Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 89/2021-90
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalobkyně a žalovaného
2. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
o zaplacení 65 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaným 1), 2) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 65 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 000 Kč od 27.11.2020 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého z žalovaných, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradě nákladů řízení částku 24 880 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2) anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaným 1), 2) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 65 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 000 Kč od 27.11.2020 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého z žalovaných, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradě nákladů řízení částku 24 880 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 65 000 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako kupující a žalovanými, kteří jsou manželi, jako prodávajícími, byla dne datum uzavřena kupní smlouva, kdy předmětem této smlouvy byl mimo jiné prodej nemovitosti pozemku parc. číslo katastrální uzemí, kdy na tomto pozemku byla a je umístěna technická budova v rozestavěném stavu. Žalovaní prohlásili, že u této budovy není povinnost zápisu do katastru nemovitostí a v článku 5.4. kupní smlouvy učinili prohlášení, že všechny stavby, přístavby a přístavky, či stavební úpravy na pozemku provedené jsou provedeny dle všech
závazných předpisů a na základě předchozích řádných stavebních povolení, či ohlášení. Toto jejich prohlášení v kupní smlouvě však není a nebylo v souladu s faktickým stavem. Shora konkretizovaným prohlášením, které však nebylo v souladu s právním ani faktickým stavem, žalovaní porušili povinnosti stanovené v kupní smlouvě, konkrétně v čl. 7, a žalobkyni tak vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši odpovídající 2 % z kupní ceny, tedy z 3 250 000 Kč, a to v souladu s článkem VII. odst. 7.2. kupní smlouvy ze dne datum. Žalovaní byli vyzvání k předložení ohlášení, či stavebního povolení, včetně projektové dokumentace a veškerých listin s tímto souvisejících k rozestavěné technické budově umístěné na pozemku parc. číslo to dne 15.6.2020. Na toto žalovaní reagovali dne 16.6.2020 s tím, že„ vedlejší stavba“ je na pozemku umístěna nejméně od roku 1963, její velikost nepřesahuje 18 m2 a probíhá její oprava. Nejedná se tedy o žádnou novou stavbu umístěnou na pozemku. Není tedy žádný důvod předkládat ohlášení či stavební povolení k budově, která tam byla a je. Žalobkyně měla primárně zájem dokončit stavbu tak, jak s ní žalovaní započali, avšak její soused pan příjmení jméno jí upozornil, že tato stavba není po právu, nechť věc neprodleně řádně oznámí na stavebním úřadě, s tím, že pokud tak ona neučiní, nezbude mu nic jiného než tento podnět vznést z jeho strany. Z tohoto důvodu oslovila projektantskou kancelář, kde z postavení stavebního dozoru bylo žalobkyni sděleno, že pro dokončení stavby je nutné dodatečné stavební povolení, když stavba se nachází na hranici pozemku. Žalobkyně též uzavřela se svým sousedem panem jméno příjmení dohodu o narovnání, kde se mimo jiné dohodli na specifikách dokončení předmětné stavby, a pan příjmení udělil souhlas s touto stavbou. Z tohoto důvodu pro porušení smluvních povinností žalovanými 1), 2), resp. nepravdivého prohlášení, a z thoho plynoucích problémů s povolením rekonstrukce vedlejší stavby, nemá žalobkyně do doby, než bude vydáno případné stavební povolení na vedlejší stavbu, právo čerpat finanční prostředky ani na část již zrekonstruované nemovitosti a v tuto chvíli musí celou rekonstrukci hradit z vlastních či cizích zdrojů a se zbylou částí rekonstrukce musí vyčkat do doby, než bude vše uvedeno do požadovaného právního stavu. Žalobkyně má za to, že nepravdivým prohlášením žalovaných v kupní smlouvě došlo k porušení smluvních povinností a žádá tak po žalovaných 1), 2) smluvní pokutu. Žalovaní byli vyzvaní předžalobní výzvou, ale do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradili.
