Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
111 C 6/2022-51
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 144 187 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku
79 747,37 Kč s úrokem z prodlení z částky 79 747,37 Kč ve výši 8,5 % ročně
od 22. 12. 2021 do zaplacení.
II. Ve zbylé části, tj. pokud se žalobkyně proti žalované dále domáhala zaplacení částky
64 439,63 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 104 309 Kč ve výši 10 % ročně
od 31. 7. 2019 do 2. 3. 2020 ve výši 6 229,57 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky
103 390,65 Kč ve výši 10 % ročně od 3. 3. 2020 do 24. 3. 2020 ve výši 631,83 Kč,
zákonných úroků z prodlení z částky 102 194,51 Kč ve výši 10 % ročně od 25. 3. 2020
do 30. 4. 2020 ve výši 1 050,33 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 101 302,59 Kč
ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 7 653,97 Kč, zákonných úroků
z prodlení z částky 100 185,37 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 1. 2021 do 21. 12. 2021,
úroků z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 100 185,37 Kč od 22. 12. 2021
do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 438 Kč od 22. 12. 2021
do zaplacení, úroku ve výši 64,88 % ročně z částky 88 737,27 Kč od 31. 7. 2019
do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 31. 7. 2019 dosáhne
částky 220 644 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku,
náklady řízení ve výši 3 606,80 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 79 747,37 Kč s úrokem z prodlení z částky 79 747,37 Kč ve výši 8,5 % ročně od 22. 12. 2021 do zaplacení. II. Ve zbylé části, tj. pokud se žalobkyně proti žalované dále domáhala zaplacení částky 64 439,63 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 104 309 Kč ve výši 10 % ročně od 31. 7. 2019 do 2. 3. 2020 ve výši 6 229,57 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 103 390,65 Kč ve výši 10 % ročně od 3. 3. 2020 do 24. 3. 2020 ve výši 631,83 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 102 194,51 Kč ve výši 10 % ročně od 25. 3. 2020 do 30. 4. 2020 ve výši 1 050,33 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 101 302,59 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 7 653,97 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 100 185,37 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 1. 2021 do 21. 12. 2021, úroků z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 100 185,37 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 438 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 64,88 % ročně z částky 88 737,27 Kč od 31. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 31. 7. 2019 dosáhne částky 220 644 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, náklady řízení ve výši 3 606,80 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou ze dne 28. 12. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 144 187 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelkou a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala 7. 3. 2019. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 90 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 8. 3. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši„ efektivní úrokové sazby“ 88,12 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 129 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně
o schválení úvěru. Žalovaná se tak zavázala uhradit žalobkyni částku 183 870 Kč. Oznámení
o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení dlužníka atd.). Žalobkyně uvedla, že z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále uvedla, že úvěrovou historii žadatelky ověřovala v databázích SOLUS
a NRKI, prověřila, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru zaplatila žalobkyni pouze následující částku: 6 129 Kč dne 3. 5. 2019. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 2 splatné dne 25. 5. 2019. K datu 29. 7. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 102 911,47 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se s žalobkyní dohodly, že žalobkyně je oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení také z dlužného úroku jakožto součásti nové jistiny. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč (smluvní pokuta 2 x 499 Kč u splátek č. 2, 3). Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy celkem ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Uvedené smluvní pokuty a náhrady nákladů jsou splatné v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na zaplacení. Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty, když v bodě 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od 31. 7. 2019 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru byla žalobkyni uhrazeny následující částky: 918,35 Kč ze dne 2. 3. 2020, 1 196,14 Kč ze dne 24. 3. 2020, 891,92 Kč ze dne 30. 4. 2020, 1 117,22 Kč ze dne 27. 1. 2021. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná ke dni podání žaloby dluží částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 98 787,84 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru 102 911,47 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 88 737,27 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 14 174,20 Kč) s příslušenstvím, částku představující smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, částku představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím, částku představující smluvní pokutu 44 002 Kč. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní pokutu pouze od 31. 7. 2019 k datu vyhotovení žaloby. Dále žalovaná ke dni podání žaloby dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 88 737,27 Kč ode dne 31. 7. 2019 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně uvedla, že
u částek 98 787,84 Kč, 998 Kč, 400 Kč, celkem 100 185,84 Kč (žalobkyně touto žalobou požaduje 100 185 Kč), požaduje s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení, a to až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, o odročení nežádala, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, oznámením o schválení úvěru včetně dodejky, formulářem hodnocení klienta, dokladem o vyplacení úvěru, kartou klienta, oznámením
o zesplatnění úvěru, výzvami k zaplacení, podacím archem, předloženými 3 výplatními lístky, ověřením v registru SOLUS a NRKI, výstupem z insolvenčního rejstříku, výpisem z ČSOB. Ze smlouvy o úvěru číslo bere soud za prokázáno, že dne 7. 3. 2019 podepsala žalovaná (dlužnice) a osoba oprávněná jednat za žalobkyni (věřitelku) smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 90 000 Kč. Dle údajů ve smlouvě měla žalovaná celkem zaplatit 183 870 Kč ve 30 splátkách po 6 129 Kč, splátky měly být hrazeny nejpozději 25. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činila 88,12 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr 88,12 %. V bodě 6. smlouvy jsou podrobně rozepsány důsledky vyplývající z prodlení klienta - nároky na smluvní pokuty, body 6.1. a 6.5., nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů, bod 6.2., jak je rozepsáno v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Z listiny„ Oznámení o schválení úvěru“ datované 11. 3. 2019 bere soud za prokázáno, že úvěr k výše uvedené smlouvě o úvěru byl schválen. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované doručováno do vlastních rukou na adresu dle smlouvy, která v té době byla zároveň adresou trvalého bydliště žalované, a to ulice a číslo, obec – část obce, zásilka byla uložena dne 12. 3. 2019 a adresátovi se vrátila zpět jako nevyzvednutá v úložní době. Z dokladu o vyplacení úvěru bere soud za prokázáno, že částka 90 000 Kč byla dne 8. 3. 2019 připsána na bankovní účet žalované pod variabilní symbol. Z listiny„ Hodnocení klienta“, kterou vyplnil zprostředkovatel úvěru a žalovaná ji podepsala, bere soud za prokázáno, že dle obsahu této listin y žalovaná (klient) uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem 38 000 Kč, jedná se o příjem ze zaměstnání, odečteny výdaje 3 410 Kč (životní minimum), partner či druhá osoba v domácnosti 0, děti v domácnosti 2, u tohoto údaje částka 4 000 Kč, spoření 0, splátky 0, bydlení - nájemné, inkaso 4 000 Kč, ostatní 500 Kč, rezerva 1 000 Kč, volné zdroje 25 090 Kč. Klientka předložila občanský průkaz, uvedla adresu zaměstnavatele právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, uvedla, že má pracovní poměr na dobu neurčitou, není ve výpovědní lhůtě, je vdaná, s manželem nežije ve společné domácnosti. Uvedla, že má maturitu, forma bydlení družstevní. Doložila pracovní smlouvu a dohodu o změně, z těchto listin bere soud za prokázáno, že pracovní poměr žalované u zaměstnavatele právnická osoba anonymizována tři slova původně uzavřený na dobu určitou byl s platností od 1. 1. 2017 sjednán na dobu neurčitou. Z žalobkyní předložených 3 výplatních lístků ohledně výplaty mezd žalované (listopad 2018 – leden 2019) bere soud za prokázáno, že průměrný čistý příjem žalované za uvedené 3 měsíce činil 39 022 Kč, mzda a příjmy z dohody o provedení práce od téže právnické osoby jí byly zasílány na účet č. bankovní účet, což je stejný účet, na který byl žalované vyplacen předmětný úvěr. Z výpisu pohybů na účtu žalované č. bankovní účet za období od 1. 