Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 279/2022-89
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 127 622,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 112 273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 112 273 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 15 349,12 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 988,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 127 622,12 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 349,12 Kč od datum do zaplacení, s úrokem 10,99 % ročně z částky 122 806,12 Kč od datum do zaplacení a s úrokem 10,99 % ročně z částky 1 893 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 763 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 112 273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 112 273 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 15 349,12 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 988,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 127 622,12 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 349,12 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 10,99 % ročně z částky 122 806,12 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem 10,99 % ročně z částky 1 893 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 763 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 127 622,12 Kč s úrokem 10,99 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že jí původní věřitel právnická osoba postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru, která byla mezi tímto věřitelem a žalovaným uzavřena dne datum. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč, který měl žalovaný splácet spolu s úroky ve výši 10,99 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Celkem mělo být uhrazeno 95 měsíčních splátek po 1 907 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil, žalobkyně v podání ze dne datum specifikovala, jaké částky byly žalovaným uhrazeny s tím, že se jednalo o platby za období od datum do datum v celkové výši 7 727 Kč a současně uvedla, na jaké nároky byly tyto částky bankou započteny (jistina úvěru, poplatky, úroky z prodlení), tvrdila však, že bylo uhrazeno 5 186 Kč. V důsledku prodlení žalovaného banka vyčíslila nárok na smluvní pokutu ve výši 2 100 Kč, tak jak byla sjednána v ceníku banky, dále jí vznikly náklady ve výši 2 923 Kč představující neuhrazené poplatky za pojištění. Ke dni postoupení činí pohledávka na nesplaceném zůstatku úvěru 122 806,12 Kč, úroky z úvěru činí 1 893 Kč, neuhrazené poplatky činí 2 923 Kč a úroky z prodlení kapitalizované ke dni postoupení pohledávky činí 1 988,68 Kč. Žalobkyně dále požaduje obchodní úroky z nesplacené jistiny úvěru a zákonné úroky z prodlení z částky 127 622,12 Kč od datum do zaplacení. Původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací získaných od žalovaného, které získal při zpracování jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný uvedl, že má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou, jeho příjem byl doložený výpisem z běžného účtu č. bankovní účet a banka dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právnická osoba a žalovaným bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí nezajištěného spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 120 000 Kč s tím, že úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet a žalovaný jej uhradí formou 95 měsíčních splátek ve výši 1 907 Kč, byla sjednána úroková sazba 10,99 %, ročně, při řádném splácení a odpuštění splátek byla sjednána zvýhodněná úroková sazba 8,33 % ročně. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. bankovní účet a z tohoto účtu měl být splácen formou inkasa, k čemuž dal žalovaný souhlas v této smlouvě. Současně bylo sjednáno pojištění úvěru pro případ neschopnosti úvěr splácet ve výši 167 Kč splatné spolu s pravidelnými splátkami úvěru. Smlouva obsahuje i ujednání o sankcích za případné porušení smlouvy, kdy banka má oprávnění prohlásit celý úvěr za splatný (bod 8.2 písm. b) smlouvy) a dále při prodlení s úhradou splátek úvěru či jiné peněžité pohledávky má nárok na úrok z prodlení, jakož i smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku banky. Žalobkyně předložila také Všeobecné obchodní podmínky, Ceníky a právnická osoba, které smluvní strany učinily součástí smlouvy, avšak soud s ohledem na závěry níže uvedené z těchto listin nečiní žádná skutková zjištění.
4. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu sepsané žalovaným dne datum vůči právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr v původní výši 20 000 Kč za účelem konsolidace. Ve vztahu k jeho osobním poměrům je uvedeno, že žije s družkou v nájemním bytě ve vlastnictví jiné osoby, celkem jde o tříčlennou domácnost, kdy jedna osoba je bez pravidelného příjmu, žalovaný pracuje v zaměstnaneckém poměru u právnická osoba od datum a nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou. Jeho měsíční příjem činí 27 429 Kč, který bude doložen později. Žalovaný uvedl 0 splátek ve vztahu k právnická osoba i jiným subjektům. Platby na nájem činí 6 000 Kč, žádné další pravidelné výdaje, např. výživné, srážky ze mzdy, uvedeny nejsou. Žalovaný prohlásil, že uvedené údaje jsou pravdivé.