2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, a to z důvodu, že údaje sdělené žalovanými v čl. 5 Kupní smlouvy ze dne datum formou prohlášení jsou koncipovány jako prohlášení a nikoli jako povinnost. Za text tohoto prohlášení v kupní smlouvě pak nese odpovědnost samotná žalobkyně, která nechala návrh kupní smlouvy zpracovat prostřednictvím realitní kanceláře právnická osoba advokátní kanceláři příjmení, příjmení. Žalovaní tak nejsou autory návrhu této kupní smlouvy a tedy ani textu samotného prohlášení, které navíc není koncipováno jako nějaká povinnost žalovaných. Žalobkyně byla před jejím uzavřením řádně informovaná o stavu i této vedlejší stavby. Tato vedlejší stavba byla součástí pozemku již po léta, o žádnou novou budovu, resp. stavbu se nejednalo, žalovaní ji v době prodeje toliko opravovali. Stavba, o kterou v předmětném řízení jde, již byla součástí prodeje v roce 1993, když žalovaní tuto stavbu takto nabyli od svých právních předchůdců. Tato stavba pak byla i předmětem znaleckého posudku, zpracovaného soudním znalcem jméno příjmení, ve znaleckém posudku ze dne datum. Žalobkyně o existenci stavu staré budovy (vedlejší stavby) nepochybně věděla, žalovaní se sami ujišťovali na stavebním úřadě, že nejde o rekonstrukci stávající budovy, neboť jimi rekonstruovaná budova měla sloužit ke stejnému účelu. Sama žalobkyně poté, co předmětné nemovitosti od žalovaných zakoupila, pojala ohledně této stavby zcela odlišný záměr, zbudovala zde stavbu o jiných rozměrech, než byla stavba původní, a také se zcela jiným využitím. Se sousedem příjmení se pak následně dohodla na podmínkách dokončení předmětné stavby. Žalobkyně tak sama o své vůli změnila původní záměr rekonstruovat předmětnou budovu ve stávajících rozměrech a se stávajícím využitím a zbudovala zde stavbu zcela jinou (jiné rozměry, jiné využití). Tyto skutečnosti (o rozdílech ve stavbě) pak dle žalovaných je možné ověřit ze znaleckého posudku znalce jméno příjmení ze dne datum a dohody o narovnání uzavřené mezi žalobkyní a sousedem příjmení dne datum. Žalovaní tvrdí, že pokud by žalobkyně provedla toliko opravu vedlejší budovy, došlo by pouze k jejímu technickému zhodnocení za současného vyloučení realizace„ stavby nové“. Žalobkyně tedy sama a o své vůli, svévolně provedla stavbu novou, nikoliv opravu stavby původní, když změnila půdorys a její účel), proto nemohlo dojít k žádnému porušení čl. 5 Kupní smlouvy.
3. Žalobkyně k výzvě soudu, jakou konkrétní smluvní povinnost žalovaní 1), 2) porušili, za kterou požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 65 000 Kč, a dále, z čeho vyplývá povinnost žalovaných zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celé výši a nikoli jen polovinu, jak by vyplývalo dle čl. 7 Kupní smlouvy, žalobkyně doplnila, že žalovaní porušili svou smluvní povinnost tím, že prohlásili, že všechny stavby jsou provedeny dle závazných předpisů a na základě předchozích řádných stavebních povolení či ohlášení. Toto jejich prohlášení však nebylo v souladu s faktickým stavem, čímž porušili povinnost v tom, že ke dni podpisu kupní smlouvy měla nemovitost„ vedlejší stavba“ právní vadu. Na zaplacení celé smluvní pokuty dle čl. 7 Kupní smlouvy vznikl žalobkyni nárok proto, že důsledky porušení čl. 5 Kupní smlouvy, dopadají pouze a toliko na žalobkyni, nikoli na zprostředkovatele.
