Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 27/2022-82
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 18,96 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 18,96 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ doplňující ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému
peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit v 45týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze
částka, z toho na úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení, tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka a skládala se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení pouze nesplacené jistiny ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka
(jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši
částka od datum do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 18,96 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. ) a úrok ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a nárok uplatněný v žalobě neuznává.
3. K jednání nařízenému na datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo kterou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka, poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v
45týdenních splátkách po částka. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Ze základních ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.4 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 35,53 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) Doplňujících ustanovení, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) doplňujících ustanovení, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky
celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z karty zákazníka/Žádost o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že obsahuje informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný žije sám v nájemním bytě. Jako zdroj svých příjmů uvedl invalidní důchod.
U právnická osoba má ještě další zápůjčku s měsíční splátkou částka. Příjmy žalovaného činí celkem částka, z toho částka částka představuje invalidní důchod a částka částka představuje další příjmy. Výdaje žalovaného činí měsíčně částka, z toho částka částka připadá na bydlení/nájemné/inkaso/energie/, částka částka představuje osobní výdaje na jídlo, léky, dopravu, oblečení, telefon a částka částka je splátka úvěru či zápůjčky. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo celkovou částku částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne datum na adresu adresa žalovaného. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ve výši částka měsíčně. Z výpisu ze sporožirového účtu žalovaného za měsíc únor rok soud zjistil, že počáteční zůstatek žalovaného činil - částka, v měsíci lednu rok činil počáteční zůstatek - částka a v měsíci prosinci rok částku - částka. Z výpisů dále vyplývá, že pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu nemohla banka provést pravidelné platby inkasa či pojištění. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do datum. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne datum na adresu adresa žalovaného, jak je zřejmé z poštovního podacího lístku.
5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti
číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z“). Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl spolu s poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 45 splátky. Soud vzal za prokázané, že žalovaný na svůj závazek za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky na žalobkyni, uhradil částku částka.
6. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z karty zákazníka mimo jiné vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v invalidním důchodu a úvěruschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně ověřena z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení a výpisů ze sporožirového účtu žalovaného. Z těchto výpisů mimo jiné vyplývá, že žalovaný neměl dostatek peněžních prostředků k zaplacení pravidelných měsíčních výdajů a banka některé pravidelné platby nemohla provést. Předchůdkyně žalobkyně se nijak
nezabývala tím, že v kartě zákazníka je v kolonce další příjmy uveden příjem ve výši částka. Není zřejmé, z čeho měl tento příjem žalovanému plynout. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný bydlí v nájemním bytě a výdaje spojené s bydlením činí číslo měsíčně, což je zjevně neobvykle málo. Zejména pak s přihlédnutím k tomu, že žalovaný má vést samostatnou domácnost. Za této situace bylo na místě ověřit jednak další příjem žalovaného a zejména pak jeho pravidelné výdaje. Předchůdkyně žalobkyně se také nezabývala tím, proč žalovaný, při již poskytnuté půjčce od právnická osoba, opakovaně žádá o poskytnutí dalších finančních prostředků. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20 , bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z., ponížené o provedené úhrady žalovaného. Žalovaný je povinen dlužnou jistinu zápůjčky vrátit v době přiměřené jeho schopnostem.
7. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, na kterou žalovaný uhradil částku částka, k úhradě tak zbývá částka částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
8. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z úvěru, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 35,46 % a neúspěch v rozsahu 64,54 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 29,08 % mu vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.