Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 231/2022-56
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
trvale bytem obec a číslo
o zaplacení částky 23 867 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 926 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 926 Kč ve výši 9 % p.a. od 23. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 926 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 926 Kč ve výši 9 % p.a. od 23. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 zaplacení celkem částky 23 867 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 6. 3. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč, celkem tedy 24 441 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 408 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 11 074 Kč.
Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:
jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 7 661,30 Kč
dlužné částky poplatků ve výši 5 705,70 Kč
smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 451,22 Kč
sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč
úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 7 661,30 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení
úroku z prodlení v zákonné výši z částky 7 661,30 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.
Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 8 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 1 000 Kč, interní splátky zápůjček 2 583 Kč a externí splátky zápůjček 460 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 25 200 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.
2. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 12. 10. 2022 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 5. 9. 2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 26. 8. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované.
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022.
4. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že pracuje jako zástupce společnosti právnická osoba, pro kterou sjednává zápůjčky a vybírá splátky. Žalovaná byla stálým klientem, když s touto byly opakovaně uzavírány smlouvy o zápůjčce. Při sjednávání smluv žalovanou navštěvovala doma. Tato musela předložit občanský průkaz, vyžadovány byly dva výpisy z účtu a pracovní smlouva; toto bylo poznamenáno i do karty. O interních splátkách žalované byla svědkyně informována ze systému, informace o externích splátkách poskytla žalovaná. Dle svědkyně měla žalovaná přítele, jehož příjem byl zaznamenán jako další čistý měsíční příjem do domácnosti a asi dvě děti. příjmení 1 000 Kč uvedená v kolonce odhadované měsíční výdaje zahrnovala osobní výdaje, tj. telefon; do této položky by měl být zahrnut i nájem a inkaso. Vše ostatní asi platil přítel žalované. Na případný doklad o příjmu partnera žalované si svědkyně nevzpomíná. Obecný postup při sjednávání zápůjčky je takový, že zjištěné příjmy a výdaje zapsané v kartě se zadají do systému věřitele, který následně vyhodnotí částku, jež by mohla být předmětem zápůjčky. Veškeré listin y získané od dlužníka svědkyně zakládá u věřitele.
5. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 6. 3. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 6. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 408 Kč, tedy celkem částku 24 441 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 13 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 11 441 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 325 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 284 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky.
6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako prodavačka s čistým měsíčním příjmem 8 000 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 1 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije s rodiči a má tři vyživovací povinnosti, splácí interní splátky ve výši 2 583 Kč a externí splátky 460 Kč měsíčně. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 25 200 Kč (bez další specifikace).
Dle výpisu z účtu žalované činil zůstatek na účtu k 31. 1. 2019 3 622,87 Kč a k datu 28. 2. 2019 4 383 Kč.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů a má tři vyživovací povinnosti. Jako příjem byla konstatována částka 8 000 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 25 200 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalované byly odhadnuty na částku 1 000 Kč (tyto dle svědkyně měly zahrnovat nájem, inkaso, telefon, popř. ostatní výdaje žalované). Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listin y prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované pak nebylo dle názoru soudu prokázáno ani výpovědí svědkyně příjmení, která nepotvrdila, že by před podpisem smlouvy o zápůjčce měla k dispozici nájemní smlouvu či jiný doklad prokazující výdaje žalované. Výdaje specifikované částkou 1 000 Kč měsíčně jsou zcela nereálné, pokud mají zahrnovat veškeré výdaje žalované spojené se stravou, bydlením, výživou nezletilých dětí apod., a to za situace, kdy další příjem do domácnosti nebyl dalším způsobem konkretizován ani ověřen. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Žádné výdaje žalované nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované částku 13 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 11 074 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 1 926 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 23. 4. 2020, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce zápůjčky (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 23 867 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 1 926 Kč, tj. jen do 8 %, proto soud za situace, kdy žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.