4. Soud provedl ve věci dokazování listinami, a to konkrétně Kupní smlouvou ze dne datum a předávacího protokolu ze dne datum, jakož i listem vlastnictví číslo pro k. ú. obec a snímkem mapy (čl. 35), když z těchto listin vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že žalobkyně zakoupila od žalovaných 1) ,2) dne datum nemovitosti, a to konkrétně pozemek parč. číslo jehož součástí je na něm stojící stavba adresa v části územní celek a pozemek parc. číslo vše v k.ú. obec za kupní cenu 3 250 000 Kč, přičemž žalovaní jako prodávající v čl. 5 ujistili žalobkyni jako kupující, že skutečný právní stav nemovitosti odpovídá právnímu stavu zapsanému v katastru nemovitostí, a dále v čl. 5 Kupní smlouvy, žalovaní uvedli, že všechny stavby, které jsou součástí prodávaných nemovitostí, jakož i přístavby a přístavky, či stavební úpravy na nich provedené, byly a jsou provedeny dle všech závazných předpisů a na základě předchozích řádných stavebních povoleních, nebo ohlášení s tím, že pokud by kupující (žalobkyně) v budoucnu zjistila, že tomuto tak nebylo či není, a bude nucena uvést zjištěný stav do souladu se závaznými předpisy, nahradí prodávající (žalovaní 1), 2)) kupující (žalobkyni) náklady, které jí v souvislosti s tím vzniknou. Dále vzal soud za prokázané v souvislosti s ujednáním čl. VII. 7.2., že si prodávající (žalovaní 1), 2)) s žalobkyní a zprostředkovatelem (právnická osoba) ujednali, že poruší-li kterákoli ze smluvních stran jakoukoliv povinnost vyplývající z této smlouvy, (s výjimkou povinnosti prodávajících předat nemovitosti a s výjimkou povinnosti kupující převzít nemovitosti), je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 % z kupní ceny, a to jednu polovinu druhé smluvní straně a druhou polovinu zprostředkovateli. Podle čl. 7 Kupní smlouvy jsou prodávající zavázáni společně a nerozdílně. Dále bylo z této kupní smlouvy prokázáno, že žalobkyně jako kupující byla seznámena se stavem nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy a v takovém stavu je koupila (viz. čl. 6). Žalobkyně je podle označené kupní smlouvy zapsaná jako vlastník předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k. ú. obec. Předmětné nemovitosti byly předávacím protokolem ze dne datum předány prodávajícími (žalovanými) kupující (žalobkyně). Z listin označených jako kupní smlouva ze dne datum sepsaná formou notářského zápisu NZ číslo, a znaleckého posudku jméno příjmení ze dne datum, jakož i stanoviska územní celek ze dne datum, vzal soud za prokázaná tvrzení žalovaných o tom, že vedlejší stavba (z níž tento spor vychází) byla již předmětem prodeje v kupní smlouvě ze dne datum, kterou nabývali žalovaní 1), 2), mj. i tuto stavbu od své právní předchůdkyně. Tato stavba byla ve znaleckém posudku ze dne datum uvedena s odhadovaným stářím 30 let (k datum) a se zastavěnou plochou 6 x 3 m2. Byla tehdy přízemní bez podzemního podlaží. Při běžné údržbě, jak uvedl znalec, se její životnost prodlužuje z 80 let na 100 let. Stavba byla tehdy bez kanalizace, bez rozvodů vody, bez vytápění a bez elektrické instalace. územní celek pak potvrdila, že tato vedlejší stavba patří ke stavbě hlavní, tj. rodinnému domu adresa a je prokazatelně na zmíněném pozemku minimálně od roku 1976, kdy Městský národní výbor ve obec vydal kolaudační rozhodnutí na sousední stavbu garáže a dílny (kterou dnes vlastní soused obec, dle údajů v Dohodě o narovnání ze dne datum), v němž je uvedeno, že povolovaná stavba bude napojena na předmětnou stavbu, z čehož je zřejmé, že kdyby stavba v době kolaudace vedlejší stavby, nebyla považována za stavbu legální, nemohl by tehdejší stavební úřad rozhodnout o kolaudaci stavby vedlejší garáže a dílny (dnes ve vlastnictví souseda příjmení). Takto zakoupili tuto stavbu i žalovaní 1), 2), a to v dobré víře v roce 1993. S tímto pak koresponduje také rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne datum se situační plánkem a kolaudační rozhodnutí ze dne datum (tj. vedlejší stavby garáže a dílny dnes ve vlastnictví souseda příjmení), když z těchto listin vzal soud za prokázané, že vedlejší stavba, které se spor týká, existuje, resp. ke dni převodu (datum) existovala a nabyli ji již v r. 1993 žalovaní 1), 2). Dohodou o narovnání uzavřenou mezi žalobkyní a sousedem jméno příjmení ze dne datum, vzal soud za prokázané, že sama žalobkyně již prováděla na této vedlejší stavbě další stavební úpravy, dohodla se pak se svým sousedem příjmení na podmínkách, za jakých tento soused bude souhlasit s jejím dodatečným stavebním povolením, když s tímto vznikly problémy poté, co byl sepsán protokol stát. instituce část obce ze dne datum a bylo žalobkyni oznámeno zahájení řízení o odstranění této stavby. Následně pak žalobkyně obdržela rozhodnutí o dodatečném povolení této stavby ze dne datum. Z fotodokumentace nebylo pro účely posouzení tohoto sporu zjištěno ničeho podstatného. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovaným výzvy k plnění, žalovaní pak reagovali tak, že žalobkyně nemá na zaplacení smluvní pokuty nárok, proto ničeho platit nebudou.
