Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 325/2021-62
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobce: ; název žalobkyně
se sídlem příjmení anonymizováno, číslo, anonymizováno, ulice anonymizováno
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
t. č. neznámého pobytu
zastoupený advokátkou PhDr. Mgr. jméno příjmení příjmení
se sídlem adresa
jako opatrovníkem
o zaplacení částky 96 374 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 96 025 Kč s úrokem z prodlení z částky 96 025 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 31. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 20 009,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 96 025 Kč s úrokem z prodlení z částky 96 025 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 31. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 20 009,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu 96 374 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi účastníky byla dne 9. 6. 2017 elektronicky uzavřena Smlouva o povoleném přečerpání č. anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr - povolené přečerpání do výše 96 000 Kč a žalovaný se zavázal zajistit na svém mKONTU ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z nepovoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Až do června 2020 žalovaný své povinnosti plnil, poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb, avšak bezvýsledně. Proto žalobce od smlouvy s účinností ke dni 30. 10. 2020 odstoupil. Ke dni podání žaloby pak byla dlužná částka představována jistinou ve výši 96 025 Kč, poplatky a pojištěním ve výši 349 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 9 065,79 Kč, úrokem ve výši 16,9 % p.a. od 31. 10. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení od 31. 10. 2020 do zaplacení.
Žalobce dále uvedl, že před uzavřením smlouvy zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházel ze žádosti o poskytnutí přečerpání, ve které žalovaný uvedl výši čistého měsíčního příjmu 23 000 Kč, z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu posledních třech měsíců před požádáním o úvěr. Po porovnání příjmů a výdajů žalovaného pak žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je schopen hradit stanovenou měsíční splátku 7 000 Kč. Přihlédnuto bylo i k tomu, že žalovaný je ženatý a tudíž náklady spojené s vedením domácnosti a výživou dítěte nese společně s manželkou. Konečně žalobce zohlednil interní a externí závazky žalovaného, nahlížel do bankovních i nebankovních registrů (CBCB, SOLUS, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí). Zjištěna byla výše splátek nezajištěných úvěrů v částce 8 365 Kč a celkový limit revolvingových úvěrů 5 000 Kč.
2. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit. Proto mu byl ustanoven opatrovník, který shodně se žalobcem souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
3. Žádostí o zřízení účtu č. anonymizováno a Smlouvou o vedení účtu u mBank ze dne 23. 2. 2016 měl soud prokázáno, že žalobce žalovanému zřídil a vedl běžný účet.
Smlouvou o povoleném přečerpání č. anonymizováno bankovní účet vzal soud dále za prokázané, že mezi účastníky byla dne 9. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 96 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 16,9 %. Žalovaný se zavázal úvěrový limit nepřekročit a za sjednaných podmínek splatit, zaplatit úroky a jiné příslušenství.
Dopisem ze dne 8. 7. 2020 žalobce žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 2 933,66 Kč s tím, že nebude-li dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, je danou výzvu třeba považovat za odstoupení od smlouvy o povoleném přečerpání i od smlouvy o vedení běžného účtu.
Poskytnutí úvěru, data a výši splátek a konečnou výši dluhu žalobce doložil výpisem z účtu.
4. Dle žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání byl žalovaný ženatý, měl vyživovací povinnost k jednomu dítěti, bydlel v pronajatém bytě, jeho čistý měsíční příjem dosahoval částky 23 000 Kč a splácel úvěr po 7 000 Kč měsíčně.
Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že za období od 1. 3. 2017 do 9. 6. 2017 činil počáteční zůstatek mínus 5 053,80 Kč a konečný zůstatek mínus 4 742,59 Kč. Z výpisu z mKONTA žalovaného soud dále zjistil, že dne 14. 3. 2017 mu byla právnická osoba anonymizováno poskytnuta částka 30 000 Kč a dne 15. 3. 2017 další úvěr ve výši 20 000 Kč; k datu 6. 6. 2017 vykazoval účet zůstatek ve výši pouhých 203,44 Kč.
5. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobce ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložil pouze žádost o poskytnutí povoleného přečerpání a výpisy ze dvou běžných účtů žalovaného, ze kterých vyplývalo, že na jednom z účtů byl v období od 1. 3. 2017 do 9. 6. 2017 mínusový zůstatek a na druhém účtu těsně před poskytnutím předmětného úvěru zůstatek ve výši pouhých 203,44 Kč. Navíc z těchto účtů vyplývá, že žalovanému byly v březnu 2017 poskytnuty další úvěry v celkové výši 50 000 Kč, a i přesto nebyly na žádném z účtů před poskytnutím úvěru prakticky žádná aktiva. Příjmy žalovaného (mzda) ani jeho další výdaje (nájem, inkaso apod.) nebyly žádným způsobem ověřovány. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (nedošlo k řádnému ověření pravidelných příjmů a výdajů žalované). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo 2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobce vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něho obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 96 025 Kč (dlužná jistina). Současně žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb., a to od 31. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. , když žalobce měl ve věci neúspěch pouze v nepatrné části. Náklady žalobce byly představovány zaplacením soudním poplatkem ve výši 3 855 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 4 980 Kč (§ 7 bod 5 . vyhl. č. 177/1996 Sb. ), 3 x 300 Kč paušál (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ) + 21 % DPH z částek shora uvedených vyjma soudního poplatku, tj. 2 803,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobce představovány částkou 20 009,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.