1. 2019 do 7. 3. 2019 – filtr – příchozí úhrady od„ anonymizována tři slova“ (č. ú. bankovní účet) - bere soud za prokázáno, že datum jako příchozí úhrada došla na účet žalované částka 39 997 Kč, 21. 2. 2019 jako příchozí úhrada došla na účet žalované částka 38 126 Kč, dispozitivní zůstatek na účtu žalované ke dni 7. 3. 2019 byl (minus) - 271,91 Kč. V prohlášení klientka mimo jiné uvedla, že neočekává změny v příjmech a výdajích a nemá pochybnosti o dostatečnosti svých příjmů pro splácení úvěru, aniž by došlo k jejímu nepřiměřenému strádání nebo předlužení. Dle výpisu záznamů z registru SOLUS – bez příznaku, výpis z nebankovního registru NRKI – skóre 345. Dle údajů v kartě klienta žalovaná uhradila 6 129 Kč (3. 5. 2019, to je 8 dnů po splatnosti, po upomínce), dále byly uhrazeny částky 891,92 Kč dne 30. 4. 2020, 1 196,14 Kč dne 24. 3. 2020, 918,35 Kč dne 2. 3. 2020, 1 117,22 Kč dne 27. 1. 2021, u všech vypsaných úhrad je poznámka
u formy úhrady„ jméno příjmení – anonymizováno“. Žalované byly zasílány upomínky, jak vyplývá z karty klienta, dále výzva k úhradě s upozorněním na možnost zesplatnění ze dne 25. 6. 2019
a 26. 7. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 29. 7. 2019 a dále předžalobní výzva ze dne 6. 12. 2021. K datu 29. 7. 2019 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Z údajů z insolvenčního rejstříku na webová adresa soud zjistil, že dne 11. 7. 2019 podala žalovaná
u název soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužnice, jako způsob řešení tohoto úpadku bylo povoleno oddlužení. V řízení byly uspokojovány nezajištěné pohledávky žalované dlužnice ve výši 724 045,67 Kč. Usnesením č. j. insolvenční spisová značka ze dne 21. 1. 2021 bylo schválené oddlužení žalované dlužnice zrušeno a insolvenční řízení vedené ve věci žalované dlužnice bylo zastaveno. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, oddlužení bylo zrušeno z toho důvodu, že dlužnice porušovala povinnosti stanovené insolvenčním zákonem a usnesením o schválení oddlužení takovým způsobem, který neumožňoval v oddlužení pokračovat. Jak dále vyplývá z údajů z insolvenčního rejstříku, žalobkyně přihlásila svou pohledávku vůči žalované z předmětné úvěrové smlouvy, pohledávka byla uznána.
4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje jen tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze zčásti. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku 90 000 Kč, přitom žalovaná jí dosud uhradila 6 129 Kč a následně v době trvání insolvenčního řízení bylo uhrazeno celkem 4 123,63 Kč, celkem 10 252,63 Kč (žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že žalobkyni uhradila částku vyšší). Zbývající částky, ať už přirostlé úroky, požadovaná smluvní pokuta či jiné náklady, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 90 000 Kč, což na její straně představovalo bezdůvodné obohacení. V době sjednání smlouvy v březnu 2019 měla žalobkyně k dispozici listinné doklady, ze kterých vyplynulo, že žalovaná byla zaměstnána a její průměrný čistý měsíční příjem (příjem ze zaměstnání a příjem na základě dohody o provedení práce od stejné právnické osoby) za měsíce listopad 2018 - leden 2019 činil 39 022 Kč, peníze jí byly zasílány na účet u ČSOB, přitom z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že k 7. 3. 2019 (datum uzavření úvěrové smlouvy) byl na tomto účtu zůstatek v minusu, a to – 271,91 Kč. Dle údajů ve formuláři„ Hodnocení klienta“ žalovaná uvedla, že nežije ve společné domácnosti s žádnou další osobou, nesplácí žádné dluhy, zároveň uvedla, že s ní žijí 2 děti, s nimi související výdaje uvedla částku 4 000 Kč. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu. V době uzavření úvěrové smlouvy byla žalovaná vdaná, s manželem dle jejího sdělení nežila. Jako formu bydlení bez dalšího uvedla, že jde o bydlení„ družstevní“. Ohledně výdajů žalované vycházela žalobkyně pouze z abstraktní částky 3 410 Kč o životním minimu (tato částka zcela pomíjí skutečné výdaje žalované), dále z ničím nedoložené a neověřené částky na„ nájemné, inkaso“ 4 000 Kč, dále z ničím nedoložené a neověřené částky 500 Kč na„ ostatní výdaje“. Kromě toho je v listině„ Hodnocení klienta“ uvedena„ rezerva“ 1 000 Kč. Podle smlouvy měla žalovaná splácet měsíčně 6 129 Kč. Chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platila žalovaná nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení. Žalobkyně se vůbec nezabývala tím, že dle výpisu pohybů na účtu žalované byl v době uzavření úvěrové smlouvy minusový stav (- 271,91 Kč), přitom 21. 2. 2019 došla na tento účet příchozí úhrada od zaměstnavatele 38 126 Kč, žalobkyně nikterak nezjišťovala a neověřovala, za co a jaké výdaje žalovaná v mezidobí měla, proč již na počátku měsíce března 2019 je v minusu. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů (občanský průkaz, ve kterém byl navíc údaj o tom, že žalovaná je vdaná, výplatní lístky za dobu od listopadu 2018 do ledna 2019, pracovní smlouva, výpis z bankovního účtu žalované
