Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 51/2022-119

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalované

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 54 243 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 243 Kč spolu s 10% p.a. úrokem z prodlení od 8. 8. 2020 do zaplacení z částky 54 243 Kč, částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 36 604 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 243 Kč spolu s 10% p.a. úrokem z prodlení od 8. 8. 2020 do zaplacení z částky 54 243 Kč, částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 36 604 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 9. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 54 243 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalobce a žalovaný uzavřeli v souladu s ustanovením a násl. pojistnou smlouvu číslo na pojistný produkt pojištění majetku podnikatelů. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 17. 2. 2017. Dle smlouvy se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému, ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné v roční výši 54 243 Kč. Žalovaný pojistné splatné dnem 18. 4. 2020 ani přes zaslané upomínky žalobce nezaplatil. Ke dni 07. 08. 2020 pojistná smlouva pro neplacení pojistného zanikla. Částka 54 243 Kč představuje dlužné pojistné za dobu od 18. 4. 2020 do 7. 8. 2020 včetně.

2. Soud ve věci rozhodl dne 21. 2. 2022 elektronickým platebním rozkazem

čj. EPR číslo, proti němuž žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že nárok žalobce uplatněný žalobou zanikl započtením. Při jednání soudu dne 27. 7. 2022 uvedl, že dlužné pojistné za období od 18. 4. 2020 do 7. 8. 2020 v celkové výši 54 243 Kč vzniklé z pojistné smlouvy číslo je nesporné. Dlužné pojistné nebylo zaplaceno. Uvedl, že částku, jež je předmětem žaloby, je ochoten zaplatit zápočtem. Žalovaný učinil nesporným uzavření pojistné smlouvy číslo. Tvrdil, že v rámci pojistné smlouvy měl sjednáno několik pojištění, mj. také živelní pojištění movitých věci – tj. souboru vlastních strojů, zřízení a inventáře. Dne 5. 7. 2020 došlo ke škodní události, při níž byl vlivem povětrnostních podmínek strom spadlý do náhonu vodou donesen do česlovny, zde se vzpříčil v hrabacím stroji a způsobil ohnutí pístnice čistící lišty a poškození elektroinstalace. Náklady na opravu hrabacího stroje činily 85 978 Kč s DPH - uvedenou částku uhradil dle vystavené nabídky NA číslo ze dne 25. 5. 2021 na základě faktury číslo ze dne 25. 5. 2021. Škodní událost byla u žalobce zaevidována pod číslo. Přestože žalobci předložil veškeré požalované podklady, nebyla pojistná událost dosud pozitivně vyřešena. Ve vyjádření k žalobě datovaném dne 16. 5. 2022 žalovaný do výše žalované částky započetl svou shora specifikovanou pohledávku za žalobcem.

3. Žalobce k tvrzení žalovaného namítal, že ačkoliv k pojistné události dle žalovaného došlo dne 5. 7. 2020, žalobci byla nahlášena až dne 4. 5. 2021. Žalobce žalovaného dopisem ze dne 29. 7. 2021 informoval, že šetřením byly zjištěny skutečnosti prokazující, že k poškození, které mělo být pojistnou událostí, došlo již před datem ohlášeného vzniku škodní události a před vznikem pojistné smlouvy k předmětnému zařízení. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že porušil povinnost pojištěného, když pojistnou událost nahlásil až cca po 10 měsících, čímž žalobci ztížil zjišťování rozsahu právního nároku na pojistné plnění. Žalobce žalovaného rovněž opakovaně informoval o tom, že setrvává na zamítavém stanovisku k pojistné události, přičemž poukázal na to, že k nahlášení pojistné události došlo se značným časovým odstupem a dále že pojistná smlouva kryje elektronické škody na daném zařízení nikoliv mechanická poškození. Dne 22. 9. 2021 bylo žalobci zasláno vyjádření žalovaného s žádostí o zápočet dlužného pojistného. Na to žalobce reagoval tak, že nahlášená pojistná událost není kryta pojistnou smlouvou a tedy nemůže být vyplaceno pojistné plnění a ani nemůže být proveden zápočet pojistného plnění na dlužné pojistné. Žalobce uzavřel, že šetření pojistné události bylo ukončeno, žalovanému nelze poskytnout pojistné plnění. Žalobce i nadále nesouhlasí se započtením pohledávky z pojistného plnění na dlužné pojistné, a to z důvodu, že pohledávka z pojistného plnění není způsobilá k započtení, taková pohledávka neexistuje.

