Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 408/2022-23
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 953 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 450,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 450,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona, a to za dobu od července 2019 do srpna 2020 po 135 Kč, tj. 1 890 Kč a zaplacení částky 63 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se dne datum přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jako poplatník televizního poplatku a odhlásil se až v květnu 2021. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od července 2019 do srpna 2020, tj. celkem 14 měsíců po 135 Kč, tj. celkem 1 890 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění této povinnosti písemnou upomínkou ze dne datum, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Podle dodejky byla odesílatelem zásilky žalobkyně. Soud dále zjistil z registru smluv pod ID smlouvy: číslo, že žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba rámcovou dohodu o poskytování služeb dne datum.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu považuje soud žalobu za důvodnou. Žalovaný jakožto držitel televizního přijímače má podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené citovaným zákonem, tj. v částce 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od července 2019 do srpna 2020 celkem v částce 1 890 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužných poplatků i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti poplatku dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
Žalobkyně však nedoložila, že by výzvu k zaplacení zaslala/uplatnila vůči žalovanému prostřednictvím společnosti právnická osoba Soud proto žalobkyni nepřiznal nárok na zaplacení částky 63 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 953 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.