Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 350/2022-27
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 41 037,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 576 Kč od datum do zaplacení a částku 3 984 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 984 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení
částky 14 885 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 868,78 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 1 401,79 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 545,92 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 969,92 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 14 545,92 Kč od datum do zaplacení,
částky 8 592,44 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 430,1 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 2 560,45 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 677,5 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 693,5 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 677,5 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 576 Kč od [datum] do zaplacení a částku 3 984 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 984 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 885 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 868,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 401,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 545,92 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 969,92 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 14 545,92 Kč od [datum] do zaplacení, částky 8 592,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 430,1 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 560,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 677,5 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 693,5 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 677,5 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení
i) částky 28 461 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 2 868,78 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 1 401,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 545,92 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 14 545,92 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek v celkové výši 14 885 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaná dosud uhradila 1 424 Kč,
ii) a dále částky 12 576,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 1 430,1 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 2 560,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 677,5 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 677,5 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek v celkové výši 8 917 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaná dosud uhradila 6 016 Kč,
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 84 - 89 zákona č. 257/2016 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“ a žalovanou předložených listin.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
5. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku navýšenou o poplatek 14 885 Kč vrátit, z čehož částka 7 626 Kč měla představovat úrok, částka 7 259 Kč poplatek za zpracování, garanci celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Žalovaná měla celkovou dlužnou částku 29 885 Kč plnit společnosti právnická osoba ve 21 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 1 424 Kč, poslední splátka měla činit 1 405 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku 15 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum).
6. Žalovaná do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásila, že je zaměstnaná na plný úvazek jako pracovník distribučního centra u zaměstnavatele právnická osoba a její čistý měsíční příjem činí 10 477 Kč a je to její jediný příjem, její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč měsíčně a na splátkách u jiných společností platí 0 Kč měsíčně a u společnosti právnická osoba platí 1 422 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žije v nájmu, je rozvedená, má základní vzdělání, nevlastní auto. K tomuto prohlášení žalovaná obchodnímu zástupci doložila pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. (ze zákaznické karty ze dne datum).
7. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku navýšenou o poplatek 8 917 Kč vrátit, z čehož částka 1 789 Kč měla představovat úrok, částka 4 180 Kč poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částka 2 948 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Žalovaná měla celkovou dlužnou částku 18 917 Kč plnit společnosti právnická osoba v 60 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 316 Kč, poslední splátka měla činit 273 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku 10 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum).
8. Žalovaná do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásila, že je zaměstnaná na plný úvazek jako pomocná síla u zaměstnavatele právnická osoba a její čistý měsíční příjem činí 11 620 Kč a je to její jediný příjem, její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč měsíčně a na splátkách platí 0 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žije v nájmu, je rozvedená, má základní vzdělání, nevlastní auto. K tomuto prohlášení žalovaná obchodnímu zástupci doložila pracovní smlouvu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. (ze zákaznické karty ze dne datum).
9. Žalovaná na splátkách úvěru číslo uhradila celkově 1 424 Kč a na splátkách úvěru číslo uhradila celkem 6 016 Kč (ze dvou tabulek umoření vyhotovené dne datum).
10. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – Seznam pohledávek str. 5, 9). právnická osoba oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 58 618,46 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalované dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Žalované byla dne datum odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum a dne datum zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek splatit v prvním případě v měsíčních splátkách ve výši 1 424 Kč a ve druhém případě v týdenních splátkách ve výši 316 Kč Částku 15 000 Kč a 10 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná celkem uhradila na první pohledávku částku 1 424 Kč a na druhou pohledávku částku 6 016 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet pomocí tzv. karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
18. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
19. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
21. Pohledávky společnosti právnická osoba za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny v souladu s ustanovením § 1879 , 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se v obou případech o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
23. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
24. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
25. K písemné výzvě soudu žalobkyně dne datum sdělila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovanou v tzv. zákaznické kartě a z dokumentů, které žalovaná předložila, tj. z pracovních smluv, výplatních pásek a výměru sociální podpory. Do okamžiku rozhodnutí ve věci žalobkyně žádné důkazy, nad rámec zákaznické karty, soudu neposkytla, naopak sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici zmiňované kopie dokladů žalované, neboť uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Soud tak nemá žádnou možnost, jak prohlášení žalované v zákaznické kartě ověřit, když žalobkyně relevantní listin y prokazující výši příjmů a výdajů žalované soudu nedoložila a nedisponuje jimi, a to ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že další listinné důkazy není schopna doložit, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
26. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč žalovaná dosud na první pohledávku vrátila částku 1 424 Kč a na druhou pohledávku částku 6 016 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 13 576 Kč a 3 984 Kč.
27. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaná ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedla ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částek 13 576 Kč a 3 984 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.
28. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
29. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalované plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, a to při zohlednění veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, avšak v souvislosti se soudním řízením ji žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.