4. Žalobce na prokázání oprávněnosti svého žalobou uplatněného nároku na zaplacení dlužného pojistného soudu předložil pojistnou smlouvu číslo pojištění podnikatele na pojistné produkty: Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, Živelní pojištění movitých věcí, Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže, Pojištění přerušení provozu a Pojištění elektronických zařízení.

5. Předmětem Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí je betonová budova elektrárny – roční pojistné po slevě bylo sjednáno částkou 7 095 Kč. Předmětem Živelního pojištění movitých věcí, byl soubor vlastních strojů, zařízení a inventáře, kromě věcí uvedených v čl. 4 DPPMP-P – výše pojistného byla sjednána částkou 14 482 Kč ročně. Předmětem Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže byl soubor vlastních strojů, zařízení a inventáře, kromě věcí uvedených v čl. 4 DPPMP-P – výše pojistného byla sjednána částkou 3 993 Kč ročně. Předmětem pojištění přerušení provozu byly finanční ztráty – zisk a stálé náklady - výše pojistného činila 5 786 Kč ročně. Předmětem Pojištění elektronických zařízení byl soubor elektronických zařízení malé vodní elektrárny – výše pojistného činila 24 282 Kč ročně. Všechny produkty se vztahovaly k malé vodní elektrárně nacházející se ve obec Smlouva je podepsána dne 16. 2. 2017.

6. Dnem 16. 6. 2020 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako upomínka dlužného pojistného. Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo ve výši 54 243 Kč a nákladů upomínání ve výši 50 Kč, to vše ve lhůtě do 6. 8. 2020. Současně byl žalovaný upozorněn na zánik pojištění dne 6. 8. 2020 v případě, že ve stanovené lhůtě nebude dluh na pojistném zaplacen. Součástí upomínky byla i poštovní poukázka znějící na částku 54 293 Kč.

7. Dnem 17. 8. 2020 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému a nazvaný jako informace o zániku pojištění, v němž žalobce žalovaného informuje o zániku pojištění z pojistné smlouvy číslo ke dni 6. 8. 2020. Současně byl vyzván k zaplacení dluhu ve výši 54 243 Kč.

8. Dnem 19. 9. 2020 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako„ informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy“. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dluhu z uvedené pojistné smlouvy ve výši 54 243 Kč a nákladů upomínání ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě 3. 11. 2020. Žalovaný byl současně žalobcem upozorněn na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím vzniklé pro případ, že do uvedeného data nebude dluh zaplacen.

9. Dnem 10. 6. 2021 je datována předžalobní upomínka právního zástupce žalobce adresovaná žalovanému k zaplacení dlužné částky ve výši 55 443 Kč s příslušenstvím, to vše ve lhůtě do 26. 6. 2021. Upomínka obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě marného uplynutí stanovené lhůty. Odeslání upomínky na adresu žalovaného dne 10. 6. 2021 žalobce prokázal internetovými stránkami PoštaOnline sledování zásilek. Upomínka byla žalovanému dodána dne 15. 6. 2021.

10. Soud danou věc posuzoval dle a násl. (dále jen „“).

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla v souladu s § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalobce zavázal v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobci pojistné. Žalovaný neplacením pojistného přivodil zánik pojištění k datu 6. 8. 2020 v 24.00 hodin, neboť dluh na pojistném ani přes upomínku zaslanou žalobcem v souladu s § 2804 o. z. ve stanovené lhůtě nezaplatil. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu pojištění. Dlužné pojistné za období od 18. 4. 2020 do 7. 8. 2020 ve výši 54 243 Kč ani přes zaslanou předžalobní upomínku do dne rozhodnutí soudu nezaplatil. Nezaplacení pojistného je mezi stranami nesporné.

