Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 280/2022-72

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 35 517 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 26.4.2022 do zaplacení a úrok ve výši 48,87 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 26.4.2022 do 18.5.2022, zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 305,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 772 Kč od 26.4.2022 do zaplacení, úrok ve výši 35 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 26. 04. 2022 do 18. 05. 2022 a úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 19. 05. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 04. 2022 dosáhne částky 118 080,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 212 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 26.4.2022 do zaplacení a úrok ve výši 48,87 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 26.4.2022 do 18.5.2022, zastavuje.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 305,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 772 Kč od 26.4.2022 do zaplacení, úrok ve výši 35 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 26. 04. 2022 do 18. 05. 2022 a úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 25 890,33 Kč od 19. 05. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 04. 2022 dosáhne částky 118 080,00 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23.8.2022 po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,87 % p.a. splácet prostřednictvím měsíčních splátek počínaje měsícem listopad 2019, což však nečinil řádně a včas. Proto došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Dluh žalovaného činí 35 517 Kč a příslušenství a nebyl uhrazen ani na základě upomínky.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že by byl schopen dluh splácet měsíčními splátkami, navrhl však zamítnutí žaloby.

3. Podáním ze dne 5.9.2022 vzala žalobkyně žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku částečně zpět. Soud proto řízení v této části dle ust. , 2 ve spojení s odst. 4 zastavil.

4. Soud provedl důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 26.9.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet formou 60 měsíčních splátek, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 83,87 % p. a., RPSN 83,87 % (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 26.9.2019, dokladem o vyplacení úvěru). Žalobkyně žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzvala (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3.8.2022 včetně podacího archu).

6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení vzhledem k právnímu posouzení věci.

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 83,87 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR nejvýše 9,41 % ročně. Již v době před účinností současného dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou„ mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. ).

12. V předmětné věci byl úvěrovou smlouvou ujednán smluvní úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 83,87 % p. a. Výše úroku sjednaného v projednávané věci přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy téměř devětkrát. Dle smlouvy měl žalovaný vrátit částku 98 400 Kč, tedy více než trojnásobnou oproti poskytnuté částce 30 000 Kč. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik dramatický, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úvěr poskytnutý žalovanému vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. Není tudíž pochyb, že jen na základě tohoto konstatování předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. . Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. ).

13. Na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele, než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -71).

14. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. 4. 2016, ve věci C -377/14, Radlingerovi ca FINWAY a. s. či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. -157). K příkladu lze uvést čl. 6 smlouvy, dle kterého v případě prodlení klienta s úhradou kterékoli splátky či její části vzniká klientovi povinnost uhradit poskytovateli smluvní pokutu či dochází k automatickému zesplatnění dluhu, přitom součástí splátky je kromě jistiny právě i sjednaný úrok.

15. Žalobkyně se po žalovaném s ohledem na uvedené může domáhat toliko vrácení finanční částky, která byla žalovanému skutečně poskytnuta, tedy částky 30 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 a násl. o.z.). Žalovaný již uhradil žalobkyni částku 42 840 Kč, tedy svou povinnost beze zbytku splnil.

16. Z uvedeného důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu, a proto ji zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. , kdy procesně zcela úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.