Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
42 C 211/2022-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 18 435 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 135 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a částku 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 135 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení a částku 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 435 Kč spolu s úroky z prodlení tak, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanou částku má žalovaný dlužit žalobkyni, jako právnické osobě, která je podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně přitom zjistila, že motorové vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale v období od 20. 2. 2019 do dne 25. 11. 2019, tedy po dobu 279 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl provozovatelem a vlastníkem vozidla právě žalovaný a ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , je žalovaný povinen k úhradě příspěvku vůči žalobkyni. Celková výše příspěvku sestávající ze základu příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, činí 18 435 Kč (z toho 18 135 Kč za základ příspěvku vypočtený ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , konkrétně 65 Kč za jeden den při zohlednění 279 dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl.č. 205/1999 Sb. ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání výzvou, splatnost příspěvku nastala dne 28. 3. 2020. Žalovaný však v uvedeném případě ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , přičemž se dnem následujícím po splatnosti příspěvku dostal se placením základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání do prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc a příslušnost k projednání věci, když na straně žalovaného, který je slovenským státním občanem, se vyskytl tzv. cizí prvek. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou přitom není uzavřena bilaterální smlouva, kterou by se řešila pravomoc soudů ve věcech zákonného pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla, nicméně jak Česká republika, tak Slovensko jsou členy Evropské unie a jsou tedy vázány i předpisy práva EU. Vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou unii bylo přijato Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a toto nařízení je přímo použitelným právním aktem sekundárního práva v členských státech EU ve smyslu čl. 288 Smlouvy o fungování evropské unie, které má, na rozdíl od mezinárodních smluv, v rozsahu své působnosti vždy aplikační přednost jak před zákonem č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak podle svého čl. 69 , v němž nařízení stanoví, že nahrazuje mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Příslušnost českého soudu je pak v souladu s tímto nařízením dána podle kapitoly II, oddílu 1, článku 4 odst. 1 (podle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný měl v rozhodné době a doposud má bydliště na území ČR, žalobkyně podala správně žalobu u Okresního soudu ve Frýdku – Místku, tedy českého soudu, který je i soudem místně příslušným. Pokud pak jde o hmotné právo, které je na místě aplikovat, i v tomto ohledu má soud za to, že je na místě použit české právo, vycházeje přitom z Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), které v kapitole II čl. 4 , bodu 1 stanoví, že nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemí se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodujícím určovatelem je tedy v tomto případě země, kde došlo ke skutečnosti, zakládají vznik škody. Soud má za to, že právě toto ustanovení nařízení je na místě aplikovat i na daný případ, když žalovaný porušil povinnost danou zákonem platit pojištění odpovědnosti za provozované motorové vozidlo, kdy zákon spojuje s tímto porušením povinnosti sankci v podobě úhrady příspěvku za nepojištěné vozidlo. S ohledem na tuto skutečnost pak soud aplikoval i české hmotné právo.
4. Soud ve věci usnesením ze dne 18. 8. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudní řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 5. 9. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že jak žalovaný, tak žalobkyně, která s takovýmto postupem soudu vyslovila souhlas již v samotné žalobě, s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném řízení a dokazování sud zjistil následující skutkový stav: Ze zákona plyne, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , přitom žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, je evidován v registru vozidel jako provozovaný, ale v období od 20. 2. 2019 do dne 25. 11. 2019, tedy po dobu 279 dní, k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti a vozidlo tak bylo po dobu 279 dnů nepojištěno. Výzvou k úhradě příspěvku ze dne 12. 2. 2020 má soud dále za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za výše uvedené období včetně poplatku spojeného s uplatněním práva ve výši 18 435 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě této částky do 30 dnů od doručení, případně sdělení okolností vylučujících vznik nároku žalobkyně na tento příspěvek. Jak dále vyplývá ze zprávy České pošty, s.p., výzva ze dne 12. 2. 2020 byla žalovanému doručena dne 27. 2. 2020 a splatnost příspěvku nastala dne 28. 3. 2020. Předžalobní upomínkou včetně podacího archu je rovněž prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že nebude-li tato uhrazena ve lhůtě vždy 15-ti dnů od odeslání výzvy, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.
6. Všechny provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, je soud následně vyhodnotil jako věrohodné. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalovaný v období od 20. 2. 2019 do dne 25. 11. 2019, tedy po dobu 279 dní, vlastnil a provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalovaný však, přestože byl písemnou výzvou žalobkyně ze dne 12. 2. 2020, podle níž měl částku 18 435 Kč uhradit do 30-ti od doručení výzvy, vyzván k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve smyslu ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tento příspěvek ani poplatek za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč až doposud ani z části neuhradil.
8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
9. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl.č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.
10. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Dle výsledků provedeného dokazování a učiněného skutkového závěru žalovaný v období od 20. 2. 2019 do dne 25. 11. 2019, tedy po dobu 279 dní, vlastnil a provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla číslo, a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, tj. bez pojištění odpovědnosti a tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který v ust. § 1 odst. 2 písm. a) , stanoví, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Z tohoto důvodu pak žalovanému, jako vlastníku a současně provozovateli vozidla, vznikla dle cit. ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, povinnost zaplatit žalobci příspěvek za dobu, po kterou žalovaný své shora specifikované vozidlo provozoval v rozporu s uvedeným zákonem. Výše tohoto příspěvku přitom odpovídá dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. součtu hodnoty vypočtené vynásobením denní sazby ve výši 65 Kč počtem 279 dnů, po něž bylo vozidlo žalovaného vždy provozováno bez pojištění, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek žalobkyní ve výši 300 Kč, tj. celkem v částce právě 18 435 Kč.
11. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzvala žalovaného k úhradě tohoto příspěvku (včetně nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč), žalovaný však ve lhůtě splatnosti příspěvku, tj. ve lhůtě 30-ti dnů od doručení písemné výzvy žalobce k úhradě příspěvku vyplývající z ust. § 4 odst. 7 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. , tento příspěvek žalobkyni neuhradil a současně ani žalobkyni neprokázal, že své vozidlo neprovozoval v daném období v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyní požadovaný příspěvek za provozování vozidla žalovaného bez pojištění společně s náklady na jeho mimosoudní vymáhání se s ohledem na uvedené stal splatným ve lhůtě 30-ti dnů od doručení výzvy k jeho úhradě, tj. dnem 28. 3. 2020.
12. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jim požadovanou částku v celkové výši 18 435 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši specifikované ve výroku I. rozsudku shora, když tato zákonná výše úroků z prodlení plně odpovídá ust. § 1970 zákona č 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. , podle kterýchžto ustanovení zákonná výše úroků z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na výši dluhu a jeho trvání, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto žalobkyni v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 28. 2. 2022 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
15. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 1 452 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 300 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 2 252 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.