12. Žalovaný v rámci soudního řízení uplatnil kompenzační námitku, kdy vůči pohledávce žalobce na zaplacení dlužného pojistného ve výši 54 243 Kč (tuto pohledávku žalovaný nesporuje, potvrzuje, že pojistné nezaplatil) uplatnil do výše žalované částky svou pohledávku vůči žalobci na zaplacení pojistného plnění z pojistné události, k níž došlo dne 5. 7. 2020. V této souvislosti, jak bylo již uvedeno výše, žalovaný tvrdil, že ke škodní události vedené u žalobce pod číslo došlo uvedeného dne 5. 7. 2020 tak, že vlivem povětrnostních podmínek strom spadlý do náhonu byl vodou donesen do česlovny, zde se vzpříčil v hrabacím stroji a způsobil ohnutí pístnice čistící lišty a poškození elektroinstalace. část obce spadla do náhonu cca 300 m od česlovny. Náklady na opravu hrabacího stroje činily 85 978 Kč s DPH, které na základě vystavené faktury zaplatil. Žalobce mu odmítl pojistné plnění poskytnout.

13. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, dle něhož jeho pohledávka na poskytnutí pojistného plnění neexistuje, že nahlášená pojistná událost není kryta pojistnou smlouvou a tedy nemůže být vyplaceno pojistné plnění a ani nemůže být proveden zápočet pojistného plnění na dlužné pojistné. Na prokázání existence pohledávky na proplacení pojistného plnění žalovaný označil důkazy, a to fotografie zachycujícími spadlý strom do elektrárny, nabídkový list a fakturu vztahující se k opravě zařízení, pojistnou smlouvu uzavřenou na produkt živelní pojištění movitých věcí, poukázal zejména na bod 6.4 smlouvy. Dále žalovaný soudu předložil kolaudační souhlas vydaný stát. instituce, Odborem životního prostředí, dne 24. 6. 2020 č. j.: anonymizováno číslo S 22,

sp. zn.: příjmení číslo, výpis z list vlastnictví, kat. území a územní celek, výpis z list vlastnictví, územní celek, kat. území část obce, snímek katastrální mapy zachycující stavbu malé vodní elektrárny.

14. Žalovaný soudu předložil pojistnou smlouvu - pojištění majetku a odpovědnosti podnikatele číslo včetně pojistných podmínek na pojistný produkt živelní pojištění movitých věcí, kde poukázal zejména na čl. 4 smlouvy upravující rozsah pojištění a bod 6.4. smlouvy. Dle čl. 4 smlouvy se pojištění sjednalo mimo jiné pro případ pádu stromů, stožárů nebo jiných předmětů, tj. pojištění se vztahovalo i na případy, kdy se jedná o pád předmětu, který je součástí téhož souboru jako poškozený předmět pojištění, tj. odchylně od čl. 4 bodu 2.7. písm. a) podmínek, který stanovil, že pádem stromů nejsou případy, kdy tyto předměty jsou součástí poškozeného předmětu pojištění nebo téhož souboru, jehož je poškozený předmět pojištění součástí. Dle čl. 2 bodu 1. písm. e) doplňkových pojistných podmínek pro pojištění movitých věcí DPPMP-P číslo, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, lze pojištění sjednat i pro pojistné nebezpečí – pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů. Předmětem pojištění jsou hmotné věci, které slouží pojištěnému uvedenému v pojistné smlouvě k jeho podnikatelské činnosti a jsou uvedeny pod položkami v pojistné smlouvě. (čl. 2 bod 1) – v pojistné smlouvě je jako předmět pojištění uveden soubor vlastních strojů a zařízení a inventáře MVE obec.

15. Dnem 24. 6. 2020 je datován kolaudační souhlas vydaný stát. instituce – odborem životního prostředí pod č. j.: anonymizováno číslo S 22, sp. zn. příjmení číslo, kdy citovaný orgán přezkoumal žádost žalovaného ze dne 29. 11. 2019 žádost o kolaudační souhlas a na základě výsledku přezkoumání vydal kolaudační souhlas, jakožto doklad o povoleném účelu užívání stavby vodního díla„ ulice vodní elektrárna“ na vodním toku jméno s pevným jezem v ř. km. 2,540, č. h. p. číslo, včetně vtoku a přivaděče, kašny, česlovny, strojovny, odpadního kanálu, jezu a rybího přechodu, vše na pozemcích p. p. číslo st. parcelní číslo v k. ú. část obce a p. p. číslo st. p. číslo v k. ú. obec, územní celek, kraj Liberecký. Z uvedenéy plyne, že stavba vodního díla byla povolena rozhodnutím MěÚ obec, odboru životního prostředí, č. j.: anonymizováno číslo, číslo R 61 ze dne 14. 4. 2015, které nabylo právní moci dne 5. 5. 2015.

