Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 353/2022-32
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 060 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 060 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 2 060 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 983 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 060 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 060 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 2 060 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 983 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 2 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 6 500 Kč převodem na bankovní účet žalované č. bankovní účet, která měla být splacena nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, současně potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Žalovaná poté návrh smlouvy akceptovala a předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne datum. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne datum. Po zohlednění dílčích plateb žalované ve výši 4 440 Kč činí dlužná částka 2 060 Kč. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.
4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
5. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež nebyla datována a žalovanou nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku ve výši 6 500 Kč, již měla žalovaná vrátit předchůdkyni žalobkyně do datum. Dle dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, jenž opět nebyl datován a žalovanou nebyl žádným způsobem podepsán, měla být splatnost prodloužena o 30 dnů a měl být stanoven splátkový kalendář tak, že splátka ve výši 3 250 Kč měla být splatná do datum a částka ve výši 3 250 Kč měla být splatná do datum. Dne datum pak byla na účet č. bankovní účet poukázána částka ve výši 6 500 Kč. Jak sdělila právnická osoba, majitelkou účtu č. bankovní účet byla ke dni datum žalovaná, přičemž na daný účet byla připsána částka ve výši 6 500 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne datum a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne datum k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne datum.
6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
11. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o spotřebitelském úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalované, ani datum její akceptace žalovanou. Skutečnost, že by žalovaná souhlasila s předloženou smlouvou o úvěru nebo s jejím dodatkem, pak z žádného z provedených důkazů nevyplynula.
12. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaná souhlasila právě s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z potvrzení o provedení platby ve výši 6 500 Kč, ani ze skutečnosti, že vlastníkem účtu, na nějž byly finanční prostředky zaslány, je žalovaná. Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalované.
13. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované (na účet, jehož majitelem byla v rozhodné době žalovaná) zaslala částku 6 500 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 6 500 Kč, již žalovaná zcela nevrátila. Žalovaná pak svoji neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně – částku 4 440 Kč, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než konstatovat, že dlužná částka činí 2 060 Kč (6 500 Kč – 4 440 Kč). Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z. , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s § 573 o.z. , lze mít za to, že bylo žalované doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 věta první o.z. ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Zákonná sazba úroku z prodlení za dané období činila 8,25 % ročně.
20. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 2 060 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 060 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 2 060 Kč od datum do zaplacení, jako nedůvodnou zamítl, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení a ve zbývajícím rozsahu přesahoval požadovaný úrok z prodlení zákonnou sazbu.
21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
22. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 2 794,07 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 2 321,21 Kč (83 %) a neúspěšná byla v částce 472,86 Kč (17 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 66 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (66 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 983 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.