní předchůdce žalobkyně posoudil odborně schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, vycházel nejen z informací žalované, ale další údaje si i sám aktivně zjišťoval z veřejných i neveřejných zdrojů. Tyto údaje i s odbornou péčí komplexně analyzoval. Příjmy i výdaje žalované byly posouzeny a zaznamenány do zákaznické karty, navíc výše spotřebitelského úvěru byla nikoliv v řádech vyšších desetitisíců, ale byla taková, že posouzení ze strany právního předchůdce žalobkyně bylo skutečně velice pečlivé. Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet.
7. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 16 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 13 367 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 595 Kč, poslední ve výši 582 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila celkem pouze částku ve výši 7 800 Kč právnická osoba uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a nezaplatila již ničeho.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným
je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona
a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání
pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
17. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
18. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
19. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudil úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
20. Dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná.
21. Skutečností ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila, žalovaná vrátila pouze částku 7 800 Kč. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 8 200 Kč (poskytnutá jistina ve výši 16 000 Kč ponížená o částečnou úhradu ve výši 7 800 Kč) také vrátit (výrok I.).
22. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně
tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení bezdůvodného obohacení nezměnila.
23. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Zároveň soud přiznal žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované, a to až do úplného zaplacení. Úroky z prodlení soud přiznal dle § 1970 o. z. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném znění, dále jen„ o. s. ř. “, ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalovaná byla ve věci převážně úspěšná. Žalované ovšem náklady řízení nevznikly, neboť byla v řízení zcela nečinná.
25. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , tři dny od právní moci rozsudku), a to šedesát dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalované. Soud ovšem nemohl z důvodů nečinnosti žalované posoudit
její majetkové poměry, proto stanovil k plnění lhůtu šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.