5. Z listin y označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta vypracované právnická osoba soud zjistil, že žádost o úvěr byla poskytnuta přes pobočkovou síť, žalovaný uvedl příjem 25 179 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u právnická osoba příjmení dále ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 6 000 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 11 175 Kč a zároveň stanovila maximální hranici poměru splátkového zařízení k průměrnému příjmu. Žalovaný uvedl splátky mimo právnická osoba ve výši 0 Kč, banka dotazem do CCB a z vlastního systému zjistila, že má v době úvěrové žádosti ještě spotřební úvěr se splátkou 7 280 Kč, takže se splátkou nového úvěru ve výši 1 907 Kč činilo nové splátkové zatížení 9 187 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, neboť po odečtení nového splátkového zatížení od jeho příjmů zbylo 15 992 Kč. V rámci prověřování z údajů CCB k datum banka zjistila, že u ní má žalovaný spotřební úvěr s úvěrovým limitem 656 705 Kč se splátkou 7 280 Kč, a to od datum.
6. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že jako majitel tohoto účtu je vedena jméno příjmení a na tento účet byla dne datum připsaná částka 120 000 Kč z protiúčtu č. bankovní účet s uvedeném jména žalovaného. Dále jsou z tohoto výpisu patrné pohyby na účtu, zejména příjmy paní jméno příjmení Úřadu práce, krajská pobočka obec, představující rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč od ledna do května 2021, jakož i její platby, mj. na úvěr označený jejím jménem, a jsou z něj patrné také platby označené jménem žalovaného, zejména na splátky úvěru. Dne datum byla na tento účet připsána částka 27 417 Kč od právnická osoba inženýrské sítě, v dubnu 2021 se jednalo o částku 29 252 Kč a v březnu 2021 byla připsána částka 24 323 Kč, v únoru 2021 částka 25 363 Kč a v lednu 2021 24 781 Kč. Vyjma měsíce dubna 2021 byl konečný zůstatek na tomto účtu kladný, v dubnu záporný a z tohoto účtu nebyly provedeny některé platební operace z důvodu nedostatku příjmu na tomto účtu. Pro nadbytečnost již soud nezjišťoval pohyby na účtu za měsíce červenec až prosinec 2020.
7. Z výpisu z úvěrového účtu číslo vedeného u právnická osoba pro žalovaného soud zjistil, že úvěrový účet byl založen datum a téhož dne byl čerpán. Žalovaný uhradil v nepravidelných splátkách celkem 7 727 Kč s tím, že současně z tohoto výpisu z úvěrového účtu vyplývá, jakým způsobem byly vyčísleny jak řádný úrok, tak ceny za pojištění, poplatky, náklady spojené s prodlením a na které z těchto nároků byly platby žalovaného započteny. Ohledně stavu úvěru byla předložena listina„ stav úvěru v minulosti“, kdy z této listin y je patrné, že úvěr byl poskytnut ve výši 120 000 Kč na účet č. bankovní účet, v této výši byl vyčerpán, dále je zde uvedeno, že bylo splaceno 3 807,28 Kč.
8. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba sdělila žalovanému, že nebyla uhrazena jeho pohledávka na úvěrovém účtu č. bankovní účet, z tohoto důvodu došlo k zesplatnění ke dni datum a úvěrová pohledávka je od datum úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Dluh ke dni datum činí 125 834 Kč a žalovanému bylo sděleno, aby banku neprodleně kontaktoval. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba postoupila žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru uzavřených se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek a ke dni datum byla postoupena mj. pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy (zjištěno ze seznamu pohledávek). právnická osoba dne datum vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 129 610,80 Kč žalobkyni a toto oznámení bylo odesláno žalobkyní žalovanému dne datum (prokázáno poštovním podacím lístkem).
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum zaslané žalovanému doporučeně dne datum (prokázáno podacím lístkem) byl žalovaný vyzýván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě nesplacené pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy, a to do datum v celkové výši 129 610,80 Kč ke dni postoupení, a to včetně příslušenství.
11. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména z poslední výzvy k úhradě dlužné částky vyhotovené bankou pro žalovaného dne datum (o níž nebylo prokázáno, že by byla žalovanému odeslána a navíc se nejednalo o zesplatňující výzvu, ale pouze o výzvu k úhradě části dluhu), jakož i z výpisů z bankovního účtu č. bankovní účet vedeného pro jméno příjmení za období od datum do datum včetně přehledů poplatků účtovaných k datu datum soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění pro nadbytečnost.
12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému na jeho požádání (byť v žádosti o úvěru je uvedena výše žádaného úvěru v částce 20 000 Kč) finanční prostředky ve výši 120 000 Kč, což nebylo v řízení zpochybněno a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil za dobu trvání smluvního vztahu částku 5 186 Kč, avšak z doplnění žaloby ze dne datum a z provedených listinných důkazů (zejména z výpisu z úvěrového účtu) je zřejmé, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 7 727 Kč, přičemž v doplnění žaloby ze dne datum je uvedeno, jaké částky byly od plateb žalovaného odpočteny, avšak nijak nebylo zdůvodněno, z jakého důvodu. Soud tedy vycházel z toho, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 7 727 Kč, žádné další platby tvrzeny ani prokázány nebyly. Pohledávka z této smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. a žalobkyně je tedy ve sporu aktivně legitimována.
13. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že tato povinnost splněna byla, avšak soud se s tímto neztotožňuje. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto je třeba také prověřit, a to z hlediska analýzy aktivní i pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka. příjmení sice měla k dispozici údaje o výši příjmů žalovaného z pracovního poměru, které zjistila z bankovního účtu vedeného na jméno jméno příjmení, tudíž je možno mít příjmovou stránku žalovaného za řádně ověřenou. Není však zřejmé, z jakého důvodu je mzda žalovaného poukazována na tento účet. Pokud však jde o výdaje, které měl původní věřitel také zjistit a ověřit, pak banka vycházela z údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr, tedy že jeho náklady na bydlení činí 6 000 Kč, žije spolu s družkou a celkem v jeho domácnosti žijí 3 osoby, z toho jedna je bez příjmu. Z výpisu z účtu jméno příjmení, která je zřejmě družkou žalovaného, je zřejmé, že tato je na rodičovské dovolené, tudíž lze dospět k závěru, že žalovaný má vyživovací povinnost k nezl. dítěti, avšak není zřejmé, zda banka tuto skutečnost zohlednila. Nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem ověřila platby žalovaného na bydlení v tvrzené částce 6 000 Kč a na základě jakých vstupních údajů ve vztahu k žalovanému dospěla k závěru, že jeho výdaje činí 11 175 Kč (dle jejího ekonomického modelu). Žalovaný měl v době sjednávání úvěrové smlouvy nesplacený spotřební úvěr u původního věřitele v celkové výši 656 705 Kč se splátkou 7 280 Kč, tudíž jeho výdaje jsou daleko vyšší, než ty, s nimiž banka kalkulovala. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů této své povinnosti nedostála, když zejména při zohledňování pasivní stránky žalovaného vycházela z ničím nepodložených a neověřených údajů (výdaje si stanovila sama dle své úvahy).
14. Soud proto dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nesplnil svou povinnost vyplývající z výše uvedených ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a podle ust. § 87 odst. 1 věty první a druhé tohoto zákona posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 120 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 7 727 Kč, tudíž je povinen vrátit 112 273 Kč, která byla žalobkyni tímto rozhodnutím přiznána. Vzhledem k tomu, že je v prodlení s úhradou peněžitého závazku, má žalobkyně nárok také na úrok z prodlení z částky 112 273 Kč dle ust. § 1970 o. z.
15. Úroky z prodlení byly přiznány až od datum, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až v oznámení o postoupení pohledávek, které mu bylo zasláno dne datum doporučeně s využitím provozovatele poštovních služeb. Soud proto vycházel z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum (pátek). Následující pracovní den, tedy datum (pondělí) měl žalovaný na splnění svého závazku, a pokud tak neučinil, je od datum v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení, které mu byly přiznány ve výši požadované žalobkyní, byť dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. by měla žalobkyně nárok na úrok vyšší, avšak soud její požadavek překročit nemohl. Soud má za to, že není možno termín splatnosti vázat na oznámení o zesplatnění, které bylo bankou žalovanému odesláno, neboť v tomto oznámení je pouze žalovanému sděleno, že k zesplatnění došlo, kolik činí dlužná částka, avšak neobsahuje žádnou informaci o tom, že by měl žalovaný tuto částku uhradit a v jakém termínu, pouze že má kontaktovat banku. Proto byl termín splatnost vázán na oznámení o postoupení pohledávky, které již tyto údaje o povinnost žalovaného hradit dluh obsahuje.
16. Ve zbývající části, tj. co do částky 15 349,12 Kč s obchodními úroky a se zákonnými úroky z prodlení z této částky představující zejména neuhrazené poplatky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nárok na ni má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu datum, neboť žalovaný v tomto období ještě nebyl v prodlení s její úhradou.
17. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 60 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 20 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 80 % (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 37 938,80 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 6 382 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 24 880 Kč za 4 úkony právní služby po 6 220 Kč dle § 7 , 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u soudního jednání dne datum včetně 4 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 26 080 Kč, což činí 5 476,80 Kč. S ohledem na míru procesního úspěchu byla žalovanému uložena povinnost k úhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 22 763 Kč, které je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby ze dne datum, neboť tvrzení zde uvedená již měla být součástí původní žaloby, a tudíž náklad na tento úkon není možno považovat za účelně vynaložený.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.