5. Soud pak nevzal za prokázaná tvrzení žalobkyně o tom, že by žalovaným plynula z kupní smlouvy (čl. 5) nějaká povinnost z pouhé případné nepravdivé deklarace (prohlášení) toho, že všechny stavby, přístavby a přístavky, či stavební úpravy na pozemku provedené jsou provedeny dle všech závazných předpisů a na základě předchozích řádných stavebních povolení, či ohlášení, natož pak, že by takováto neexistující (z tohoto prohlášení nevyplývající) povinnost žalovaných měla být sankcionována smluvní pokutou dle čl. 7 k zaplacení žalobkyni v plné výši žalovanými. Soud se rovněž již dále nezabýval ani tím, kdo případně způsobil stavebními úpravami vedlejší stavby to, že tyto již podléhaly stavebnímu povolení, zda to už byli žalovaní před prodejem nemovitostí, či až žalobkyně provedenými stavebními zásahy do této stavby po jejich zakoupení. Uvedenou skutečnost (stav vedlejší stavby před a po prodeji žalobkyni) nemohli žalovaní prokazovat znaleckým posudkem z r. 1993 a následně Dohodou o narovnání z datum, když sami žalovaní nepopírali, že tuto stavbu„ rekonstruovali“. Toto zjišťování, kdo co na stavbě stavebními zásahy měnil, však pro toto řízení (o zaplacení smluvní pokuty) podstatné nebylo.
6. Soud pak neprovedl k důkazům ani další listin y označené procesními stranami, konkrétně pak listin y týkající se komunikace mezi žalovanými a právním zástupcem žalobkyně, listinami ke stavebnímu řízení, výslechem žalobkyně, žalovaného 1) a výslechem svědka jméno příjmení, jakož ani doplňujícím návrhem právního zástupce žalovaných na doplnění dokazování, a to emailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanými, která se měla týkat procesu tvorby uzavření kupní smlouvy do datum, když pro právní posouzení tohoto sporu považoval soud tyto důkazy za nadbytečné, když nárok na zaplacení smluvní pokuty měl být dle tvrzení žalobkyně sjednán mezi účastníky v kupní smlouvě ze dne datum.
7. Na základě shora provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně dne datum koupila od žalovaných pozemek parč. číslo jehož součástí je na něm stojící stavba adresa v části územní celek a pozemek parc. číslo vše v k.ú. obec za kupní cenu 3 250 000 Kč, přičemž žalovaní jako prodávající v čl. V číslo ujistili žalobkyni jako kupující, že skutečný právní stav nemovitosti odpovídá právnímu stavu zapsanému v katastru nemovitostí, a dále v čl. 5 Kupní smlouvy, že všechny stavby, které jsou součástí prodávaných nemovitostí, jakož i přístavby a přístavky, či stavební úpravy na nich provedené, byly a jsou provedeny dle všech závazných předpisů a na základě předchozích řádných stavebních povoleních, nebo ohlášení s tím, že pokud by kupující (žalobkyně) v budoucnu zjistila, že tomuto tak nebylo či není, a bude nucena uvést zjištěný stav do souladu se závaznými předpisy, nahradí prodávající (žalovaní 1), 2)) kupující (žalobkyni) náklady, které jí v souvislosti s tím vzniknou. Žalovaní jako prodávající se s žalobkyní a zprostředkovatelem (právnická osoba) také dohodli na případných sankcích za to, že poruší-li kterákoli ze smluvních stran jakoukoliv povinnost vyplývající z této smlouvy, (s výjimkou povinnosti prodávajících předat nemovitosti a s výjimkou povinnosti kupující převzít nemovitosti), je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 % z kupní ceny, a to jednu polovinu druhé smluvní straně a druhou polovinu zprostředkovateli. Žalobkyně jako kupující byla seznámena se stavem nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy a v takovém stavu je koupila (viz. čl. 6). Na vedlejší stavbě byly provedeny stavební úpravy, které podléhaly stavebnímu povolení, o které požádala po koupi žalobkyně. Kdo a kdy provedl stavební úpravy (změnu půdorysu a účelového určení) této stavby zjištěno nebylo. Kupní smlouva ze dne datum neobsahuje žádnou povinnost žalovaných plynoucí pouze z případně nepravdivé deklarace o tom, že by některá ze staveb podléhala v den prodeje stavebnímu povolení anebo ohlášení a byla prováděna prodávajícími bez těchto dokladů, tedy v rozporu se stavebními předpisy, obsahuje pouze ujednání, že kdyby kupující v budoucnu byla nucena uvést„ zjištěný stav do souladu se závaznými předpisy, nahradí ji žalovaní (prodávající) náklady, které jí v této souvislosti vzniknou. Porušení této povinnosti (nahradit náklady takto vzniklé žalobkyni) však není předmětem tohoto sporu.
8. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Soud danou věc posoudil dle shora uvedené právní úpravy, přičemž předpokladem pro realizovanou smluvní sankci by bylo zjištěné (prokázané) porušení existující smluvní povinnosti. Není-li smluvní povinnosti, nemůže následovat ani její porušení povinnými a následně pak, z logiky věci, nemůže následovat ani sankce, nebylo-li shledáno žádné porušení smluvené povinnosti. Touto jednoduchou úvahou se řídil i soud v daném sporu. Žalobkyně precizovala k výzvě soudu ve svém podání ze dne datum (čl. 44-46), že žalovaní porušili svou smluvní povinnost tím, že prohlásili určitou skutečnost (o tom, že všechny stavby jsou„ řádně povoleny“), která však (podle žalobkyně) nebyla pravdivá a tím porušili to, že ke dni podpisu kupní smlouvy měla mít nemovitost právní vadu. Soud však v předmětné kupní smlouvě žádnou takto koncipovanou (smluvenou) povinnost žalovaných 1), 2) nenašel. Proto nemůže být důvodný žádný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o.z. z takto tvrzeními žalobkyně vymezeného žalobního nároku. Navíc (i kdyby bylo nějaké„ porušení smluvní povinnosti“ takto v kupní smlouvě vymezené a žalovanými porušené) je nepřehlédnutelné v čl. VII. 7.2. kupní smlouvy, že by žalobkyni náležela jen smluvní pokuta ve výši 32 500 Kč (tedy ve výši ½) a nikoli v plné výši, když smluvní pokuta případně takto oprávněně vyúčtovaná (oprávněná však dle závěru soudu nebyla) by z druhé poloviny měla náležet zprostředkovateli, tedy společnosti právnická osoba. Nicméně i zde by musela být najisto postavena existence tvrzené smluvní povinnosti a její porušení žalovanými. Kupní smlouva disponuje právními nástroji, které lze využít v případě nepravdivých prohlášení – viz čl. V 5.2. (a možnost odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy), dokonce i v čl. V číslo (viz úhrada nákladů z toho vzniklých) atd., nicméně sankce formou smluvní pokuty za i případné nepravdivé prohlášení žalovaných o„ řádně povolených stavbách“ (prokázáno ani nebylo), zde sjednána nebyla. Proto soud žalobu zamítl jako zcela nedůvodnou.
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšným žalovaným 1), 2) proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. , když žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem. Odměna a náhrada hotových výdajů byla vypočtena dle obsahu spisu, když zastupující advokát za žalované nepředložil soudu vyúčtování ve lhůtě, jak se k tomuto zavázal při ústním jednání dne datum (a to ani později). Odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 12 odst. 4 cit. vyhlášky (za zastupování 2 osob) částku 5 920 Kč (3 700 Kč x 0,8 = 2 960 Kč, 2 960 x 2 = 5920 Kč). Právní zástupce žalovaných 1), 2) učinil za řízení čtyři společné úkony právní služby za zastupování každého z žalovaných, představující přípravu a převzetí věci, sepis 2 vyjádření ve věci samé ze dne datum a ze dne datum a účast u ústního jednání dne datum. Za tyto čtyři úkony mu náleží odměna ve výši 4 x 5 920 Kč, celkem 23 680 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. 4 x 300 Kč, tj. částka 1 200 Kč DPH přiznána být nemohla, když v dané věci nepředložil právní zástupce žalovaných doklad o registraci k DPH a že je tedy ke dni vyhlášení rozsudku jejím plátcem. Takto shora vypočítané náklady žalovaných v celkové výši 24 880 Kč je žalobkyně povinen zaplatit žalovaným ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.