16. Výpisy z katastru nemovitostí list vlastnictví, kat. území obec a LV. číslo územní celek, kat. území část obce bylo prokázáno, že předmětné pozemky (až na pozemky parc. č. st. anonymizováno a parc. č. st. anonymizováno), na nichž je postavena malá vodní elektrárna, jsou ve vlastnictví žalovaného. Rozsah malé vodní elektrárny je zachycen na katastrální mapě.

17. Žalovaný sdělil, že za malou vodní elektrárnu se považuje úsek: jez, náhon, který je dlouhý 870 m, který je částečně vybetonovaný, částečně zatrubněný a částečně štěrkovaný, tj. má vyštěrkované koryto, česlovna, strojovna a výtokový kanál. Všechny tyto součásti malé vodní elektrárny jsou umístěny na pozemcích, které mají samostatná parcelní čísla – viz shora citovaný souhlas a výpisy z LV.

18. Dnem 25. 5. 2021 je datována nabídka č. NA číslo vyhotovená Fasco – jméno příjmení, obec, PSČ obec určená žalovanému na demontáž a montáž hrabacího zařízení, česel, pístnice, hydrauliky, vše v ceně 85 977,76 Kč.

19. Téhož dne jako nabídka, tj. dne 25. 5. 2021 příjmení jméno příjmení, obec vystavil fakturu číslo kterou byla žalovanému vyúčtována oprava hrabacího zařízení MVE obec částkou 85 978 Kč. Splatnost faktury nastala dnem 8. 6. 2021, platba měla být uskutečněna převodem na účet. Žalovaný soudu předložil příjmový pokladní doklad vystavený právnická osoba příjmení jméno dne 8. 6. 2021 o přijetí částky 85 978 Kč jako platby faktury číslo a výdajový pokladní doklad vystavený žalovaným dne 8.6.2021 k vyplacení částky 85 978 Kč dne 8. 6. 2021 právnická osoba příjmení jméno platba faktury číslo.

20. Na fotografiích předložených žalovaným je zachycen kmen břízy, jež byl donesen do česlovny, kde se vzpříčil v hrabacím stroji, poškozené zařízení (ohnutá pístnice, čistící lišty) a poškozená elektroinstalace (vyhořelý stykač, což způsobilo, že elektrárna přestala fungovat). Tatáž fotografie zachycující kmen břízy na hrabacím zařízení byla předložena i žalobcem – jedná se dle tvrzení žalobce o fotografii, kterou mu poslal žalovaný v digitální podobě v rámci řešení pojistné události, z detailu souboru je přitom zcela jednoznačně zřejmé, že fotografie byla prokazatelně pořízená dne 17. 3. 2019 v 7:5 2:21 hodin (viz časový údaj) – tzn. více než o rok dříve, než dle tvrzení žalovaného došlo k pojistné události.

21. Soudem vyslechnutý svědek jméno příjmení vypověděl, že někdy během zimního období v době Covidu, když byl u žalovaného pro stavebniny, viděl a slyšel pana příjmení, jak před halou někomu volá kvůli pojištění, říkal, aby dotyčný nezapomněl nahlásit poškození hrabel.

22. Mezi stranami není sporu o tom, že škodní událost, ke které mělo dle žalovaného dojít 5. 7. 2020 (uvedeného dne ji měl žalovaný zjistit), žalovaný žalobci nahlásil až dne 4. 5. 2021. Žalovaný namítá, že k ohlášení pojistné události došlo pozdě, žalovaný to odůvodňuje covidovou situací, kdy uvádí, že v době vzniku škodní události byly uzavřeny okresy v důsledku covidu. ulice stála hlídka policie, která ho nechtěla z Východočeského kraje do Libereckého kraje pustit. Navíc byly uzavřeny i okresy, tj. i okres okres.

