Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 51/2022-32
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 25 223,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 223,99 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 153,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 223,99 Kč od datum
do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 17,40 % ročně z částky 25 223,99 Kč
od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 9 867 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 223,99 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 153,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 223,99 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 17,40 % ročně z částky 25 223,99 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 9 867 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. právnická osoba, jako banka uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána téhož dne celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 17,40 % ročně a poplatky za správu úvěru. Žalovaný neplatil úvěr řádně a dne datum proto žalobkyně úvěr předčasně zesplatnila, neboť žalovaný byl v prodlení se dvěma splátkami. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum. Za dobu od postoupení nezaplatil žalovaný na dlužnou pohledávku ničeho. Žalobkyně proto požaduje dlužnou jistinu úvěru ve výši 25 223, 99 Kč, k níž jsou připsány i dlužné úroky ve výši 149,40 Kč, úrok ve výši 17,40 % z částky 149,40 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 17,40 % z částky 25 074,99 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 223,99 Kč od 2. 11. číslo. Žalovaný ani před odeslání předžalobní výzvy doposud ničeho nezaplatil.
2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.
3. Soud předně upozorňuje na skutečnost, že při písemném vyhotovení rozsudku neměl k dispozici přístup k úložišti aplikace příjmení k listinám, s nimiž se soud seznámil při vyhlášení rozsudku a není povinností soudce čekat dalších několik dní (či měsíců?), až bude úložiště zpřístupněno. S ohledem na organizace práci soudce (příprava rozvrhu práce, školení a navazující další rozhodovací činnost soudce), není další časový prostor zpracovat písemné vyhotovení později či dokonce po lhůtě k vypravení. Soud se s listinami seznámil, a proto v rámci skutkového stavu vychází ze stavu, který je soudu znám. Ze smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že právnická osoba, jako banka uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem smlouvu o úvěru, na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaným byla vyčerpána téhož dne celá částka. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 17,40 % ročně a poplatky za správu úvěru. Žalovaný neplatil úvěr řádně a dne datum proto žalobkyně úvěr předčasně zesplatnila, neboť žalovaný byl v prodlení se dvěma splátkami. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum. Za dobu od postoupení nezaplatil žalovaný na dlužnou pohledávku ničeho. Soud má za prokázané i z dalších listin, že banka posoudila úvěruschopnost žalovaného a současně že žalovaný dluží na jistině úvěru částku 25 223,99 Kč (včetně přirostlého úroku ve výši 149,40 Kč), úrok ve výši 17,40 % z částky 149,40 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 17,40 % z částky 25 074,99 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 223,99 Kč od 2. 11. číslo. Žalovaný ani před odeslání předžalobní výzvy doposud ničeho nezaplatil. Žalovaný během řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalovaný nárok zanikl splněním či jiným způsobem.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. V projednávané věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť nabyla pohledávku jako věřitelka na základě smlouvy o postoupení pohledávek. příjmení jako úvěrující poskytla žalovanému úvěr, přičemž žalovaný je podle okolností případu spotřebitelem. U posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala banka v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními a při posuzování bonity dlužníka učinila všechny nezbytné kroky, které v těchto případech lze rozumně očekávat. příjmení posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle podepsaného dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů a z dosavadní historie žalovaného zprostředkované výpisem z bankovního účtu. příjmení si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (zde žalovaného) vyžádala od spotřebitele následující dokumenty a posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet podle dalšího šetření, a to výpisem z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisem z centrální evidence exekucí (po zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši) a výpisem z databáze neplatných dokladů.
7. Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti stanovené v ustanovení § 2395 o. z. příjmení se jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky až do výše 35 000 Kč s tím, že žalovanému byly takto poskytnuty peněžní prostředky v uvedené výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení jak dlužné jistiny, tak úroku, poplatků pojištění úvěru. Žalovaný doposud dluží žalobkyni jistinu úvěru a další nároky uplatněné žalobkyní. Poněvadž tyto žalovaná doposud neuhradila, soud přiznal žalobkyni jí požadované plnění. Nároky z poplatků na vymáhání nepřesahují ve smyslu § 122 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
8. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky jistiny úvěru byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
9. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 867 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 010 Kč a Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 25 223,99 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě 2 140 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 2 140 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 6 420 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 1 537 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 9 867 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.