Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 C 214/2022-67

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 360 Kč za dobu od datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 5 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5640 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od datum do datum a úrokem z prodlení ve repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 360 Kč za dobu od [datum], do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 5 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5640 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 640 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit jí 35 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, ze které žalovaná řádně neplnila.

2. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalované částku 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s příslušenstvím a souhrnným poplatkem ve výši 30 520 Kč v 78 splátkách po 840 Kč týdně, přičemž poslední splátka připadala na den datum. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným dne datum, na který připadala splatnost poslední splátky. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele – právnická osoba S.à.r.l. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Následně smlouvou o postoupení ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná do okamžiku postoupení uhradila částku ve výši 5 640 Kč. Výše nesplacené jistiny činila k tomuto dni 35 000 Kč souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) 24 880 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 35 000 Kč za dobu od datum do zaplacení.

3. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované v hotovosti částku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 30 520 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 840 Kč. Jistina úvěru byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná je v ě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a následně vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, kdy toto oznámení bylo zasláno žalované dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky. Ve výzvě vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky nejpozději do datum.

8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

9. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:

10. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou spolu dne datum uzavřely smlouvu, kdy žalovaná na předepsaném formuláři doplnila požadované údaje (jméno, příjmení, rodné číslo, apod.) a vyplněný formulář vlastnoručně podepsala (smlouvu). Součástí smlouvy byly také smluvní podmínky. Žalovaná svým podpisem smlouvy stvrdila, že ji právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti částku ve výši 35 000 Kč.

11. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to konkrétně , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o. z. ( o. z.).

12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Pojmovými znaky smlouvy o půjčce jsou tedy přenechání určitého množství věcí druhově určených věřitelem dlužníkovi k volnému nakládání a závazek dlužníka vrátit věřiteli po určité době věci stejného druhu. Smlouva o půjčce jako reálný kontrakt dále ke svému vzniku vyžaduje skutečné odevzdání předmětu půjčky. V posuzované věci si smluvní strany sjednaly, že obchodní společnost právnická osoba jako věřitel poskytne žalované půjčku ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavazuje zaplatit spolu se souhrnným poplatkem 30 520 Kč, tj. celkovou částku ve výši 65 520 Kč.

14. Není sporu o tom, že předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalované půjčku v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Předchůdkyně žalobkyně je kapitálovou obchodní společností podnikající v oblasti finančnictví v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem uzavřených smluv o půjčce, neboť úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují cenu poskytnutého kapitálu. Materiálním zdrojem zisku, který zde nahradil obvykle sjednaný úrok, byl souhrnný poplatek. Poplatek na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky, je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvním ujednání stran, avšak v posuzované věci není pochyb o tom, že jednoznačně plnil funkci úroku z předmětné půjčky.

15. Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V případě smlouvy o půjčce představuje souhrnný poplatek 87 % jistiny půjčky za dobu 78 týdnů (což zároveň odpovídá cca stejné úrokové sazbě), přičemž podle soudu je cenou nepřiměřeně vysokou, která minimálně třikrát přesahuje průměrnou odměnu bank za jimi poskytované spotřebitelské úvěry a půjčky, což je soudu známo z úřední činnosti. Není pochyb o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Úroky je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům (RPSN 153 %), jak má na mysli § 3 odst. 1 obč. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu ust. § 39 obč. zák. jedná o neplatnost absolutní.

16. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

17. Z výše citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že smlouva o půjčce by při zachování platnosti smlouvy jako celku byla stižena dílčí neplatností v ujednání o výši úroků jen tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo

(srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel generuje svůj zisk právě ze sjednaného poplatku, jedná se o formulářovou smlouvu, kdy i žalované při uzavírání smlouvy muselo být zřejmé, že neobdrží půjčku, aniž by musela platit odměnu za její poskytnutí, je nutno dojít z těchto konkrétních okolností k závěru, že neplatné ujednání o souhrnném poplatku nelze oddělit od zbytku smlouvy, a tudíž absolutně neplatnou je proto celá smlouva o půjčce.

18. S ohledem na vše výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák., při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z ust. § 457 obč. zák. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 35 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 5 640 Kč,

a proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 29 360 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část zaplacené částky na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacenou částku. právnická osoba S.à.r. odeslala dne datum žalované oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě, když soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované datum, soud proto žalobkyni podle o. z. přiznal také úroky z prodlení z dlužné částky od datum, což je první prokázaný den prodlení žalované (výrok I.). Úrokovou sazbu soud stanovil dle

19. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu co do 5 640 Kč s příslušenstvím zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ve spojení s  , neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 68 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 55 795,40 Kč, úspěch činil 16 757,81 Kč). Ve smyslu vyhodnotil soud částečné zastavení řízení jako procesní neúspěch žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 872,50 Kč. Tato činí 36 % z částky 5 201,40 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z AT (3 x 300 Kč), náhrady hotových výdajů dle vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), odměny za jeden úkon právní služby dle AT a AT za účast u jednání ve výši 1 940 Kč, jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč za téže úkon dle AT a 21 % DPH z částky 3 440 Kč dle , a částky 1 039 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu odměny a hotových výdajů za doplnění žaloby, neboť tímto podáním žalobkyně toliko doplnila tvrzení a důkazy k výzvě soudu, které mohly být součástí samotné žaloby. Nejde tedy o náklady účelně vynaložené.

21. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 1 400 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 3 sazebníku

poplatků – přílohy k  , o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek

ve věci uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 750 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 350 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku IV.

22. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.