Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 147/2022-20

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 942,21 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 222 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 720,21 Kč spolu s úrokem v částce 2 843,21 Kč a úrokem 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 720, 21 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 918 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 222 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 720,21 Kč spolu s úrokem v částce 2 843,21 Kč a úrokem 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 720, 21 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 918 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta.

1. právnická osoba se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byl žalovaný celé jméno žalovaného zavázán k zaplacení částky 15 942,21 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem do datum v částce 2 843,21 Kč a úrokem 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od datum do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení do datum v částce 395,16 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 942,21 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že s ním uzavřela dne datum po předchozím řádném posouzení řádné úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, na základě které poskytla žalobkyně úvěr v částce 15 000 Kč úvěrového rámce pro žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách v rozsahu 2,97 % aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci spolu se sjednaným úrokem. Žalovanému byla v souladu s ujednáním 7.1 úvěrových podmínek účtována smluvní pokuta v částce celkem 946 Kč, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátek. Žalovaný čerpal z úvěru částku celkem 28 22 Kč a na úhradu úvěru zaplatil částku 17 000 Kč, jež byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit řádně a včas poskytnutý úvěr, žalobkyně podle ujednání 6.1 úvěrových podmínek pro prodlení žalovaného jeho úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného písemně k úhradě celého úvěru s příslušenstvím. Ke dni datum zahrnoval celkový dluh žalovaného 15 942,21 Kč na základě smlouvy částku 14 696,21 Kč na dlužné jistině úvěru, částku nákladů na vymáhání 300 Kč a částku smluvní pokuty 946 Kč. Žalovaný tento dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně učiněné prostřednictvím právního zástupce. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru, který za dobu do datum kapitalizovala na částku 2 843,31 Kč a dále požadovala ve výši 8,5 % ročně z částky 14 696,21 Kč od datum, a na zákonný úrok z prodlení, který za dobu do datum kapitalizovala na částku 395,16 Kč a dále požadovala ve výši 11,75 % ročně z částky 15 942,21 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný celé jméno žalovaného se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.

3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru číslo výpisu z obchodního rejstříku, předpisu splátek a úvěrových podmínek žalobkyně (dále též jen„ úvěrové podmínky“), že žalovaný uzavřel s žalobkyní (prostřednictvím jejího oprávněného zástupce) smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému žalobkyní poskytnut revolvingový úvěr v částce 15 000 Kč. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách v rozsahu 2,97 % aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci spolu se sjednaným úrokem a náklady za vymáhání. Podle ujednání v bodě 7.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu až 500 Kč ze splátky, u jejíhož splacení se žalovaný dostal do prodlení. Podle ujednání v bodě 6.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Veškeré závazky ze smlouvy se staly splatnými dnem, kdy jej o to žalobkyně požádala. Přehledem plateb k úvěru žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně mu poskytla úvěr a žalovaný splácel úvěr do datum, přičemž mu byla účtována smluvní pokuta za vzniklé prodlení a sjednané poplatky, kdy ke dni datum činil dluh na jistině úvěru 14 696,21 Kč, na poplatcích 300 Kč a na smluvní pokutě 946 Kč. Výzvou ke splacení celého úvěru dle smlouvy ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že v důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě závazku, který činil 17 880,42 Kč a skládal se z dlužné jistiny a souvisejících plateb smluvních pokut, poplatků a úroku. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, včetně poštovního podacího archu, bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu 18 081,27 Kč s příslušenstvím, který zahrnoval dlužnou jistinu a souvisejících platby smluvních pokut, poplatků a úroku.

4. Podle ust. , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. i úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (společnost coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2390 o. z.

9. Podle ust. , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. věta první , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

12. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

14. Podle ust. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

15. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. K prokázání této skutečnosti však soudu předložila pouze důkaz smlouvou, jež obsahuje jen údaje poskytnuté žalovaným před uzavřením smlouvy bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).

16. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená dne datum je podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. ).

17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy společnost poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku 28 222 Kč, je žalovaný povinen toto plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 17 000 Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Tedy vrátil část poskytnuté částky a tím bezdůvodné obohacení žalobkyni v této části vrátil. Nadále je povinen vrátit částku 11 222 Kč. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. o. z. a ust. z této částky od datum, neboť žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k vydání této částky výzvou ze dne datum. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, smluvní pokuta, náklady vymáhání), jsou nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 222 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle za situace, kdy v řízení byla převážně úspěšná žalobkyně a rozdíl mezi jejím úspěchem ve věci v rozsahu 70,39 % a neúspěchem v rozsahu 29,61 % nároku činí 40,78 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů právního zastoupení Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci (s ohledem na skutkově a právně obdobné věci zahájené týmž žalobcem) podle bodu 2., vyhl. č. , advokátní tarif, činí 900 Kč (3 x 300) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění podání žaloby) dle citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle vyhl. č. a náhrada 21 % DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše nákladů řízení vzniklých žalobkyni činí 2 252 Kč a poměrná část 40,78 % přiznaných žalobkyni tak činí 918 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.