23. K tomuto tvrzení soud pokládá za potřebné uvést, že v době tvrzeného vzniku pojistné události, tj. 5. 7. 2020, platilo usnesení vlády ČR číslo kdy s účinností od 15. 6. 2020 byl mimo jiné zakázán pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest ve všech vnitřních prostorách staveb mimo bydliště, v prostředcích veřejné dopravy, při účasti na hromadné akci ve venkovních prostorech, jestliže se daná osoba nachází méně než 1,5 m od jiné osoby, nejedná-li se o členy domácnosti. Až 26. 2. 2021 bylo přijato usnesení vlády číslo kterým se s účinností od 1. 3. 2021 omezil volný pohyb osob na území České republiky tak, že se zakazovalo osobám opustit území okresu, na jehož území měli trvalý pobyt nebo bydliště, kterým se zakazoval vstup, pohyb a pobyt na území okresu všem osobám, které nemají na území tohoto okresu místo svého trvalého pobytu nebo bydliště. Z tohoto zákazu byly stanoveny výjimky pro cestu do zaměstnání, k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti. Žalovaným zmiňovaná uzavírka okresu okres byla nařízena opatřením vlády číslo ze dne 14. 2. 2021, resp. číslo ze dne 26. 2. 2021. Tímto opatřením byl omezen volný pohyb osob při vstupu na území okresů okres, obec a obec a při jejich opuštění tak, že se všem osobám s místem trvalého pobytu nebo bydlištěm nacházejícím se na území citovaných okresů zakazovalo opustit území daného okresu a všem osobám, které nemají na území mimo jiné okresu okres místo trvalého pobytu nebo bydliště, byl zakázán vstup, pohyb a pobyt na území okresu. Z uvedeného platily výjimky, a to cesty za účelem výkonu povolání, neodkladné cesty, jejichž uskutečnění bylo nezbytně nutné z důvodu ochrany života, zdraví a majetku a cesty do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti. Okresy v době údajného vzniku škodní události tedy uzavřeny nebyly a žalovanému nic nebránilo v přístupu k předmětu pojištění. Námitku žalovaného o uzavření okresu okres soud považuje za bezpředmětnou.

24. V této souvislosti soud rovněž pokládá za nutné poukázat na čl. 5 odst. 1 písm. d) všeobecných pojistných podmínek, podle něhož měl žalovaný povinnost neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozví a které by mohlo mít vliv na vznik pojistné události, nebo přijmout takové preventivní opatření, jaká je možno rozumně požadovat. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalovaného o uzavření okresů a tím jeho nemožnosti se dostat k malé vodní elektrárně bezprostředně po jejím poškození soud pokládá za účelové, má soud za to, že žalovaný měl přístup k předmětu pojištění a bylo v jeho moci případnému vzniku škodní události předejít, popř. škodu minimalizovat.

25. Dále je třeba poukázat na čl. 5 odst. 1 písm. f) všeobecných obchodních podmínek, dle něhož bylo povinností žalovaného bez zbytečného odkladu, nejdéle do 30 dnů od okamžiku zjištění škodné události, oznámit na kterémkoliv obchodním místě pojišťovně (telefonicky, e-mailovou zprávou, osobně, poštou), že škodná událost nastala. Žalovaný však vznik pojistné události v dané lhůtě nenahlásil, nahlásil ji až dne 4. 5. 2021, a to proto, že se v červenci 2020 dle svého tvrzení z důvodu uzavření okresu okres nemohl k malé vodní elektrárně dostat. Tvrzení o uzavření okresu v červenci 2020 se ukázalo jako nepravdivé. Dle čl. 5 odst. 4 všeobecných pojistných podmínek poruší-li pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba povinnosti uvedené v bodu 1 písm. f) nebo h), má pojišťovna právo odmítnout pojistné plnění. Tímto odmítnutím pojištění nezaniká. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že vzhledem k tomu, že pojistnou událost žalovaný nahlásil zcela nedůvodně po více jak rokem od jím tvrzeného data vzniku pojistné události, nárok žalovaného na poskytnutí pojistného plnění nevznikl.

