Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 143/2022-51
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 19 110 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 430 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 680 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 430 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 680 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 2. 2022, doplněnou podáními ze dne 30. 5. 2022 a 3. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 19 110 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značka, se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neuzavřel v období od 27. 10. 2019 do 4. 6. 2020 a následně ani v období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 14 430 Kč, resp. 4 680 Kč a dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalovanému byla vždy zaslána výzva k zaplacení příspěvku, jehož splatnost nastala dne 17. 11. 2020, resp. 22. 6. 2021, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust.
§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Ze zjištěných údajů o vozidle s registrační značka, VIN kód, tovární značky Renault Laguna Grandtour, vyplynulo, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla od 25. 5. 2015. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 9. 2020 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu za období od 27. 10. 2019 do 4. 6. 2020 v částce 14 430 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 222 dnů); uvedená výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 16. 12. 2020, kdy již požadovala i uhrazení nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč a úroku ve výši 95 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva ze dne 1. 12. 2021, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne, a žalovaný jí byl opětovně vyzván k úhradě dluhu.
Žalobkyně dále dopisem ze dne 8. 4. 2021 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu za období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021 v částce 4 980 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 72 dnů) a náklady uplatnění v částce 300 Kč; uvedená výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 14. 7. 2021, poté opakovaně dne 12. 8. 2021 (uložené ve výdejním místě České pošty dne 17. 8. 2021), kdy již požadovala i uhrazení úroku ve výši 20 Kč, druhou výzvou úroku ve výši 55 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva ze dne 15. 9. 2021, která mu byla zaslána doporučeně téhož dne, a žalovaný jí byl opětovně vyzván k úhradě dluhu.
5. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný je od 25. 5. 2015 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, přičemž neměl v období od 27. 10. 2019 do 4. 6. 2020, ani v dalším období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021, uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisy ze dne 3. 9. 2020 a 8. 4. 2021 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 14 430 Kč a 4 980 Kč. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dluhu upomínkami ze dne 16. 12. 2020, 14. 7. 2021 a 12. 8. 2021, kdy již požadovala i uhrazení nákladů na uplatnění příspěvku v částce 300 Kč a úroků. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobními upomínkami právní zástupkyně žalobkyně ze dne 1. 12. 2021 a 15. 9. 2021 opětovně vyzván k úhradě dluhu.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 uvedeného ustanovení zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (odstavec 6 uvedeného ustanovení zákona) Podle odstavce 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
Podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč.
Podle ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v části příspěvku nepojištěných k vozidlu registrační značky registrační značka za období od 27. 10. 2019 do 4. 6. 2020 i za období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky, důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětných období vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla a k tomuto vozidlu neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni celkem částku 19 110 Kč představující součet příspěvku ve výši 14 430 Kč (za období od 27. 10. 2019 do 4. 6. 2020, tj. 222 dní po 65 Kč), příspěvku ve výši 4 680 Kč (za období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021, tj. 72 dní po 65 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky v částce 600 Kč (tj. 2 x 300 Kč).
8. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, z částky zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 14 430 Kč za období od 18. 11. 2020 a z částky zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 4 680 Kč za období od 23. 6. 2021 (tj. vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku) do zaplacení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
10. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti se dvěma úkony právní služby, a to za podání její právní zástupkyně ze dne 30. 5. 2022 a ze dne 3. 8. 2022, neboť právní zástupkyně žalobkyně doplňovala k výzvě soudu tvrzení, která již měla být obsahem samotné žaloby, a označovala důkazy k prokázání žalobních tvrzení, a soud tak tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva.
11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.