Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 142/2022-51
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky
5 000 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, do šesti měsíců od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 5. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se žalovanou, smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěr byl vyplacen převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala, že poskytnutý úvěr vrátí nejpozději do datum. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána přípisem ze dne datum k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Úvěruschopnost žadatelky prověřoval původní věřitel lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS NRKI a BRKI, výstupy těchto databází žalobkyně soudu nepředložila.
2. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:
Dne datum uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouvou se věřitel zavázal, že žalované poskytne zápůjčku 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet bankovní účet za poplatek za poskytnutí úvěru 0 Kč, doba trvání zápůjčky je uvedena 30 dní. Dne datum byla na účet číslo bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, vyplacena částka 5 000 Kč. Následující den byla na tento účet vyplacena další půjčka od žalobkyně ve výši 8 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
6. Předmětný smluvní vztah se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava zákona č. 257/2016 Sb.).
11. Povinností věřitele bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
12. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru s ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně nedoložila ničeho k prokázání splnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka před uzavřením smlouvy. Jak soud zjistil z výpisů z účtu žalované, tato čerpala další krátkodobé spotřebitelské úvěry u nebankovních poskytovatelů. Poskytovatel úvěru nevyvinul žádnou aktivitu směrem ke zjištění příjmů žadatele, ani jeho základních výdajů, naopak obratem datum poskytl žalované další zápůjčku ve výši 8 500 Kč.
13. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne datum, v důsledku čehož je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.
14. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 5 000 Kč, bankovním převodem na účet žalované. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatila. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 5 000 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 5 000 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku, co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl.
15. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka„ v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalované v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalované doručovány náhradním doručením na úřední adresu, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době šesti měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 1 489 Kč Náklady řízení byly přiznány k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k jejich placení byla stanovena shodně s jistinou dluhu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu)
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.