Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 165/2022-22
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 024 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 024 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 024 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 024 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 048 Kč s tím, že dne 30. 1. 2021 při jízdě na lince číslo následně dne 29. 4. 2021 při jízdě na lince číslo dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem požadovala jak jízdné ve výši 24 Kč, tak i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.
3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud z„ Hlášeních o porušení tarifních a přepravních podmínek“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 30. 1. 2021 na lince číslo následně dne 29. 4. 2021 na lince číslo. Na výzvy kontrolora se v uvedených případech neprokázal platnou jízdenkou, a posléze jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za výše uvedenou přepravu v násobku kontrolovaných jízd, tj. 2 048 Kč, nezaplatil. Následně právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 3. 1. 2022.
5. Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně.
6. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) věty před středníkem zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení pak platí, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, a že výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 pro cestování veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava.
7. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované trojí dlužné jízdné a trojí přirážku k jízdnému nezaplatil, je žalobou uplatněný nárok důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil příslušné části žalované částky (odpovídající jednotlivým přepravním kontrolám) do jejich korespondujících splatností, jak je uvedena v žalobě, ocitl se se zaplacením těchto dluhů v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. .
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, 3 x 200 Kč, tj. 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu se náklady řízení platí k rukám právního zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.