Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 111/2022-41
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem trvale obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky 43 532,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 877 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 741,60 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 33 877 Kč od datum do zaplacení, to vše do osmnácti měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 655,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 113,93 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 42 932,47 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 383,68 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 43 532,47 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 127,40 Kč, do osmnácti měsíců od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 877 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 741,60 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 33 877 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do osmnácti měsíců od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 655,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 113,93 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 42 932,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 383,68 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 43 532,47 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 127,40 Kč, do osmnácti měsíců od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 45 532,47 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že poté co prověřila úvěruschopnost žalované, uzavřela s ní dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo s výší úvěrového rámce 45 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni hradit ve splátkách ve výši 3,53 % z výše sjednaného úvěrového rámce, splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, se splatností první splátky do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posuzována zjišťováním kreditního skore, na základě klientských informací, lustrací registrů CEE, ISIR, NRKI, SOLUS a NRKI a potvrzení o výši příjmů za srpen 2020 ve výši 16 569 Kč. Žalobkyně vzala v úvahu výši úvěrového rámce, výši měsíční splátky 1 589 Kč, splátky jiným společnostem dle NRKI 0 Kč, životní minimum dospělého člena domácnosti 3 860 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč a měsíční náklady domácnosti 1 500 Kč, dále že žalovaná je zaměstnanec s příjmem 17 000 Kč, je svobodná a bydlí u rodičů. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou vyčerpala celkem 46 631,09 Kč a žalobkyni zaplatila částku celkem 11 123 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka 45 532,47 Kč sestává z neuhrazené jistiny úvěru 42.932,47 Kč, nákladů na vymáhání v neuhrazení výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 27,88 % ročně z dlužné jistiny úvěru 42 932,47 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby datum ve výši 9 113,93 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, poplatků a smluvní pokuty kapitalizovaný od datum do dne datum částkou 1 125,28 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou však žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou„ anonymizována čtyři slova úvěr“ ze dne datum, úvěrovými podmínkami anonymizována dvě slova, výpisem čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě číslo výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované, předžalobní výzvou ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, úvěrovou kartou vztahující se k osobě žalované, úvěrovou zprávou k osobě žalované, částečným výpisem platby ve výši 16 569 Kč z účtu jméno příjmení a ze dne datum, výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území Drysice list vlastnictví číslo ke dni datum, z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu věci.
5. Dne datum uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru číslo Smlouva o úvěru má podobu tiskopisu a její úvodní ustanovení se ve vztahu ke klientovi týkají pouze jeho osobních údajů, rodinného stavu, dosaženého vzdělání, druhu bydlení, zaměstnání, příjmů. V úvěrové smlouvě zcela absentují rubriky k vyplnění ve vztahu k výdajům a závazkům žadatele o úvěr. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 45 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splatit ve splátkách ve výši 3,53 % z úvěrového rámce (tj. 1.589 Kč), splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, se splatností první splátky do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání.
6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že čerpání úvěru ve výši 45 000 Kč proběhlo bankovním převodem na účet žalované dne datum. Žalovaná uhradila celkem 7 splátek po 1 589 Kč, tj. celkem 11 123 Kč. Do prodlení se dostala s úhradou osmé splátky, splatné datum a ke dni datum byl úvěr žalobkyní zesplatněn.
7. Úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě informací uvedených samotnou žalovanou a dále na základě statistického modelu pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků klientem a dále lustrací žadatele v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Z úvěrové zprávy vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy měla žalovaná podánu 1 žádost o splátkový kontrakt ve výši 550 000 Kč, sedm odmítnutých žádostí a jednu žádost odvolánu. Neměla žádné existující úvěrové kontrakty u bankovních a nebankovních institucí. V záhlaví úvěrové zprávy je uvedena kromě adresy trvalého bydliště žadatelky také kontaktní adresa adresa žalované. Dle úvěrové karty a smlouvy o úvěru byla žalovaná svobodná s bydlištěm u rodičů, počet dětí 0, byla zaměstnána s měsíčním příjmem 17.000 Kč. Příjmy ostatních členů rodiny jsou uvedeny ve výši 60 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti jsou uvedeny ve výši 1 500 Kč.
8. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání výzvy, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.
9. Z registru centrální evidence obyvatel, informačního systému soudu a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni uzavření úvěrové smlouvy byla žalovaná svobodná a bezdětná, syn jméno příjmení se narodil dne datum, tj. necelé dva měsíce po uzavření smlouvy. Nemovitost na adrese bydliště žalované uvedené ve smlouvě nebyla ve vlastnictví rodičů žalované jméno příjmení a/nebo jméno celé jméno žalované, spoluvlastníky nemovitosti s adresou obec a číslo byli ke dni datum jméno příjmení a jméno příjmení.
10. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.
III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost.
15. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši
45 000 Kč. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
16. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru posoudil úvěruschopnost žalované ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny ani příjmy ani výdaje žadatele o úvěr. Co do příjmové stránky žadatele se poskytovatel úvěru spokojil pouze s informací žadatele o výši příjmu, aniž by vyžadoval potvrzení tohoto příjmu, případně existenci pracovního vztahu přímo od zaměstnavatele. Pokud by tak učinil, zřejmě by z potvrzení o příjmu zjistil, že žadatelka je těhotná a již nastoupila, případně v nejbližších dnech nastoupí, na mateřskou dovolenou (syn se narodil datum). Žalobkyně tvrdí, že výši měsíčního příjmu žalované ověřila z bankovního výpisu. Z předloženého výpisu platby, kde je uveden majitel protiúčtu„ jméno příjmení“ však, dle závěru soudu, takové zjištění učinit nelze. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů. Soud zjistil, že rodinný dům na adrese obec a číslo nebyl ke dni sjednávání úvěru ve vlastnictví rodičů žalované a tuto skutečnost bylo možno ověřit z veřejně dostupné databáze katastru nemovitostí. Toto zjištění pak má, dle závěru soudu, zásadní vliv na posouzení údaje o výši nákladů na bydlení. Soud zcela postrádá doložení výdajů na bydlení (nájemní smlouvou, dokladem SIPO), výdajů na dopravu do zaměstnání. Pokud měla žalobkyně od žalované informaci o kontaktní adrese již v době sjednávání úvěru, pak soudu zcela postrádá adekvátní zjišťování informací o této kontaktní adrese v souvislosti s bydlením žalované a ověřování žalovanou uváděných výdajů na bydlení.
17. Poskytovatel úvěru v daném případě provedl posouzení toliko formálně, když zcela pominul evidentní rozpory ve zjištěných informacích, nezkoumal pravidelné a nezbytné výdaje žalované, a spokojil se s nedostatečnými podklady, to vše s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalované zkoumána (a s kladným výsledkem) byla.
18. Za popsané situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po žadateli prokázání příjmů po dobu splácení úvěru, vyjasnění rozporů v poskytnutých informacích a dále doplnění informací k jeho majetkové situaci (k jeho výdajům). Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o skutečných příjmech a výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout.
19. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru číslo neplatná. Nároky žalobkyně vůči žalované jsou tak omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, neboť v případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku, smluvní pokuty apod. sdílí jeho osud.
20. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 45 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 11 123 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 33 877 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 33 877 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení a tento úrok k datu datum kapitalizoval částkou 741,60 Kč. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
26. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k nečinnosti žalované v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalované doručovány náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době osmnácti měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li ú1častník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 43 532,47 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ve výši 9 113,93 Kč a 1 125,28 Kč (celkem 53 771,68 Kč), přičemž úspěšná byla co do částky 33 877 Kč a kapitalizovaného příslušenství 741,60 Kč (celkem 34 618,60 Kč) tj. v rozsahu 28,76% (čistý úspěch).
28. Žalobkyni přísluší náhrada jí účelně vynaložených nákladů řízení, která spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.742 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno c) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 500 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 420 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 3 920 Kč z toho 28,76 % činí 1 127,40 Kč. Splatnost nákladů řízení pak byla stanovena shodně s úhradou jistiny dluhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve obec.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.