Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 286/2022-41

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 73 105 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 500 Kč od datum do zaplacení, a částku ve výši 15 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 145 Kč od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá, co do částky ve výši 19 200 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 354 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 233,20 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, co do úroku 25,35 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení, co do částky ve výši 19 260 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 299 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 779,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 855 Kč od datum do zaplacení, co do úroku 20,74 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 500 Kč od [datum] do zaplacení, a částku ve výši 15 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 145 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky ve výši 19 200 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 354 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 233,20 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku 25,35 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení, co do částky ve výši 19 260 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 299 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 779,55 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 855 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku 20,74 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady 38 700 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 24 000 Kč od datum do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 25,35 % ročně z jistiny 24 000 Kč od datum do zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 354 Kč a úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 7 233,20 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 60 týdenních splátek po 720 Kč, první splátku datum, poslední datum. Žalovaný uhradil 4 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady 34 405 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 24 000 Kč od datum do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,74 % ročně z jistiny 24 000 Kč od datum do zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 299 Kč a úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 5 779,55 Kč. Žalobní návrh odůvodnila dále tvrzením, že předchůdkyně a žalovaný uzavřeli datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 80 týdenních splátek po 582 Kč, první splátku datum, poslední datum. Žalovaný uhradil 8 855 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že tento byl prověřen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

2. Právní zástupce žalobkyně se k jednání před soudem dne datum nedostavil, svou neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Žalovaný učinil nespornými skutková žalobní tvrzení ohledně toho, že uzavřel ve dnech datum a datum s předchůdkyní spotřebitelské smlouvy, na základě kterých mu byly v hotovosti poskytnuty částky ve výši po 24 000 Kč. Dále učinil nesporným, že u smlouvy uzavřené datum uhradil částku ve výši 4 500 Kč měsíčně a u smlouvy uzavřené datum uhradil částku ve výši 8 855 Kč. Uvedl, že je zaměstnán, avšak jeho výdělkové možnosti mu neumožňují uhradit dlužnou částku najednou. Byl by schopen hradit dlužnou částku ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně.

4. Z nesporného tvrzení účastníků a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum (viz čl. 16-17 spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s úrokem ve výši 4 800 Kč, s administrativním poplatkem ve výši 4 800 Kč, a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč, tj. celkem 43 200 Kč vrátit předchůdkyni formou 60 týdenních splátek po 720 Kč, první splátka byla splatná datum, a úvěr měl být uhrazen do datum. Žalovaný uhradil 4 500 Kč.

5. Z nesporného tvrzení účastníků a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum (viz čl. 14-15 spisu) soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s úrokem ve výši 4 080 Kč, s administrativním poplatkem ve výši 4 800 Kč, a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 680 Kč, tj. celkem 46 560 Kč vrátit předchůdkyni formou 80 týdenních splátek po 582 Kč, první splátka byla splatná datum, a úvěr měl být uhrazen do datum. Žalovaný uhradil 8 855 Kč.

6. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých ve dnech datum a datum poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částky ve výši po 24 000 Kč a žalovaný se tyto částky s poplatky a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozích odstavcích. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť předchůdkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smluv byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

7. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Ve skutkových žalobních tvrzení pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala, avšak neuvedla, z jakých individuálních příjmů a individuálních výdajů při zkoumání úvěruschopnosti vycházela, z čeho tyto ověřila, nepředložila soudu zákaznickou kartu, nedoložila ani jednu z listin, na které ve skutkových žalobních tvrzeních odkázala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

8. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřených úvěrových smluv.

9. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel v hotovosti částky ve výši po 24 000 Kč a uhradil tak, jak vyplývá ze shodných tvrzení obou účastníků, u smlouvy z datum částku ve výši 4 500 Kč a u smlouvy z datum částku ve výši 8 855 Kč.

10. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 4 500 Kč a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 24 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 19 500 Kč (24 000 – 4 500). Dále vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 8 855 Kč a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 24 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 15 145 Kč (24 000 – 8 855). Splatnost uvedených částek nastala datum v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do datum v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo datum na korespondenční adresu žalovaného uvedenou ve smlouvách. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od datum, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacených jistin úvěrů také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení.

11. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

12. Podle ustanovení uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba jí splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

13. Jak vyplývá z ustanovení , obecná lhůta pro splnění povinnosti stanovené soudním rozhodnutím činí tři dny. Splátky, stejně jako jiná, zpravidla delší, lhůta k plnění představují výjimku z tohoto pravidla. Při její aplikaci je soud povinen dbát jak odůvodněných potřeb dlužníků, tak také oprávněných zájmů jejich věřitelů a splátky stanovit v takové výši, aby mohly být dlužníkem pravidelně dodržovány, a aby se věřiteli dostalo úhrady jeho pohledávky v přiměřené lhůtě.

14. Po posouzení rozhodných skutečností, zejména na žádost žalovaného, aby mu bylo umožněno uhradit dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, s ohledem na to, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem okolo 21 000 Kč, že přispívá platbami ve výši 11 000 Kč měsíčně na bydlení, splácí další splátky půjček ve výši 3 123 Kč měsíčně (strháváno exekučně), nemá žádnou vyživovací povinnost, dospěl soud k závěru, že žádosti žalovaného o splátky vyhovět lze. Přihlédl přitom zejména k jeho poměrům, jakož i ke skutečnosti, že žalobkyně je silnou kapitálovou společností a splátky dluhu, byť dlouhodobější, proto závažným způsobem negativně neovlivní výsledky jejího hospodaření. Výše splátek byla soudem navíc stanovena tak, aby jí žalobkyně byla schopna akceptovat. S ohledem na shora uvedené soud shledal důvody pro uložení plnění v měsíčních splátkách ve výši po 2 000 Kč, přičemž se jedná o minimální splátku, když nižší splátky již žalovanému vzhledem k dlužné částce nebylo možno vyměřit. Oprávněné zájmy věřitelky jsou pak chráněny uložením plnění splátek pod ztrátou jejich výhody (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017 čj. číslo jednací).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.