Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 281/2021-29

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 52 125 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 42 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 42 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze datum domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 52 125 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen„ obvodní soud“) pod sp. zn.: (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 7 let a 9 měsíců je nepřiměřená. Uvedl, že nárok uplatnil u žalované, jež sice uznala, že celková délka naříkaného řízení je nepřiměřená, avšak žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 70 875 Kč neshledává přiměřeným. Dle žalobce měla žalovaná vycházet ze základní částky 20 000 Kč/rok a nikoliv ze základní sazby 15 000 Kč, neboť posuzované řízení se vedlo ohledně újmy na zdraví. Nesouhlasil s ponížením za složitost. Zdůraznil, že řízení bylo zatíženo průtahy a mělo pro něj enormní význam. Za jeden rok namítaného řízení se domáhal částky 20 000 Kč, když délka předmětného řízení byla násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. Se zřetelem na shora zmíněné požadoval ještě relutární náhradu ve výši 52 125 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z datum uvedla, že u ní žalobce dne datum uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 123 000 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 8 v řízení vedeném pod sp. zn. . Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla relutární náhradu ve výši 70 875 Kč. Co se týká přezkoumaného řízení, tak celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 7 let a 9 měsíců. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů a také před Ústavním soudem ČR. Řízení bylo po stránce skutkové a procesní složité. V řízení bylo provedeno znalecké zkoumání. Význam řízení hodnotila jako zvýšený. Se zřetelem na délku naříkaného řízení žalovaná vycházela ze základní částky zadostiučinění 15 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Při stanovení výše zadostiučinění přistoupila ke snížení základní částky o 20 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a naopak za zvýšený význam zadostiučinění navýšila o 5 %. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Žalobce ve své replice ze datum důrazně namítal, že stanovení základní částky minimální / 15 000 Kč je dle názoru žalobce naprosto nepřijatelné, neboť se jednalo o spor vycházející z jeho těžkého zranění při dopravní nehodě a závažným způsobem na něj dolehlo i rozhodnutí o nákladech řízení, které nakonec musel pojišťovně uhradit. Nerozumí, proč by Nejvyšší a Ústavní soud ČR neměl rozhodovat ve lhůtě 3 měsíců jako ostatní orgány veřejné moci.