o pohybech na účtu od 1. 1. 2019 do 7. 3. 2019) nemohla žalobkyně žalované úvěr poskytnout, když navíc bylo zřejmé, že v době uzavření úvěrové smlouvy nebyly na účtu žalované žádné finanční prostředky, naopak byla v debetu. To, že byly podklady pro posuzování úvěruschopnosti žalované naprosto nedostatečné, se následně projevilo, když žalovaná uhradila pouze jednou splátku, a to po splatnosti, a již 11. 7. 2019 podala u název soudu návrh na oddlužení. V době, kdy žalovaná uzavřela předmětnou smlouvu o úvěru, uzavírala ještě další smlouvy o úvěrech, které následně nesplácela, jak vyplývá z údajů v insolvenčním rejstříku
i z údajů v informačním systému pro okresní soudy ISAS (například sp. zn. spisová značka –úvěrová smlouva ze dne 30. 11. 2018 s právnická osoba, sp. zn. spisová značka úvěrová smlouva ze dne datum s právnická osoba anonymizována tři slova a další). Ze všech výše popsaných důvodů soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku . Soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaná skutečně vyčerpala, a částkou, kterou žalobkyni uhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni z poskytnuté částky 90 000 Kč uhradila celkem
10 252 Kč, jak je podrobně rozepsáno výše, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení důvodný co do částky 79 747,37 Kč, v této části soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalované nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě ze dne 6. 12. 2021, která byla žalované zasílána doporučeně (podací arch z téhož dne). V této výzvě byla žalované stanovena lhůta k úhradě 15 dnů ode dne odeslání výzvy, tato lhůta uplynula dne 21. 12. 2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku , výši stanoví vládní nařízení č. 351/2013 Sb. , pro dané období ve výši 8,5 % ročně. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná zůstala v řízení naprosto nečinná, takže nebylo možno ohledně jejích poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaná netvrdila a následně ani neprokázala, že její možnosti jí umožňují splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalované je splatit celou jistinu úvěru najednou. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s. ř. a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 606,80 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch co do 55,31 % a neúspěch co do 44,69 % z uplatňovaného nároku, takže soud žalobkyni přiznal část nákladů ve výši 10,62 % Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku
7 210 Kč, dále z nákladů právního zastoupení 22 110 Kč + 4 643,10 Kč (DPH). Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání dne 1. 12. 2022) po 6 900 Kč (zástupce žalobce ve vyúčtování nesprávně uvedl částku 7 900 Kč), dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, což je v souladu
s § 7 , § 11 , § 13 odst. 4 , vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění, advokátního tarifu. Soud vychází z tarifní hodnoty 144 187 Kč, což je v souladu s § 8 advokátního tarifu. Dále náklady řízení představují polovinu náhrady za ztrátu času 2 půlhodiny po 100 Kč k jednání soudu ze sídla advokáta a zpět, což je v souladu s § 14 odst. 1 písm. a) , odst. 3 advokátního tarifu. Dále polovina nákladů na cestovné osobním automobilem registrační značka k jednání soudu, počet ujetých kilometrů celkem 81. Průměrná spotřeba pohonných hmot 6,3 l /100 km, vyhlášková cena paliva 47,10 Kč l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla 620 Kč, polovina 310 Kč, což je v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb. , v platném znění. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 4 643,10 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložila. Dne datum se zástupce žalobkyně (v substituci) totiž dostavil k soudu ke dvěma navazujícím jednáním, a to sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, v každé z těchto věcí si vyúčtoval polovinu náhrady za promeškaný čas a polovinu nákladů na cestovném. Náklady řízení celkem 33 963,10 Kč, 10,62 % z toho činí 3 606,80 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).