Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 86/2022-53

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 142 533,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 562,20 Kč spolu s úrokem z prodlení

ve výši 8,25 % ročně z částky 123 562,20 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 18 971,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 429,83 Kč od 16. 7. 2019 do 8. 9. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 572,38 Kč od 16. 7. 2019 do 8. 9. 2020, úroku ve výši 13,2 % ročně z částky 141 525,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 963,75 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 892,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 562,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 123 562,20 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 18 971,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 429,83 Kč od 16. 7. 2019 do 8. 9. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 572,38 Kč od 16. 7. 2019 do 8. 9. 2020, úroku ve výši 13,2 % ročně z částky 141 525,95 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 963,75 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 892,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 142 533,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 16. 7. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček číslo na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 96 měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru v sazbě 13,20 % ročně a poplatky, kdy výše měsíční splátky činila 2 789,90 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila v celé výši dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 141 525,95 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ke dni zesplatnění 7 429,83 Kč, smluvních poplatků 1 008 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 10 572,38 Kč, úroku ve výši 13,20 % z dlužné jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 a její přílohy číslo uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Podáním ze dne 25. 6. 2022 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši 26 437,80 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o konsolidaci půjček. Žádost o úvěr hodnotila individuálně, informace o žalovaném prověřovala v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný byl v zaměstnaneckém poměru, v žádosti deklaroval příjem ve výši 25 943 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 26 000 Kč. Příjem žalované byl porovnáván s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že v době podání žádosti měl žalovaný vůči ní závazky ve výši měsíční splátky 4 050 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný v době podání žádosti neměla vůči třetím osobám závazky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání, ač řádně a včas předvoláni, bez omluvy nedostavili, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne 15. 7. 2019 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši

150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 96 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 2 789,90 Kč (včetně 252 Kč za pojištění). Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 13,20 %. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 245 122,12 Kč. Peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly použity na úhradu dluhu sjednaného mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována tři slova a zbývající částka byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch jeho běžného účtu. Žalobkyně dále předložila Všeobecné produktové podmínky účinné od října 2017, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 18.4.2019, Spotřebitelský splátkový úvěr – základní produktové podmínky – účinný od 1. srpna 2017.

5. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro konsolidaci půjček včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.), vysvětlení používaných pojmů.

6. Z žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 15. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný při podání žádosti uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním domě/bytě, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele anonymizováno 5 slov, s průměrným čistým měsíčním příjmem 25 943 Kč, celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti 26 000 Kč, měsíční náklady uvedl ve výši 0 Kč, ve výčtu současných závazků uvedl úvěr u jméno anonymizována tři slova s částkou k doplacení 30 000 Kč příjem měl být ověřen z běžného účtu.

7. Z výpisů z úvěrového účtu za období od července 2019 do září 2021 byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z posledního výpisu ze dne 20. 9. 2021 vyplynulo, že celkový dluh

na jistině úvěru činil 141 525,95 Kč, na smluvním úroku 7 429,83 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 10 044,86 Kč, na úroku z prodlení z úroku 527,52 Kč a na poplatcích, pojištění

a pokutách 1 008 Kč.

8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 10. 9. 2020 včetně podacího archu ze dne 11. 9. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr č. bankovní účet na částku 150 000 Kč prohlásila ke dni 18. 9. 2020 za splatný, sdělila žalovanému, že výše celkové dlužné částky činí 149 963,78 Kč, uvedla platební údaje a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky nejpozději do 24. 9. 2020. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 11. 9. 2020.

9. Z platební historie smlouvy číslo bylo zjištěno, že dne 16. 7. 2019 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 150 000 Kč, celkem na úvěr žalovaný zaplatil 26 437,80 Kč, poslední platba byla žalovaným zaplacena dne 11. 5. 2020.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 a protokolu číslo seznamu postoupených pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 včetně podacího archu ze dne 4. 10. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy číslo na žalobkyni.

12. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2021 včetně podacího archu ze stejného dne bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před pováním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

13. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr (konsolidaci), kontrolovala informace v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MV ČR. Od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Na základě zjištěné disponibilní částky byl úvěr poskytnut, kdy tímto úvěrem s měsíční splátkou 2 537,90 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky s měsíčními splátkami v celkové výši 1 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zjistila čistý příjem žalovaného ve výši 25 943 Kč, což si měla ověřit z běžného účtu, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, byl svobodný, měl vyživovací povinnosti ke dvě osobám, bydlel ve vlastním domě/bytě, jako čistý příjem domácnosti žalovaný uvedl částku 26 000 Kč. Žalovaný hradil interní měsíční splátky ve výši 4 050 Kč a externí splátky neměl. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 150 000 Kč, schválená výše úvěru činila 150 000 Kč.

14. Z výpisu z databáze BRKI/NRKI bylo zjištěno, že žalovaný měl další tři závazky, a to ve výši 29 229 Kč s měsíční splátkou 1 358 Kč, anonymizováno ve výši 4 166,12 Kč s měsíční splátkou 50 Kč a anonymizována dvě slova ve výši 250 000 Kč s měsíční splátkou 4 000 Kč.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 15. 7. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný dne 16. 7. 2019 bezhotovostně 150 000 Kč, když částkou v celkové výši 30 000 Kč byly uhrazeny závazky z dřívějšího úvěru a nově byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 13,20 % ročně v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 789,90 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním domě/bytě, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele anonymizováno 5 slov, s průměrným čistým měsíčním příjmem 25 943 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti uvedl 26 000 Kč, neuvedl žádné měsíční výdaje, ve výčtu současných závazků uvedl úvěr u jméno anonymizována tři slova s částkou k doplacení 30 000 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 8. 9. 2020. Žalovaný na úvěr vrátil 26 437,80 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

16. Dle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbyde než shledat smlouvu neplatnou.

25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 16. 7. 2019 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 150 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a bonitu žalovaného, tvrzené skutečnosti však nijak neověřovala, ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru.

26. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného: žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč s výší měsíční splátky 2 789,90 Kč (96 splátek). Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaný měl být dle svého tvrzení v žádosti o úvěr svobodný, žít ve vlastním domě/bytě, měl mít dvě vyživovací povinnosti, měl být zaměstnaný u právnická osoba anonymizována čtyři slova, s průměrným čistým měsíčním příjmem 25 943 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 26 000 Kč, žalovaný neuvedl žádné měsíční výdaje. Předchůdkyně žalobkyně však příjmy a výdaje žalovaného nijak neověřovala, pouze si opatřila výpis z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, kdy z přehledu závazků zjistila, že měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky v celkové výši 5 408 Kč měsíčně. Ani k výzvě soudu žalobkyně doklady prokazující příjem a výdaje žalovaného nedoložila. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

27. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 150 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 26 437,80 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 123 562,20 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán ( ). Žalobkyně, resp. předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 10. 9. 2020, k jejímuž doručení došlo v souladu s  třetí pracovní den po jejím odeslání. Předchůdkyně žalobkyně stanovila žalovanému k uhrazení dluhu lhůtu do 24. 9. 2020. Jelikož pak žalovaný v uvedené lhůtě ničeho nezaplatil, je od 25. 9. 2020 v prodlení ( ). Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení od 17. 9. 2021, proto jí byly přiznány až od tohoto dne. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021.

28. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 123 562,20 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 17. 9. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z a jejich výše pak z Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu,

a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 127 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 142 533,95 Kč sestávající z částky 6 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 3 410 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 6 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 950 Kč ve výši 3 769,50 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 25. 6. 2022 nebyla žalobkyni přiznána náhrada, neboť se jednalo o doplnění tvrzení, které měla být obsažena již v žalobě. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 123 562,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 12 344,37 Kč, tj. celkem v částce 135 906,57 Kč. Žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení částky 18 971,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 30 052,27 Kč (7 429,83 + 22 622,44 Kč) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 12 367,03 Kč (10 572,38 + 1 794,65), tj. celkem v částce 61 391,05 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 197 297,62 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 68,88 % a úspěch žalovaného 31,12 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 37,76 % svých nákladů, z částky 28 846,50 Kč tedy ve výši 10 892,44 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle povinen zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

30. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.