Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 190/2020-41
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 13 469,10 Kč příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení 13.469,10 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 13.469,10 Kč od 5.5.2017 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení 13.469,10 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 13.469,10 Kč od 5.5.2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 2.11.2020, ve znění jejího doplnění z dne 4.1.2021, domáhal na žalovaném zaplacení částky 13 469,10 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora ve věci, vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad („ Exekutor“), pod sp. zn. spisová značka. Žalobce namítal celou řadu pochybení v rámci provádění předmětné exekuce, tj. neuvedení seznamu přihlášených pohledávek v dražební vyhlášce, v předvolání k rozvrhovému jednání či jeho neuveřejnění jiným způsobem, nezohlednění všech předchozích plateb žalobce, nesprávné vyčíslení úroků z prodlení, exkutor měl podat účelový návrh na vydání předběžného opatření, které bylo nařízeno v době, kdy již žalobce podal návrh na své oddlužení. Z hlediska žalobou uplatněného nároku pak bylo rozhodující pochybení spočívající v tom, že exekutor provedl dražbu dle usnesení o příklepu č.j. číslo jednací, kterým byla vydražena dne 3.3.2016 bytová jednotka ve vlastnictví žalobce, přičemž ve vyčíslení dlužné částky exekutor zamlčel pravomocné usnesení název soudu č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým bylo řízení částečně zastaveno pro zaplacení částky 11 400 Kč, v důsledku čehož byl nesprávně vyčíslen zůstatek vymáhané pohledávky, když tato byla žalobcem již před provedením dražby uhrazena. Dražba nemovitosti byla provedena v rozporu s legislativou, když nebylo vyčkáno výsledků podaného odvolání. Seznam přihlášených věřitelů byl dle žalobce neaktuální a nebyl uveden v pozvánce k jednání o rozvrhu výtěžku dražby. Samotné vyčíslení dlužné částky spolu s úrokem z prodlení nebylo dle žalobce předloženo a ve spisu se objevilo až ke dni 23.8.2018. V usnesení o rozvrhu výtěžku dražby ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací nejsou uvedeny finanční prostředky, které již žalobce jako povinný v rámci exekuce uhradil, ani částka 11 400 Kč, která se dle žalobce kamsi ztratila a není zohledněna ani v rámci Příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, když odměna exekutora v něm uvedená tato je vypočtena i z částky 11 400 Kč, tedy dle žalobce byla neoprávněně vypočtena odměna exekutora ve výši 1 710 Kč + 21% DPH (tzn. 359,10 Kč), kterou tak exekutor nesprávně odvedl. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení škody, představující jednak částku 11 400 Kč, jednak částku 1 710 Kč a částku 359,10 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení od 5. 5. 2017 do zaplacení. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované 30.4.2020, tato však nárok odmítla odškodnit.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 14.1.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , na náhradu škody ve výši 4.584,74 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, anonymizována dvě slova obec v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. K projednání žádosti žalobce došlo dne 18. 8. 2020. Žalovaná konstatovala, že v postupu anonymizováno nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K věci samé pak uvedla, že exekuce žalobce byla vedena na částku 157.900,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 144.371,50 Kč od 30. 6. 2007 do zaplacení a na částku 38.230 Kč, představující náklady nalézacího řízení. Dne 26. 9. 2011 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na částečné zastavení exekuce ohledně částky 11.400 Kč, kterou žadatel uhradil v průběhu exekuce přímo oprávněnému. Exekuce pak byla co do částky 11.400 Kč zastavena. Proti tomuto usnesení se žalobce bránil odvoláním, které však bylo následně zamítnuto. Exekuce tak byla nadále vedena na vymožení jistiny ve výši 146.500,7 Kč (157.900,7 Kč – 11.400 Kč). Vzhledem k tomu, že částka 11.400 Kč byla prokazatelně zohledněna při výpočtu vymáhané jistiny, nelze ani následně vypočtené náklady exekuce považovat za nesprávné. Pokud jde o odměnu soudního exekutora, byla tato stanovena v souladu s přihlášenými pohledávkami a jejich výší. Odměna, resp. celé náklady exekuce byla stanoveny Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Proti tomuto Příkazu podal žalobce včas námitky, které byly následně soudním exekutorem postoupeny k rozhodnutí název soudu. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byly námitky název soudu zamítnuty, neboť v postupu soudního exekutora, a to při výpočtu nákladů exekuce a odměny exekutora, nebyla shledána žádná pochybení, naopak jsou hodnoceny výhrady žalobce, který se těmito námitkami pouze snaží oddálit dražbu jeho nemovitého majetku a vznikají tak zbytečně další náklady, které sám zavinil. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 31. 8. 2016. Pokud jde o dražbu bytové jednotky, bylo k této přistoupeno poté, co žalobce neprojevil zájem o dobrovolné splacení vymáhané částky. Dražba byla nakonec, i přes opakovaně podávané a neúspěšné návrhy žalobce na částečné zastavení exekuce, provedena a dne 3. 3. 2016 bylo vydáno usnesení o příklepu na vydražené nemovité věci, č. j. číslo jednací. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, na základě kterého bylo usnesení o příklepu ze dne 3. 3. 2016 usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací potvrzeno. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 2. 5. 2016. Po nabytí právní moci předvolal soudní exekutor všechny účastníky, tedy i žalobce, k rozvrhovému jednání, jehož termín stanovil na den 19. 10. 2016 a zároveň byli poučeni o právu popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. Žalobce se však, i přes řádně doručené předvolání, k rozvrhovému jednání nedostavil a žádnou z přihlášených pohledávek nepopřel. Vzhledem k tomu, že žádné pohledávky nebyly žalobcem ani jeho věřiteli popřeny, přistoupil soudní exekutor k uspokojování pohledávek v souladu s podanými přihláškami. Proti usnesení o rozvrhu podal žalobce odvolání, na základě kterého bylo usnesení o rozvrhu ze dne 19. 10. 2016 usnesením název soudu ze dne 28. 3. 2017 potvrzeno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 5. 2017. S ohledem na uvedené tak žalovaná uzavřela, že vznik škody ve formě zaplacených nákladů exekuce je třeba dát do souvislosti s PÚNE, které jako pravomocné nebylo pro nezákonnost zrušeno, a nepředstavuje tak odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
Anonymizovaný odstavec.
12. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škodu žádostí ze dne 30.4.2020, přičemž požadoval právě částku 13.469,10 Kč, sestávající z částky 11.400,00 Kč, částky 1.710,00 Kč, tedy odměny exekutora, a částky 359,10 Kč, jako DPH z odměny exekutora.
13. Soud neprováděl další důkazy usnesením název soudu číslo jednací, ani žádostí žalobce o předběžné projednání nároku ze dne 14.1.2020, v němž požadoval náhradu škody ve výši 4.584,74 Kč, když tyto listin y se netýkají předmětu tohoto řízení. Ostatní důkazy, které žalobce předložil společně se žalobou a jejím doplnění, jakož i důkaz žalobcem předložený při ústním jednání (rozpis úhrad v rámci dané exekuce) soud jako nadbytečné neprováděl.
14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
15. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
16. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
17. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
18. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
19. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
20. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
21. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
22. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
23. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem .
24. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.
25. Podle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:
1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup,
2) vznik škody,
3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem a vznikem škody.
Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn.: spisová značka, usnesení název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).
Zákon tedy rozeznává dva odpovědnostní tituly (nepočítaje rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou právě nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. V návaznosti na to pak judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.
26. Žalobce v dané věci namítal nesprávný úřední postup, týkající se vydání rozhodnutí o dražbě, vydání rozhodnutí o rozvrhu a následně příkazu k úhradě nákladů exekuce, kdy bylo nesprávně počítáno se žalobcem již uhrazenou částkou 11 400 Kč, ze které si měl exekutor nedůvodně vypočíst odměnu + DPH. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, bylo jak o samotném prodeji dotčených nemovitostí v dražbě, tak o určení výše nákladů exekutora (odměna, náhrada hotových výdajů, DPH) a o pohledávkách určených k rozvrhu a jejich výši rozhodnuto v průběhu provádění exekuce rozhodnutími exekutora (usnesení o příklepu, PÚNE, rozvrhové usnesení), která byla k opravným prostředkům žalobce přezkoumána a potvrzena ze strany příjmení obec a číslo či anonymizováno obec. Případné žalobcem namítané vady stran nařízení prodeje nemovitostí, provádění dražby, určení výše nákladů exekutora, zahrnutí pohledávek do rozvrhu a určení jejich výše se tak promítly do vydaných rozhodnutí. V daném případě se tedy nemohlo jednat o odpovědnost z titulu nesprávného úředního postupu, protože tento by musel vyústit právě ve shora uvedená rozhodnutí, přičemž s ohledem na stávající judikaturu, by tento postup mohl být posuzován jen jako nesprávná úřední rozhodnutí. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by došlo ke změně či zrušení shora popsaných pravomocných rozhodnutí anonymizováno, příjmení obec a číslo či MS obec, nic takového nebylo ani tvrzeno. Ve vztahu k uplatněné náhradě škody tak nelze než uzavřít, že zde absentuje již první z předpokladů odpovědnosti státu, tj. existence odpovědnostního titulu. Z uvedených důvodů tak soud, aniž by se blíže zabýval ostatními předpoklady odpovědnosti za škodu, žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
27. Jen pro úplnost soud uvádí, že odškodňovací řízení není další přezkumnou instancí ve vztahu k rozhodnutím vydaným v jiném řízení, soud v tomto řízení není revizním orgánem a není oprávněn přezkoumávat správnost či zákonnost rozhodnutí vydaných v jiném řízení. Vázán je pouze rozhodnutím příslušného orgánu, kterým bylo jiné rozhodnutí označeno za nezákonné a z tohoto důvodu zrušeno či změněno, k čemuž však v projednávané věci nedošlo.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté s připravovala na ústní jednání dne 21.1.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.