Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 122/2022-58

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 13 960 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 300 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 12 674,27 Kč s 23,72% úrokem ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 000 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 700 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 12 674,27 Kč s 23,72% úrokem ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u název soudu dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 13 960 Kč z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem v obec, a žalovaným dne datum, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 9 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 794,49 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 165,51 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 4 500,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 513,40 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Na základě této smlouvy přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, z přehledu plateb žalovaného za období od datum do datum, z karty zákazníka ze dne datum, z informací o zpracování osobních údajů z datum, z oznámení o postoupení pohledávky z datum, včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou dne datum, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou dne datum má soud za prokázané, že mezi věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena písemně smlouva o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal mimo tuto částku uhradit věřiteli celkový poplatek ve výši 6 660 Kč, který zahrnoval poplatek za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč, úrok ve výši 1 260 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit 15 660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaný uhradil fakticky částku 1 700 Kč. V souvislosti s uzavřením smlouvy byla vyplněna karta zákazníka, z jejíhož obsahu vyplynulo, že žalovaný je svobodný, žije s partnerkou a jeho vzdělání je učňovské. Bydlí v nájmu a je zaměstnán v hlavním pracovním poměru u obce Světlá Hora. Jeho čistá měsíční mzda představovala 9 500 Kč, výdaje na nájem a inkaso činí 1 500 Kč měsíčně a další výdaje na domácnost 3 700 Kč měsíčně. Podle údajů v kartě zákazníka žalovaný již neměl nezaopatřené děti. K ověření údajů v kartě zákazníka měly být předloženy – pracovní smlouva, nájemní smlouva a doklad o SIPO. Žádný z těchto důkazů nebyl ze strany žalobkyně předložen. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky přípisem ze dne datum, kde byla uvedena i výše pohledávky uplatněná v žalobě. K odeslání tohoto oznámení došlo doporučenou poštou dne datum. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

6. Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

8. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky řízení písemnou formu je platným právním jednáním, a to s přihlédnutím k ustanovení , o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že žalovanému byla na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum poskytnuta částka 9 000 Kč, kterou lze v souladu s ustanoveními , považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla s přihlédnutím k  tohoto zákona uzavřena platně, tedy zda věřitel s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva absolutně neplatná. Z důvodové zprávy k ustanovení citovaného zákona vyplývá, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Odbornou péčí je v tomto případě třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v této činnosti (viz. výklad ). Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v  citovaného zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

17. Jak bylo již shora uvedeno, žalobkyně prokazovala posouzení úvěruschopnosti kartou zákazníka, přičemž o údajích uvedených v této kartě nebyl předložen žádný důkaz a žalobkyně tedy neprokázala, že řádně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky. Z důkazů nelze učinit závěr o příjmech a výdajích žalovaného takovým způsobem, aby bylo možné vyhodnotit, zda žalovanému po zaplacení všech závazků zůstane dostatek finančních prostředků na splácení poskytnuté zápůjčky.

18. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou odbornou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Za této situace soud považuje smlouvu o půjčce dle , za absolutně neplatnou a vzhledem k této skutečnosti posoudil uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a o. z.

19. Jelikož bylo prokázáno, že žalovanému byla fakticky poskytnuta částka 9 000 Kč na základě neplatného právního jednání, žalovaný na úhradu této částky zaplatil 1 700 Kč, je žalovaný povinen vydat žalobkyni to, oč se obohatil, tedy zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč.

20. I pokud by soud dopěl k závěru, že úvěruschopnost byla žalobkyní řádně a v zákonem požadovaném rozsahu prověřena před uzavřením smlouvy, pak má soud za to, že zde existuje další důvod pro dovození neplatnosti této smlouvy.

21. Podepsaná smlouva představuje smlouvu o úvěru formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku, a to včetně spotřebitelem nepožadovaných plnění. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že věřitelem zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že žádným způsobem neurčuje, na jaké služby věřitele je určen administrativní poplatek a jakým způsobem byl stanoven poplatek za hotovostní inkaso splátek. V tomto směru soud považuje tuto část smlouvy za neurčitou, zavádějící a z tohoto důvodu i za částečně neplatnou.

22. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatnou pouze část smlouvy o úvěru zahrnující tato ujednání nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. ze dne 26. 9. 1997, ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy o úvěru bylo vytvoření zisku v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání těchto poplatků a nákladů úroku by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako úvěru. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání úroku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o poplatcích, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o zápůjčce.

23. Vzhledem k výše uvedenému by se i v tomto případě přiznalo žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení ve výši 7 300 Kč tak, jak bylo specifikováno výše, a to společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, neboť až od tohoto data byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje oznámení postoupení pohledávky z datum, které bylo odesláno žalovanému doporučenou poštou datum. Za doručenou dle § 573 o. z. lze zásilku považovat dne datum. Po připočtení 10 dnů k dobrovolnému splnění závazku se žalovaný dostal do prodlení od datum. Od tohoto data soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení.

24. Ve výroku II. byla žaloba zamítnuta do částky 12 674,27 Kč, která představuje část jistiny ve výši 1 700 Kč, celé kapitalizované úroky ze zápůjčky a úroky z prodlení a část zákonných úroku z prodlení od datum do datum, neboť v tomto rozsahu nebyl uplatněný nárok důvodný.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle , přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.