Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 183/2022-53

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 8 071 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:

částku 7.000 Kč,

8,25 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci:

částku 1.071 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum

do zaplacení,

9,75 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od datum do datum,

1,5 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od datum do zaplacení,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů

řízení částku 1.093,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: částku 7.000 Kč, 8,25 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci: částku 1.071 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, 9,75 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od [datum] do [datum], 1,5 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 7.000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1.093,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Návrhem doručeným soudu dne datum požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 8.071 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba s.r.o., IČO, uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 7.000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději datum společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.071 Kč. K datu splatnosti žalovaný dluh nevrátil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka

za žalovaným na žalobce. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvu k plnění. K dotazu soud, aby žalobce doplnil skutková tvrzení o konkrétních zjištěních předchůdce žalobce

o úvěruschopnosti žalovaného, žalobce uvedl, že vychází z ústních tvrzení předchůdce žalobce,

a je v dobré víře, že původní věřitel dostatečným způsobem v souladu se zákonem úvěruschopnost žalovaného prověřil s tím, že jinými doklady či listinami, které by o tom mohl doložit, již původní věřitel nedisponuje.

Žalovaný se k věci nevyjádřil.

Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

K prokázání žalobních tvrzení žalobce předložil Formulář pro standardní informace

o spotřebitelském úvěru, Výpis z účtu ze dne datum, Rámcovou smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, Jednotlivou smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, Výpis z účtu

ze dne datum, Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum, Oznámení

o postoupení pohledávky ze dne datum a Výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne

datum s podacím lístkem.

Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru.

Podle § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle , (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že předchůdce žalobce (poskytovatel úvěru) nedodržel, resp. žalobce nedisponuje důkazním materiálem o opaku, povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce neuvedl tvrzení ani neoznačil důkazy o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalovaného, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr ve stanovené lhůtě uhradit. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy. Takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, což konstatoval rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. , když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobci, co mu bylo poskytnuto předchůdcem žalobce,

tj. 7.000 Kč a v důsledku prodlení s plněním dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení ( o. z.), a to ve výši dle , přičemž prodlení žalovaného nastalo ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění určené žalobcem ve výzvě k úhradě před podáním žaloby, tj. od datum. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle bodu 1. vyhlášky

č. , advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle , advokátní, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 1.489 Kč. Protože však žalobce byl ve věci úspěšný jen zčásti, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 73,46 %, a tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci činí částku 1.093,81 Kč.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.