Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 61/2022-29
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 524 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 524 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu číslo variabilní symbol.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 524 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 524 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že dne datum provedla přibližně v čase od 01:13 do 03:15 hodin převoz žalovaného ze obec do Protialkoholní záchytné stanice obec, neboť žalovaný v ebrietě slovně napadal na ubytovně ŽĎAS jiné občany. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu v krvi 2,63 ‰, žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz částkou 524 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla, kterým bylo najeto 80 km. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení těchto nákladů do datum, tento však neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Žalovaný byl dne datum v čase od 01:13 do 03:15 hodin z důvodu slovního napadání spoluobčanů v ebrietě převezen ze obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec. Převoz byl proveden za asistence dvou příslušníků žalobkyně vozidlem Škoda Octavia, registrační značka, s kombinovanou spotřebou benzinu 7,4 l číslo km, při průměrné ceně pohonných hmot 33,1 Kč, sazbě základní náhrady 4,1 Kč za 1 km jízdy, kdy celkem bylo ujeto 80 km. V protialkoholní záchytné stanici v obec bylo žalovanému téhož dne dechovou zkouškou zjištěno 2,63 ‰ alkoholu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku částkou 524 Kč se splatností do datum.
5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, kde má též bydliště, současně se v projednávané věci nejedná o výlučnou příslušnost dle čl. 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Brusel I bis“), přistoupil procesní soud k přezkoumání své mezinárodní příslušnosti k projednání věci. Protože v projednávané věci byl předmětem řízení zákonný nárok na náhradu nákladů na dopravu, bylo na místě aplikovat čl. 7 odst. 2 Brusel I bis, podle něhož je ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti založena příslušnost soudu dle místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události; k tomu přitom došlo na území České republiky v obvodu působnosti zdejšího soudu. S ohledem na právě uvedené tak byl zdejší soud příslušný o věci rozhodnout ve smyslu nařízení Brusel I bis a rozhodné právo je české s ohledem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).
6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických anonymizováno službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSZS“) osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89a odst. 1 ZoSZS je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") anonymizováno službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89a odst. 2 ZoSZS se záchytná služba poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je anonymizováno zařízení. Podle § 89e odst. 1 ZoSZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě vznikla žalovanému zákonná povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici dle § 89b odst. 1 ve spojení s § 89a odst. 1 a 2 ZoSZS. Protože se u žalovaného prokázala přítomnost alkoholu, vznikla mu dle § 89e odst. 1 ZoSZS zákonná povinnost uhradit žalobkyni náklady na dopravu do záchytné stanice, které žalobkyni vznikly ve výši 524 Kč, se splatností dne datum. Žalovaný se však dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 občanského zákoníku , žalobkyni tedy přísluší vedle jistiny též úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku , jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, a to za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a návrh ve věci samé, když opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby soud nepovažoval za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, toliko za plnění povinnosti tvrzení a důkazní žalobcem), tj. 200 Kč, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přešla na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků), soud proto žalovanému poplatkovou povinnost výrokem č. III tohoto rozsudku v uvedené výši uložil.
10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.