4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne datum, když k projednání nároku žalobce došlo dne datum.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh namítaného řízení. Dne datum podal žalobce, celé jméno žalobce (v postavení žalobce i v řízení u zdejšího soudu), žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 o náhradu škody na ublížení na zdraví ve výši 1 388 149 Kč proti právnická osoba jako žalované, jakožto odškodnění po dopravní nehodě za ušlý výdělek, přilepšení stravy, ošetřování a výpomoc v domácnosti. Usnesením ze dne datum vyslovil Obvodní soud pro Prahu 4 místní nepříslušnost, usnesení nabylo právní moci dne datum a dne datum byl spis postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Dne datum OS pro část Prahy přípis OS pro část Prahy zapůjčení spisu tamního soudu, dne datum přípisem soud urgoval zapůjčení spisu. Podáním doručeným soudu dne datum žalobce rozšířil žalobu. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalobce k odstranění vad žaloby a doplnění důkazů. Dne datum a dne datum žalobce doplnil žalobu. Dne datum zaslal soud žalobu žalované k vyjádření. Přípisem ze dne datum zažádal soud o zapůjčení spisu Obvodní soud pro Prahu 9, který obratem sdělil, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází u Obvodního soudu pro Prahu 2. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o připuštění změny žaloby a vyzval žalovanou k vyjádření se k žalobě. Dne datum žalovaná soudu doručila vyjádření k žalobě, které soud dne datum přeposlal žalobci. Dne datum žalobce doručil stanovisko k vyjádření žalované. Dne datum přeposlal soud podání žalobce žalované. Dne datum doručila vyjádření k věci žalovaná. Dne datum byla doručena žádost Obvodního soudu pro Prahu 9 o vrácení zapůjčeného přílohového spisu, na to sděleno přípisem ze dne datum, že věc není pravomocně skončena a spis nelze vrátit. Následují žádosti OS pro část Prahy zapůjčení přílohového spisu. Dne datum přílohový spis odeslán OS pro část Prahy dne datum bylo nařízeno jednání na datum, ve věci byli předvolání tři svědci. Dne datum byla doručena žádost právního zástupce žalované o odročení jednání, na to jednání odročeno na datum. V mezidobí vyžádán přílohový spis , spis se nepodařilo vyžádat, neboť se nacházel u Městského soudu v Praze s odvoláním. Dne datum proběhlo ve věci jednání, byli vyslechnuti svědci a jednání bylo závěrem odročeno na datum za účelem připojení spisu OS pro část Prahy čtení listinných důkazů. Dne datum bylo doručeno shrnutí důkazních návrhů žalobce, které bylo dne datum zasláno žalované. Dne datum žalovaná navrhla provedení dalších důkazů. Dne datum se konalo jednání, kde se četly důkazy a závěrem bylo odročeno na datum za účelem doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Dne datum navrhl žalobce důkazy a dne datum žalovaná znovu navrhla provést důkazy a vyjádřila se k jejich přípustnosti. Dne datum se konalo jednání, kde byly provedeny důkazy a závěrem bylo jednání odročeno na datum za účelem připojení spisu. Dne datum soud zažádal Obvodní soud pro Prahu 9 o spis . Dne 7. 9. 2016 žalobce podal stanovisko k předloženým důkazům, videonahrávkám, pořízeným žalovanou. Vyjádření bylo dne datum zasláno žalované, která se k věci v podání ze dne datum vyjádřila. Dne datum se konalo ve věci jednání, kde byl přednesen podstatný obsah zapůjčených spisů, závěrem jednání odročeno na datum, žalobce byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení. Žalobce doplnil své podání dne datum, které bylo dne datum přeposláno žalované. Dne datum se konalo jednání ve věci, na němž byl žalobce vyzván k dalšímu doplnění a bylo odročeno na datum. Vyjádření žalobce bylo soudu doručeno dne datum, dne datum bylo přeposláno žalované a dne datum bylo jednání zrušeno za účelem ustanovení znalce. Usnesením ze dne datum byl ustanoven znalecký ústav k podání znaleckého posudku k otázce zdravotního stavu žalobce, dne datum byl spis zaslán znaleckému u. Dne datum žalobce rozšířil žalobu a navýšil nárok na pojistné plnění, žalované bylo rozšíření žaloby doručeno dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno podání znaleckého u s žádostí o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku o dva měsíce z důvodu složitosti věci a obsáhlosti spisu. Usnesením ze dne datum byla lhůta prodloužena do datum. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek a vyúčtování znalečného. Znalecký posudek byl zaslán dne datum účastníkům. Dne datum se ke znaleckému posudku vyjádřil žalobce, dne datum se k věci vyjádřila žalovaná. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Usnesením ze dne datum soud přiznal znaleckému u znalečné, proti kterému podal dne datum žalobce odvolání. Dne datum se konalo ve věci jednání, kde byl vyslechnut znalec a závěrem bylo jednání odročeno na datum za účelem doplnění důkazů a předložení spisu odvolacímu soudu. Dne datum bylo odvolání žalobce doplněno a dne datum byl spis předložen Městskému soudu v Praze. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnutí soudu prvního stupně o znalečném potvrzeno a spis byl dne datum vrácen zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (právní moc dne datum). Usnesením ze dne datum bylo znalci přiznáno znalečné (vyúčtování doručeno dne datum) a dne datum byly dány k proplacení platební poukazy. Dne datum se konalo jednání, kde byly čteny důkazy a závěrem bylo jednání odročeno na datum za účelem vyhlášení rozsudku. Dne datum byl doručen závěrečný návrh žalobce a dne datum závěrečný návrh žalované, návrhy obou účastníků byly rozeslány dne datum. Dne datum se konalo jednání, závěrem bylo odročeno ns datum za účelem vyhlášení rozsudku, které bylo dne datum odročeno na datum, neboť soud zjistil, že dosud nebylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalobce k doplnění rozšíření žaloby, neboť mu nebylo zřejmé, jak dospěl k výsledné požadované částce. Referátem ze dne datum soud odročil jednání na datum. Podáním doručeným soudu dne datum žalobce doplnil a opravil návrh na změnu žaloby a soud usnesením ze dne datum připustil změnu žaloby. Dne datum se konalo jednání, na němž soud vyhlásil rozsudek č.j. -206, kterým žalobu zamítl a uložil žalobci zaplatit náklady řízení. Dne datum zažádal soudce o prodloužení lhůty pro odeslání rozhodnutí do datum, čemuž bylo místopředsedou soudu vyhověno. Dne datum zažádal soudce o prodloužení lhůty do datum, místopředseda soudu prodloužil lhůtu do datum. Dne datum byl rozsudek rozeslán účastníkům a dne datum bylo podáno žalobcem odvolání, které bylo dne datum zasláno žalované a spis byl následně dne datum předložen Městskému soudu v Praze. Dne datum bylo nařízeno jednání u Městského soudu v Praze na datum. Dne datum bylo doručeno vyjádření žalované k odvolání. Dne datum se konalo jednání u Městského soudu v Praze, které bylo závěrem odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne datum Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek č.j. -237, kterým potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Dne datum zažádala soudkyně o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do datum, čemuž bylo vyhověno. Dne datum byl spis vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a dne datum nabyl právní moci. Dne datum bylo doručeno dovolání žalobce, které bylo dne datum doručeno žalované a dne datum byl spis doručen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí. Usnesením ze dne 14. 4. 2021, č.j. -272, bylo dovolání odmítnuto a spis byl dne datum vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Dovolání nabylo právní moci dne datum. Dne datum bylo žalobci sděleno číslo účtu a dne datum jím byla složena částka za náklady řízení. ulice stížnost žalobce byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ČR ze datum, žalobci doručená téhož dne.

7. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne datum, což bylo mezi účastníky nesporným a věc mohla být projednána před soudem.

16. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z datum, (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. ).

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum, kdy jím byla podána žaloba do datum, kdy mu bylo doručeno usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti, tj. 7 let a 9 měsíců. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. Soud shledal v řízení průtah v období od datum do datum a v období od datum do datum. S ohledem na zmiňovaná období nečinnost a na do určité míry nekoncentrovaný postup městského soudu, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

19. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

20. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let a 9 měsíců, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 101 250 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky 15 000 Kč.

21. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově složitější (– 15 %). Jednalo se o řízení o náhradu škody na zdraví, jež zahrnovalo několik nároků (nárok na náhradu zvýšené námahy, zvýšené náklady na stravování a náklady na péči), jež měla žalobci způsobit dopravní nehoda ze dne datum. V řízení vyvstávala potřeba znaleckého zkoumání včetně následného výslechu znalce, byly prováděny výslechy svědků, nadto žalobce v průběhu řízení žalobu opakovaně rozšiřoval. Hmotněprávní a procesní složitost soud shledal jako standardní.

22. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a dále před Ústavním soudem ČR. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně rozhodoval jedenkrát, stejně jako odvolací soud, Nejvyšší soud a Ústavní soud ČR, s čímž je spojena i četnost rozhodování ve věci. Soud proto snížil základní částku o 15 % (srov. rozsudek Městského soudu v Praze z 14. 1. 2021, č. j.  – 97:„ Přitom již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %“). Obiter dictum soud uvádí, že Ústavní soud ČR je specializovaná soudní instituce ČR a v případě Nejvyššího soudu je třeba zohlednit procesní kroky, které dovolací soud za účelem přípravy věci k rozhodnutí konal i skutečnost, že na jeho činnost nelze pohlížet jako na rozhodování obecných soudů, když věcně rozhoduje po zvážení odborných dovolacích argumentů i stanoviska protistrany či zúčastněných osob zásadně při prvém jednání (jako v posuzovaném případě) a jeho úkolem je sjednocovat dosavadní soudní praxi, proto na ně nelze klást stejné časové nároky jako na obecné soudy.

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel, proto se uvedený markant na základní částce zadostiučinění nijak neprojevil.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení průtah od datum, kdy bylo soudu doručeno vyjádření žalované k žalobě, do datum, kdy na základě referátu soudu bylo nařízeno jednání, sic bylo posléze zrušeno, a v období od datum, kdy bylo soudu doručeno vyjádření žalobce, do datum, kdy soud přistoupil k ustanovení znalce. Soud dále ve věci shledal do určité míry nekoncentrovaný postup obvodního soudu, jenž např. vyzýval žalobce k odstranění vad žaloby až 9 měsíců po podání žaloby, či opakovaně odročoval za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci, tedy uvedený postup soudu nelze označit jako hospodárný a koncentrovaný, nicméně uvedené nedostatky v postupu soudu jsou již dostatečně zohledněny jednak v závěru o nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, jednak ve stanovení formy zadostiučinění.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako zvýšený. Soud uvážil, že obecně podle judikatury ESPL se poskytuje poškozenému zvýšený význam řízení právě ve věcech týkajících se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne datum, číslo číslo § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Z uvedeného důvodu soud přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 10 %.

26. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky snížil o 20 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 81 000 Kč. Nicméně žalovaná poskytla již žalobci částku 70 875 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci již jen 10 125 Kč a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy ve zbývajícím rozsahu (42 000 Kč) neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

27. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení ode dne následujícího po dni podání žaloby, tj od datum. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. , a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení poté, co svým stanoviskem ze datum vyjádřila, že poskytnutí vyššího zadostiučinění neshledává důvodným, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , 3 , když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 12 342 Kč (výrok III.) Odměna advokáta byla určena dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. , (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. ) a , d) advokátního tarifu vykonal 4 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby a replice žalobce k vyjádření žalované ze datum. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. advokátního tarifu. Soud dále advokátu přiznal dle ust. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z její odměny, neboť soudu doložil, že je jejím plátcem. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s  věta za středníkem , neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající , o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.