Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 183/2022-70
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, příjmení jméno číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 12.596,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 12.596,94 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2.550,19 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 69,99 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.550,19 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 12.596,94 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2.550,19 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 69,99 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.550,19 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12.596,94 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce číslo s produktovým názvem ulice půjčka v hotovosti týdenní číslo, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8.917 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 14.720,06 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužné půjčky činila 2.550,19 Kč, na poplatku za poskytnutí a správu úvěru 1.646,75 Kč, na kapitalizované smluvní pokuty 5.000 Kč a na sankční poplatky 3.400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z datum.
2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce ověřil žalovaného v evidenci Bankovní registr klientských informací (BRKI) s tím, že v daném případě právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. Dále prověřil osobu žalovaného v evidenci Nebankovní registr klientských informací (NRKI) a v evidenci Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (příjmení) s tím, že v daném případě žalobce zjistil, že u žalovaného není veden žádný negativní záznam. Právní předchůdce dále prověřil osobu žalovaného v Interní databázi právního předchůdce žalobce s tím, že o žalovaném nezjistil žádné negativní informace, dále v Insolvenčním rejstříku, ve kterém právní předchůdce žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále v Centrální evidenci exekucí (příjmení), ve které zjistil, že proti žalovanému nebyla v době uzavření Smlouvy číslo tj. dne datum, vedena žádná exekuce. Dále osobu žalovaného prověřil v databázi Neplatné doklady Ministerstva vnitra České republiky, dle které zjistil, že dlužníkem předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Dále v Evidenci adres obecních/městských úřadů, dle které se trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce dostatečně ověřil příjem žalovaného, kdy skóringovým modelem provedl zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Žalovaný v rámci toho předložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, kdy uvedl pravidelný čistý měsíční příjem částku 21.676 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z doložených výplatních pásek. Dále právní předchůdce žalobce provedl podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného, přičemž právní předchůdce žalobce zároveň využil i skóringového systému.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.
4. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěru z datum soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o zápůjčku uvedl, že žije s rodiči, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako skladník u zaměstnavatele právnická osoba s čistým příjmem ve výši 21.676 Kč, jeho ostatní příjmy jsou ve výši 6.000 Kč, další příjmy domácnosti jsou ve výši 16.000 Kč, měsíční výdaje činí 5.600 Kč, nemá žádné jiné externí ani interní splátky, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti. K žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu.
5. Z výpisu z Centrální evidence exekucí z datum soud zjistil, že žalovaný měl ke dni datum evidovánu jednu nařízenou exekuci.
6. Z výpisu zahájených exekucí z datum soud zjistil, že na osobu žalovaného je evidováno celkem 7 záznamů zahájených exekucí, kdy ke dni poskytnutí zápůjčky byly na žalovaného zahájeny již 4 exekuce, a to sp.zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka.
7. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.917 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč splatných vždy ke konci splátkového období.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce.
9. Oznámením o postoupení pohledávek z datum a podacím lístkem z datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce číslo na žalobce.
10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022 č. j. číslo jednací soud mimo jiné zjistil, že soud se zabýval otázkou neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), kdy judikoval, že„ žalobkyně se nespolehla na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřila jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož byla majitelkou dlužnice, tak z externí databáze.“
11. Z rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 2. 11. 2020 č. j. číslo jednací soud mimo jiné zjistil, že je zcela dostatečné, pokud věřitel ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím ekonomických modelů.
12. Soud jako nadbytečný vyhodnotil důkaz výslechem svědkyně jméno příjmení, vázané zástupkyně právního předchůdce žalobce, která dle tvrzení žalobce s žalovaným vyplňovala žádost o úvěr (zákaznickou kartu) a ověřovala příjmy žalovaného na základě dokumentů specifikovaných v zákaznické kartě, kdy měla ověřit i skutečnost, že další příjmy domácnosti činí 22.000 Kč. Ze zákaznické karty však toto nevyplývá. Dle zákaznické karty jediným dokumentem, který byl jméno příjmení ověřen, byla pracovní smlouva. Soud tedy považoval výslech svědkyně za nadbytečný, neboť potvrzení toho, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, by na závěrech soudu o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet nemohlo ničeho změnit (viz níže).
13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, aniž provedl řádné šetření stran úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem v celkové výši částka vrátit formou 60 měsíčních splátek, každé ve výši 316 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil 14.720,06 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne datum, a žalovaný tak ke dni splatnosti zápůjčky dlužil žalobci částku v celkové výši 12.666,93 Kč tvořenou zbývající částí dlužné půjčky ve výši 2.550,19 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru 1.646,75 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutou 5.000 Kč a sankčními poplatky 3.400 Kč. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě částky 12.666,93 Kč, žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.
14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o zápůjčce, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.
23. V daném případě nelze smlouvu o zápůjčce považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Skutečnost, že prováděl řádné šetření v databázích BRKI, NRKI a příjmení, zůstala pouze v rovině tvrzení. Pokud by právní předchůdce žalobce prováděl řádné šetření v Centrální evidenci exekucí, zjistil by, že na osobu žalovaného byly v době poskytnutí úvěru zahájeny 4 exekuce. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smlouvy, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí zápůjčky nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
25. Dle smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky vrátil dle tvrzení žalobce celkem 14.720,06 Kč. Jelikož žalovaný právnímu předchůdci žalobce vrátil veškeré poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o zápůjčce, soudu s ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nezbylo, než uplatněný nárok žalobce jako nedůvodný zamítnout, včetně částí, kterými se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení dalších dílčích nároků, tedy poplatku za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty a sankčního poplatku, neboť k ujednáním, ze kterých tyto nároky vyplývají, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a nárok žalobce jako nedůvodný zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím zdejšího soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.