Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 371/2022-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 59 889 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

- částku 16 728 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 4. 11. 2022 ve výši 15 % ročně,

- částku 6 481 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 4. 11. 2022 ve výši 15 % ročně,

a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku, to je co do

-) částky 20 680 Kč

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 493,47 Kč

-) kapitalizovaného úroku ve výši 1 204,07 Kč

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení

-) úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení

-) částky 8 965 Kč

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 406,46 Kč

-) kapitalizovaného úroku ve výši 4 306,33 Kč

-) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 485,15 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení

-) úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 17 485,15 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni - částku 16 728 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 4. 11. 2022 ve výši 15 % ročně, - částku 6 481 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 4. 11. 2022 ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku, to je co do -) částky 20 680 Kč -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 493,47 Kč -) kapitalizovaného úroku ve výši 1 204,07 Kč -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení -) úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení -) částky 8 965 Kč -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 406,46 Kč -) kapitalizovaného úroku ve výši 4 306,33 Kč -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 485,15 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení -) úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 17 485,15 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 37 408 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 493,47 Kč, kapitalizovaného úroku

ve výši 1 204,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 000 Kč

od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 22 000 Kč od 8. 1. 2022

do zaplacení. Dále se žalobkyně touto žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 481 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 406,46 Kč, kapitalizovaného úroku

ve výši 4 306,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 485,15 Kč

od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 17 485,15 Kč od 8. 1. 2022

do zaplacení.

2. V této žalobě uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 23. 3. 2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 3 740 Kč a dále i spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 540 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 534 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 4. 10. 2021. Žalovaná však uvedené splátky nehradila řádně a včas, poslední platbu provedla dne 14. 6. 2020 Celkem uhradila pouze částku ve výši 5 272 Kč, která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (3 704,50 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso splátek (1 567,50 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení.

3. V této žalobě dále uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 28. 11. 2019 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč a dále i spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 21. 1. 2021. Žalovaná však uvedené splátky nehradila řádně a včas, poslední platbu provedla dne 14. 6. 2020 Celkem uhradila pouze částku ve výši 13 519 Kč, která byla započtena na jistinu (2 514,85 Kč), na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (4 000 Kč), na poplatek za administrativní činnost (4 000 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso splátek (3 004,15Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky ze smlouvy číslo částku 40 808 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou v částce 22 000 Kč, dlužným úrokem v částce 35,50 Kč, dlužným poplatkem za administrativní činnost v částce 4 400 Kč, dlužným poplatkem za hotovostní inkaso splátek v částce 10 972,50 Kč a navýšením, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho dalšího neuhradila. Ke dni postoupení činila výše pohledávky ze smlouvy číslo částku 25 881 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou v částce 17 485,15 Kč, dlužným úrokem v částce 0 Kč, dlužným poplatkem za administrativní činnost v částce 0 Kč, dlužným poplatkem za hotovostní inkaso splátek v částce 4 995,85 Kč a navýšením, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho dalšího neuhradila.

5. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětných smluv na základě informací získaných od žalované, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytla žalovaná (výplatní pásky, pracovní a nájemní smlouva). Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. karty zákazníka. Žalovaná úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdila svým podpisem. Získané údaje pak byly odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který úvěruschopnost žalované vyhodnotil. Dále právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích. Na základě posouzení všech shora uvedených skutečností pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaná je schopna žádaný spotřebitelský úvěr splácet.

6. Žalovaná je státní občankou Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

8. Podle , (dále jen „ “), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci

bez nařízení jednání, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli jí výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

9. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 23. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s úrokem ve výši 3 740 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 540 Kč, celkem tedy částku 42 680 Kč, v 79 týdenních splátkách po 534 Kč a poslední splátce po 494 K s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 20,74 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 27. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem tedy částku 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 32,15 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru).

11. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze shora uvedených smluv na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek včetně dvou příloh). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022, v němž byla zároveň žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení činila 66 689 Kč bez příslušenství (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a podacím lístkem ze 4. 2. 2022). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalované zaslal předžalobní upomínku a vyzval ji k úhradě dlužné částky nejpozději do 21. 5. 2022 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 5. 2022 a podacím lístkem z téhož dne).

12. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, soud ze zákaznické karty ze dne 27. 11. 2019 zjistil, že k osobním a majetkovým poměrům žalované bylo v této kartě zaznamenáno, že žalovaná je vdaná, má 3 nezaopatřené děti a bydlí v nájmu. Dále zde bylo uvedeno, že pobírá invalidní důchod. Dále bylo uvedeno, že celkový měsíční příjem žalované činí 18 053 Kč a sestává z příjmu vedlejšího ve výši 10 053 Kč, z hlavní státní podpory ve výši 5 000 Kč a vedlejší státní podpory ve výši 3 000 Kč. Celkové výdaje uvedla žalovaná ve výši 12 755 Kč, které sestávají z výdajů na bydlení ve výši 3 000 Kč, z osobních výdajů ve výši 8 000 Kč a splátek úvěru ve výši 1 755 Kč. Použitelný příjem byl tak stanoven na 5 293 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že údaje v ní uvedené byly ověřeny na základě dokladu o výměře důchodu, dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, složenek- příjmy a čestného prohlášení. Tyto však žalobkyně soudu nepředložila.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

14. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posuzována podle informací a oproti dokladům získaných od žalované, přičemž informace takto získané byly zaneseny do zákaznické karty žalované. Na základě provedeného dokazování však soud nemá za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované dostatečným způsobem. K tvrzeným skutečnostem o údajích zanesených do zákaznické karty (příjmy a výdaje, invalidní důchod a bydlení žalované) nebyl předložen žádný důkaz. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalované nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o její schopnosti úvěr splácet.

15. Pouhé doplnění čísel do formuláře bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. -149). Je nutné uvést, poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Současně má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála ani povinnost stanovené jí v § 78 odst. 1 z. s. ú.., který vyžaduje pořizování a uchovávání dokumentů nebo jiných záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, když k tvrzeným skutečnostem nepředložila jediný důkaz.

16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně

před uzavřením předmětných smluv dostatečným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalované a žalované úvěr poskytla, aniž by řádně zjistila a následně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí neposoudila, zda je žalovaná schopna zapůjčené peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 z. s. ú. a nesplnila

tak podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětné smlouvy posoudil jako absolutně neplatné.

17. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 22 000 Kč, kterou jí žalovaná nevrátila co do částky 16 728 Kč, a částku 20 000 Kč, kterou jí žalovaná nevrátila co do 6 481 Kč, soud dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z., bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění, tedy částku 16 728 Kč a 6 481 Kč, žalobkyni vrátit. Co do těchto částek tedy soud žalobě vyhověl a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl. Co se týče zákonného úroku z prodlení z částky 22 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z částky 17 485,15 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. ). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalované, a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení

až v okamžiku jejího doručení žalované, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky dle § 1970

o. z. ve výši stanovené jdoucím ode dne následujícího

po doručení žaloby, tj. od 4. 11. 2022, do zaplacení.

18. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky

na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020

ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná

se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem

na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak,

že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

31. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný

pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle

§ 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

32. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Jeho ustanovení z. s. ú. pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí neplatnosti smlouvy, a to, jak již bylo uvedeno výše, neplatnosti absolutní, ke které je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( o. z.). Současně v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

34. Ústavní soud ČR zároveň v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , zdůraznil,

že„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy

(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, … Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

35. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvod pro její prodloužení.

37. Dle poměru úspěchu ve věci by tak měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.