Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

214 C 74/2022-95

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 78 870,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 50 870,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 997,16 Kč, 11,75% úroku z prodlení z částky 30 759,56 Kč od 18. 3. 2022 do 28.3.2022, 11,75% úroku z prodlení z částky 2 759,56 Kč od 29.3.2022 do zaplacení a 29% úroku ročně z částky 30 759,56 Kč od 18.3.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 66,3% částky, která bude stanovena samostatným.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 33,7% částky, která bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 50 870,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 997,16 Kč, 11,75% úroku z prodlení z částky 30 759,56 Kč od 18. 3. 2022 do 28.3.2022, 11,75% úroku z prodlení z částky 2 759,56 Kč od 29.3.2022 do zaplacení a 29% úroku ročně z částky 30 759,56 Kč od 18.3.2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 66,3% částky, která bude stanovena samostatným. V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 33,7% částky, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, která sestává z jistiny ve výši 30 759,56 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 28 410,94 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 997,16 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 30. 1. 2019 smlouvu číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti, což potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 743 Kč sestávající z úroku ve výši 29% ročně, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení, celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 68 743 Kč. Dluh byl splatný ve 24 měsíčních splátkách po 2 865 Kč, žalovaná uhradila celkem 7 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila úvěr řádně a včas vznikl žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, kapitalizovanou ve výši 17 500 Kč ke dni 1.2.2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení rovněž ke dni 1. 2. 2022.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala výši závazků a platební morálku žalované v registru BRKI, NRKI, SOLUS, dále v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, vše s negativním záznamem. Pokud jde o příjmy, žalovaná předložila pracovní smlouvu, uvedla jako pravidelný měsíční částku 19 513 Kč s doložením výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec 2018, ohledně výdajů se jednalo o výdaje sdělené a doložené žalovanou, konfrontované např. s životním minimem.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu , (dále jen,, “).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 30. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti v týž den částka 35 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli celkovou dlužnou částku ve výši 68 743 Kč formou 24 měsíčních splátek po 2 865 Kč, přičemž poplatek představoval částku 33 743 Kč a sestával z úroku ve výši 11 535 Kč, částky za zpracování, doručení, administraci a flexibilní splácení ve výši 12 971 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 9 237 Kč. Celková RPSN pak činila 107,99%, podle bodu 3 smluvních podmínek, jež jsou součástí smlouvy, je zákazník zavázán hradit splátky v hotovosti v místě svého bydliště, není-li ujednáno místo jiné.

6. Ze zákaznické karty pak bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při zjišťování úvěruschopnosti žalované zejména z údajů poskytnutých žalovanou, která uvedla, že má jediný příjem s čistým příjmem ve výši 19 513 Kč, což bylo ověřeno předložením pracovní smlouvy a výplatními páskami za měsíce listopad a prosinec roku 2018, pokud jde o výdaje, dle sdělení žalované se jednalo o externí splátky zápůjček měsíčně 5 000 Kč s odhadovanými měsíčními výdaji 6 000 žalované bez jejich specifikace, výdaje žalovaná ničím nedoložila, právního zástupce žalobkyně při jednání uvedl, že žalovaná tyto výdaje diktovala obchodní zástupkyni.

7. Z výpisů z databáze příjmení příjmení bylo zjištěno, že v lednu 2019 činila průměrná úroková sazba u úvěru na spotřebu 8,48% ročně a průměrná RPSN na spotřebu pro domácnosti činila v tomtéž období 8,80% ročně.

8. Z výslechu jméno příjmení, bylo zjištěno, že se s žalovanou setkala v bytě jejího přítele pana příjmení, který byl v té době také klientem svědkyně. Pokud jde o to, jak jsou zjišťovány příjmy klienta, zákazník je předem informován, že musí předložit výplatní pásky, a pokud nemá výplatní pásky, může předložit výpis z účtu. Pokud jde o výdaje, klient je otázán, zda má nějaké jiné půjčky, tím, že se s ním vyplňuje zákaznická karta, on potvrzuje, že všechny údaje, které poskytl, jsou pravdivé. Pokud jde o výdaje, tak zákazníci nepředkládají nic, pouze potvrzují ústně i písemně své údaje. V poslední době se ověřuje, zda jsou zákazníci vedeni v registrech, svědkyně nevěděla, v jakých registrech byla žalovaná prověřována, nevěděla, zda v té době měla paní celé jméno žalované splácet další splátky na úvěru, s kým měla uzavřenou smlouvu, jaká částka jí zbývala k úhradě, to svědkyně nezjišťovala, zeptá se zákazníka, jaké má měsíční splátky a jaké má výdaje na bydlení a živobytí. Pokud jde o požadovaný úrok, svědkyně má aplikaci, do níž vloží částku, která je půjčena, zápůjční úrokovou sazku, na jakou dobu jsou peníze půjčeny a vyjedou jí všechny údaje včetně částky za poplatek na administrativní činnost a částky na komfortní splácení, ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru je dán vzorec na RPSN, není zde vzorec na stanovené poplatku o komfortním splácení a administrativní činnost. Každému zákazníkovi vysvětlí pojem oněch poplatků za administrativní činnost i komfortní splácení. Paní celé jméno žalované svědkyně viděla jednou nebo dvakrát, když chtěla další splátky, žalovaný svědkyni řekla, že peníze pošle po příteli, který nic nezaplatil.

9. Z bilance plateb bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh uhradila dne 6.2.2019 a dne 20.3.2019 vždy částku 3 000 Kč a dne 16.7.2019 částku 1 000 Kč.

10. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne 28.1.2022 mezi společností právnická osoba a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne 1.2.2022 o postoupení pohledávky žalované.

11. Jiné než výše uvedené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti.

12. Podle , (dále jen,,o.z“.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru (dále jen,,zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zsu platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění předpisů pozdějších, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Z důvodové zprávy k  , o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Z důvodové zprávy k  zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1. zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dle Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí dovodil také Nejvyšší Správní soud v rozhodnutí sp. zn. ze dne 1.4.2015. V nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 26.2.2019 se Ústavní soud taktéž zabýval splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dané ustanovením . a obiter dictum mimo jiné uvedl, že stávající účinná právní úprava zakotvená v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je obsahově obdobná předchozí právní úpravě, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila. I v tomto nálezu Ústavní soud vyšel z prejudikatury Soudního dvora EU, a to jmenovitě rozsudku ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další v němž vyložil článek 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a její bod 26 preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací („ na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“, tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Ústavní soud tak uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

18. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) Consumer Finance, CE číslo se podává, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost byla řádně podnikatelem posuzována, spočívá na poskytovateli.

19. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (rozsudek SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

20. Z rozsudku SDEU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 OPR- Finance s.r.o. proti GK se podává, že Soudní dvůr přihlásil k aplikovatelnosti svého rozhodnutí ze dne 18.12.2014 CA Consumer Finance, C -449/13 a mimo jiné také zopakoval, že z článku 8 odst. 1 směrnice 208/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může případně zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. V tomto ohledu je nutno připomenout, že v souladu s bodem 26 z odůvodnění této směrnice má tato povinnost za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost navíc tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48, kterým je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci. V tomto rozhodnutí z března tohoto roku SDEU opět zdůraznil princip efektivity při interpretaci právní úpravy, která je přímou transpozicí směrnic unijního práva, tj. i směrnice 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby byl naplněn cíl právní regulace EU. S ohledem na uvedený princip efektivity transpozice směrnice se má soud přidržet při nedostatečné transpozici do vnitrostátního práva znění Směrnice a jejího cíle.

21. V souzeném případě po zhodnocení shora uvedeného dokazování bylo sice zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně u žalované prověřila příjmy žalované z výplatních pásek a předložené pracovní smlouvy, avšak její výdaje před uzavřením předmětné smlouvy byly šetřeny dotazníkovým způsobem s neověřenými informacemi od žalované, což vyplynulo z výpovědi svědkyně jméno příjmení. Pokud jde o částku 5 000 Kč na externí splátky zápůjček, pak není zřejmé, kdo dále poskytoval žalované zápůjčku, v jaké výši a jaká částka jí zbývá k úhradě, měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč jsou pak odhadované, právní předchůdkyně žalobkyně tedy před poskytnutím zápůjčky nedostatečně posuzovala výdajovou stránku rozpočtu žalované, když neověřovala její výdaje zejména na bydlení, jídlo a oblečení, ale i telefon, případně na léky. V tomto směru je pak kalkulovaná částka zákonného životního minima ve vztahu k reálným výdajům naprosto podhodnocená. Za takto prokázaného stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru neposuzovala a soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou i když právní zástupce žalobkyně byl při jednání toho názoru, že úvěruschopnost žalované byla zjišťována v souladu se zákonem. Soud na okraj poukazuje, že i kdyby nevyhodnotil smlouvu neplatnou jako celek, došel by k závěru o absolutní neplatnosti dalších smluvních ujednání, a to minimálně v části o úhradě dalších nároků mimo jistinu, když celková výše RPSN ve výši 107,99% ročně je výše zcela nepřiměřená a zcela zjevně odporující veřejnému pořádku (§ 588 o.z.). Pokud jde o otázku sjednaného úroku, pak část označená jako částka za zpracování, doručení, administrování, flexibilní splácení a vedení zákaznického účtu není ničím jiným než skrytým úrokem, přičemž částka 33 743 Kč na poplatku za zápůjčku představuje 96,4% jistiny.

22. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Z předžalobní upomínky ze dne 21.3.2022 ve spojení s potvrzením o podání z téhož dne soud shledal, že žalovaný byla upomínána o zaplacení dluhu ve lhůtě 7 dnů od datace výzvy.

24. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 35 000 Kč, přičemž vrátila toliko 7 000 Kč, co do částky 28 000 Kč se bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle o.z. ve spojení s  o.z. a , kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Požadovaný zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 29.3.2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

25. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s  za situace, kdy žalovaná byla ve věci úspěšnější náklady řízení jí nevznikly.

27. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle 148 odst. 1 tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů státu 66,3% a žalovaná 33,7% vždy částky, která bude stanovena samostatným usnesením, neboť v době vyhlášení rozsudku výše nákladů představující přiznané svědečné nebyla známa. Soud kapitalizoval 11,75% úrok z prodlení z částky 28 000 Kč od 29.3.2022 do rozhodnutí soudu 30.11.2022 částkou 2 226,38 Kč, což s částkou 28 000 Kč představuje 30 226,38 Kč. Žalobkyně požadovala částku 78 870,50 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 997,16 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% z částky 30 759,56 Kč od 18.3.2022 do rozhodnutí soudu 30.11.2022 činí 2 554,72 Kč a úrok 29% z částky 30 759,56 Kč od 18.3.2022 do rozhodnutí soudu 30.11.2022 pak 6 305,28 Kč. Takto se žalobkyně domáhala 89 757,66, protože jí bylo přiznáno 30 226,38 Kč, měla neúspěch co do 66,3% a žalovaná pak neúspěch co do 33,7%.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci