Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 293/2022-36
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 271,91 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.000 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.192,78 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 271,91 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.000 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.192,78 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 3. 2022, ve znění doplnění ze dne 31. 10. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 271,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.192,78 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a se smluvní pokutou ve výši 1.500 Kč s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka úvěru ve výši 3.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.204,60 Kč a smluvní úrok z úvěru, a to do 11. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena elektronicky, přičemž žalovaný potvrdil veškeré dokumenty zasláním specifického SMS kódu. Úvěr pak byl čerpán bezhotovostně, převodem na účet žalovaného. Žalovaný požádal o úvěr na internetových stránkách původního věřitele, proběhl schvalovací proces, a to včetně ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný předložil výpisy z účtu, výplatní pásky a s ohledem na výši příjmů a výši úvěru původní věřitel dovodil, že žalovaný je schopen úvěr splácet, když nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a proto věřiteli vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a také povinnost zaplatit paušální náhradu nákladů spojených s upomínáním. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován. K datu postoupení činila výše pohledávky 9.095,18 Kč a skládala se z nezaplacené jistiny ve výši 3.000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.204,60 Kč, úroků za poskytnutí úvěru ve výši 587,18 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 402,40 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 401 Kč. Po postoupení pohledávky žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, když mu zaslala jeden obyčejný dopis zpoplatněný částkou 39 Kč a ve třech případech žalovaného navštívil osobně zástupce žalobkyně, když za každou osobní návštěvu je účtována částka 217 Kč. Kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši 1.500 Kč je počítána ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 12. 7. 2020 do 10. 3. 2021, přičemž současně zohledňuje ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Přes předžalobní upomínku ze dne 3. 2. 2022 žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Soud nařídil jednání na den 12. 12. 2022, přičemž žalobkyně se z tohoto jednání řádně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
5. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, z výpisu z účtu, z výplatnic, z dokladu o čerpání úvěru, z předžalobní upomínky původního věřitele, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání, z oznámení o předání do advokátní kanceláře, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne datum, z oznámení o zesplatnění, z elektronického platebního rozkazu číslo jednací a ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako klient či úvěrovaný uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka úvěru ve výši 3.000 Kč s datem splatnosti do 11. 7. 2020, při roční zápůjční úrokové sazbě 40 % a za celkový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.204,60 Kč. Úvěr tak byl sjednán na dobu 29 dní. Žalovaný měl celkem zaplatit 6.299,94 Kč před slevou, případně 4.319,94 Kč po slevě. Tomu odpovídala výše RPSN 9. 867,10 %. Úvěr byl splatný jednorázově, bezhotovostně. Pro případ prodlení byla v článku VIII. bod 1 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. K žádosti byla doložena výplatní páska žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba, dle které činil jeho čistý příjem za září 2019 celkem 15.850 Kč a za květen 2020 pak 21.024 Kč. K žádosti byl doložen i výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc květen 2020, z něhož jsou patrné jen příchozí platby, včetně mzdy, v celkovém počtu 6 záznamů, ale veškeré odchozí platby jsou zatmaveny, ač má výpis celkem 8 stran. Nejsou patrné také počáteční a konečné stavy zůstatku. Dne 12. 6. 2020 byla zaslána částka 3.000 Kč na účet žalovaného s uvedením zprávy obsahující číslo smlouvy a variabilní symbol, kterým je rodné číslo žalovaného.
7. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly na žalobkyni postoupeny pohledávky ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty a jsou specifikované v seznamu pohledávek. Dle přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky byla postoupena i pohledávka za žalovaným, která je identifikována především číslem půjčky, údaji o smlouvě včetně data splatnosti, výší jednotlivých nároků i s uvedením, že zbývá zaplatit ke dni postoupení 9.095,18 Kč, když tato částka se skládala z jistiny ve výši 3.000 Kč, poplatku za půjčku ve výši 3.204,60 Kč, úroku ve výši 587,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 402,41 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 401 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 3.000 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 27. 10. 2021, odeslaným dne 29. 10. 2021. Dále byl žalovaný dopisem ze dne 3. 12. 2021 informován o předání věci advokátní kanceláři a dopisem ze dne 10. 11. 2021 byl informován žalobkyní znovu o postoupení pohledávky a zároveň byl vyzván k zaplacení částky 8.907,01 Kč do 2. 12. 2021. V rámci této výzvy byl upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 39 Kč za odchozí dopis, 50 Kč za doporučený odchozí dopis, 72 Kč za odchozí telefonický hovor a 217 Kč za osobní návštěvu. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 3. 2. 2022, dne 7. 2. 2022 na jeho trvalou adresu.
8. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný dne 4. 9. 2019 uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, jejímž předmětem byl úvěr v částce 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 72 měsíčních splátkách po 1.355,67 Kč měsíčně vždy k 16. dni měsíce, počínaje 16. 10. 2019. Dopisem ze dne 22. 7. 2020 sdělila banka žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr zesplatnila ke dni 20. 7. 2020, přičemž dlužná částka k tomuto dni činila 52.586,16 Kč a z toho dlužná jistina představovala 48.206,65 Kč. Dále je soudu známo, že Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalovaného zavázal k zaplacení částky 4.612 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 2. 2020 do zaplacení a dále k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobkyně společnosti právnická osoba Právní důvod má tento nárok ve smlouvě o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba na částku 4.000 Kč, kterou se spolu s poplatkem ve výši 612 Kč zavázal vrátit do 5. 2. 2020.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku , přičemž žalovanému byla poskytnuta na jeho běžný účet úvěr částka 3.000 Kč a žalovaný zavázal vrátit jak jistinu ve výši 3.000 Kč, spolu s obchodním úrokem a poplatkem v celkové výši 6.299,94 Kč do 11. 7. 2020.
16. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb. , který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat úvěruschopnost, tedy schopnost dlužníků úvěr řádně splácet, takto k ochraně obou smluvních stran.
17. Ač žalobkyně proklamovala, že úvěruschopnost byla ze strany jejího právního předchůdce řádně zkoumána, předložila k tomu toliko doklady o příjmu žalovaného spolu s výpisem z účtu, na němž však nebyl viditelný ani jeho zůstatek, ani výdaje žalovaného. Je tak zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně vůbec nezkoumal výdajovou stránku a spokojil se s porovnáním výše příjmu s výší poskytnuté částky. Že takové zkoumání není dostatečné, vyplývá i ze samotné skutečnosti, že přestože poskytnutá částka je v relativně zanedbatelné výši a dosahuje cca 1/6 příjmu žalovaného, přesto bez dalšího zkoumání nelze mít automaticky za to, že žalovaný je schopný tuto částku vrátit. Ostatně v době poskytnutí tohoto mikroúvěru byl žalovaný v prodlení jak se splátkami úvěru u jméno příjmení příjmení, tak měl zcela splatný dluh u právnická osoba, a to přestože se také jednalo o poměrně nízký úvěr. Nemluvě o tom, že ze strany věřitele nebyly nijak zkoumány výdaje na bydlení a další pravidelné platby. Lze tak dle názoru soudu uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nepostupoval v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, když nezjistil tyto splatné pohledávky žalovaného, jakož i pravidelné výdaje žalovaného, které měly výrazný vliv na jeho schopnost úvěr splácet, což se ostatně projevilo i v této věci a soud tak dospěl k závěru, že předmětná smlouva je neplatná v smyslu ustanovení § 87 odst. 1 citovaného zákona.
18. Nárok žalobkyně proto soud posoudil právě v duchu tohoto ustanovení. Za této situace je tak žalovaný povinen vrátit žalobkyni jistinu spotřebitelského úvěru, tedy částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, přičemž v tomto případě soud vyšel z původní sjednané doby, když žalovaný v okamžiku uzavírání smlouvy na druhou stranu věděl, na jakou dobu si poskytnutou částku zapůjčuje, že se jedná o dobu relativně krátkou a s tím do tohoto úvěru šel. I s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení nereagoval, není žádný důvod, proč by lhůta měla být jakkoliv měněna. Současně bylo prokázáno, že žalovanému částka poskytnuta byla a že na ni nezaplatil ničeho. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě částek, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy jistiny, kapitalizovaného úroku z prodlení a běžícího úroku z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
19. Ve zbývající části tak musela být žaloba zamítnuta, neboť nároky zde požadované mají původ v neplatné smlouvě (smluvní pokuta, úroky a poplatek), případně pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, a to z důvodu, že tento nárok nemá oporu ani v neplatné smlouvě ani v jiném ujednání mezi účastníky, když toliko je nastaven žalobkyní při snaze komunikovat s žalovaným před podáním žaloby. Protože původ tohoto nároku nebyl prokázán, resp. nebyl shledán důvodným, byla žaloba i v tomto rozsahu zamítnuta, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.
20. O nákladech účastníků rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy zohledňoval poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně, která byla ve větší míře neúspěšná, a z tohoto důvodu je tak právo na náhradu nákladů řízení nenáleží, stejně jako nenáleží žalovanému, kterému žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).