Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 174/2022-64

Okresní soud obec – venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena titul jméno příjmení, titul, advokátem

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený/á dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 850 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 850 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, kterou žalobkyně požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 150 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35 000 Kč od 31. 5. 2019 do 18. 12. 2019 a z částky 14 150 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 18,96 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 850 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 850 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, kterou žalobkyně požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 150 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35 000 Kč od 31. 5. 2019 do 18. 12. 2019 a z částky 14 150 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 18,96 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum, který byl převeden do rejstříku C dne datum, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, ze dne datum, číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky v hotovosti ve výši 35 000 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil 14 150 Kč, zbývající dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně byla usnesením ze dne datum podle vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila podáním doručeným soudu v soudem stanovené lhůtě dne datum.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle jednáno v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného.

5. Soud vyšel z podání účastníků a listinných důkazů smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti, zákaznickou kartou, podklady k příjmům žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek, výzvou k plnění, oznámením o postoupení pohledávky, podacími lístky.

6. Podle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle věty prvé při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

12. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v  zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby, rovněž nikoli na základě poučení u jednání.

16. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací.

17. Soudu byla předložena karta zákazníka, ve které se vycházelo z čistého měsíčního příjmu žadatele ve výši 31 730 Kč, jehož zdrojem měla být samostatná výdělečná činnost, měsíčních nákladů ve výši 26 200 Kč s tím, že jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele jsou uvedeny faktury. Z pokladů, které žalobkyně doložila k příjmům žalovaného soudu, a to první stranu formuláře přiznání k dani z příjmů za rok 2017, kde je jako poplatník uveden žalovaný (na č. l. 51 spisu), a tabulek označených jako faktura (na č. l. 49-50 verte spisu), kde je jako dodavatel uveden žalovaný a jako částky k úhradě v jednom případě 20 000 Kč a v druhém zřejmě 48 200 Kč (kopie je špatně čitelná), nelze nicméně učinit žádný relevantní závěr o příjmech žalovaného, neboť nejen že se nejedná o doklady opatřené náležitostmi potvrzujícími pravost a účel dokumentu, ale pouze o údaje exportované ze souboru v počítači, ale zejména se jedná pouze o několik selektivně předložených podkladů, které nemají žádnou vypovídací hodnotu, nelze z nich učinit žádný zobecňující závěr, mimoto dokládají prostou úhradu, bez rozlišení částky připadající na náklady a zisku.

18. Náklady uvedené v kartě zákazníka nejsou doloženy žádnými podklady, které by objektivizovaly uvedené částky, přičemž zákon neumožňuje vycházet výhradně z údajů sděleným samotným uchazečem o spotřebitelský úvěr, poskytovatel je povinen údaje objektivizovat. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného založené na jeho příjmech a výdajích, které nejsou hodnověrně doložené samotným žalovaným nebo dokumenty opatřeními od třetích osob, které by byly např. poskytovatelem příjmu žalovaného, nelze považovat za souladné s požadavky zákona. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdce provedl lustraci insolvenčního rejstříku a ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. I pokud by proti žalovanému insolvenční řízení vedeno nebylo, nelze pouze na základě této informace, bez náležitého obstarání a posouzení dalších údajů o finančních poměrech dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet.

19. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny.

20. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo prokázáno, že žalovanému byly na jejím základě vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 35 000 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaný uhradil 14 150 Kč, jak vyplývá z tvrzení samotné žalobkyně, tedy zbývá, aby žalovaný doplatil žalobkyni 20 850 Kč.

21. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 20 850 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému v souvislosti s uzavřením smlouvy reálně vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno.

22. Žalobkyni současně svědčí nárok podle na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 19. 12. 2019, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29. 11. 2019, byla žalovanému odeslána dne 13. 12. 2019, jak žalobkyně prokázala podacím lístkem na č. l. 20 spisu. Podle je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 18. 12. 2019, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle

23. K doručování výzvy soud pro úplnost dodává, že na ni lze vztáhnout ustanovení za situace, kdy žalobkyně prokazatelně odeslala oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k plnění prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou sama žalovaný sdělil žalobkyni. Pokud snad se žalovaný na adrese, kterou sdělila žalobkyni, následně nezdržoval, popř. jinak zmařil doručení, a písemnost se tak na této adrese fakticky nemohla dostat do jeho dispozice, nelze to přičítat k tíži žalobkyně. Na žalobkyni nelze žádat, aby pátrala po místě skutečného pobytu žalovaného a prokazovala, že písemnost byla žalovanému skutečně doručena. Ba naopak, pokud žalovaný zmařil doručení tím, že znemožnil doručení zásilky na adresu, kterou předtím sám žalobkyni sdělil, platí podle za středníkem , že zásilka řádně došla.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle , a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.

25. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 14 150 Kč s příslušenstvím zamítnuta.

Vzhledem k tomu, že ve věci byl při zohlednění jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku v zamítavé části rozsudku převážně úspěšný žalovaný, měl by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva podle , ve výši podle poměru úspěšnosti, avšak žalovanému žádné prokazatelné důvodné náklady řízení nevznikly, bylo výrokem III. rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost uloženou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jejího soudního výkonu nebo exekuce.