Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 169/2022-17
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 975 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 975 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 975 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 975 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 975 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 2 975 Kč s příslušenstvím z titulu absence platného jízdního dokladu dne 9. 5. 2021 mající za následek nepovolené zpoždění vlaku číslo směr obec u obec.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne 9. 5. 2021 žalovaný cestoval vlakem číslo provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ ČD“). Při této cestě se žalovaný neprokázal pověřenému zaměstnanci platným jízdním dokladem. Žalovaný byl z přepravy vyloučen pověřeným zaměstnancem a tímto svým jednáním zavinil nepovolené zpoždění vlaku. Dlužná částka se skládá z přirážky za nepovolené zastavení vlaku ve výši 1 000 Kč, přirážky za nedodržení smluvních podmínek ve výši 1 000 Kč a z podílu na náhradě za zpoždění vlaku o 13 minut ve výši 975 Kč. Výše přirážek plyne ze smluvních přepravních podmínek ČD pro veřejnou drážní osobní dopravu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.
6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, neboť žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.
7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 37 odst. 4 a 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o drahách“).
8. Žalovaný cestoval dne 9. 5. 2021 vlakem číslo provozovaným ČD, přičemž na výzvu pověřené osoby dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách se neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byl povinen dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným dokladem, byl přepravován bez platné jízdenky a v důsledku toho způsobil zpoždění vlaku, je povinen zaplatit přirážky za nepovolené zastavení vlaku, nedodržení smluvních podmínek a podíl na náhradě za zpoždění vlaku o 13 minut; výše přirážek pak byla stanovena v přepravních podmínkách (bod 103. a čl. 114 smluvních podmínek). Splatnost jízdného s přirážkou nastala ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dne 9. 5. 2021. Žalobkyně oznámila 16. 11. 2021 žalovanému, že na ni ČD postoupily pohledávku za žalovaným dle § 1879 o. z. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 975 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.