26. Navíc žalovaným pořízenou fotografií z místa vzniku pojistné události, kterou zaslal v rámci šetření pojistné události žalobci, bylo i prokázáno, že ke škodní události došlo již 17. 3. 2019 (a ne 5. 7. 2020), nejpozději tedy v tento den se žalovaný dozvěděl o škodě, kterou žalobci nahlásil po více jak dvou letech. Lhůta pro nahlášení pojistné události žalobci přitom žalovanému uplynula již 16. 4. 2019. Žalovaný o této fotografii tvrdil, že byla pořízena v době vzniku pojistné události fotoaparátem zn. Canon, z datové informace žalovaným zaslané fotografie žalobci je přitom zcela jednoznačně zřejmé, že fotografie byla pořízena telefonem zn. Asus X00 (software Android). S ohledem na zcela jednoznačné datové informace ohledně předmětné fotografie soud považoval návrh žalovaného na provedení důkazu technickými údaji fotografie založené ve spise na čl. 102 (fotografie předložená žalobcem zaslaná mu žalovaným) a té samé fotografie založené na čl. 38 (předložené soudu žalovaným) za nadbytečný.

27. Žalobce soudu předložil emailové zprávy, které v souvislosti s řešením pojistné události zasílal žalovanému.

28. Jedná se zprávu ze dne 29. 7. 2021, kde žalobce žalovanému sdělil, že byly zjištěny skutečnosti, kterými bylo dle žalobce prokázáno, že ke škodní události došlo již před datem ohlášeného vzniku škodní události a před vnikem pojistné smlouvy k předmětnému zařízení. Navíc žalobce konstatoval, že ze strany žalovaného došlo k porušení povinnosti pojištěného, kdy událost nahlásil až po cca 10 měsících a pro pojišťovnu díky tomuto porušení došlo ke ztížení zjišťování rozsahu právního nároku na pojistné plnění. Žalobce žalovanému sdělil, že nárok na pojistné plnění odmítl, neboť na jeho poskytnutí nevznikl žalovanému nárok.

29. Na nesouhlas žalovaného s odmítnutí pojistného plnění žalobce reagoval emailovou zprávou ze dne 3. 9. 2021, kdy mu sdělil, že nechal znovu přehodnotit kompetentními osobami jeho událost a konstatoval, že trvá na závěrech, které mu byly již sděleny, tj. ukončení škodní události bez poskytnutí pojistného plnění.

30. Na opětovný nesouhlas žalovaného žalobce reagoval e-mailovou zprávou ze dne 9. 9. 2021, kdy žalovanému sdělil, že neměl v pojistné smlouvě uzavřeno pojištění strojního rizika, pojistné plnění nelze poskytnout. Navíc upozornil, že pojistná smlouva číslo byla již v roce 2020 stornována pro neplacení pojistného. Celou záležitost žalobce považuje za uzavřenou.

31. Na závěru, že žalovaný neměl pojistnou smlouvou pojištěna strojní rizika a tudíž nemožnosti poskytnout pojistné plnění, žalobce setrval i v e-mailové zprávě ze dne 15. 9. 2021.

32. V e-mailové zprávě ze dne 22. 9. 2021 žalobce žalovanému opakovaně sdělil, že pojistná smlouva, která by kryla jím nahlášenou škodu a riziko vniknutí předmětu do zařízení, či jeho mechanické poškození mechanizmů a hydrauliky nebyla nikdy uzavřena ani podepsána, proto nevznikla.

33. Na zamítavém stanovisku k poskytnutí pojistného plnění žalobce setrval i v e-mailové zprávě ze dne 29. 9. 2021.

34. Žalovaný se v souvislosti s uplatněným zápočtem pohledávky – škody vzniklé v důsledku pádu stromu do náhonu a následného poškození zařízení malé vodní elektrárny odkazuje na pojistnou smlouvu, konkrétně na pojistný produkt živelní pojištění movitých věcí, kde poukázal zejména na čl. 4 smlouvy upravující rozsah pojištění a bod 6.4. smlouvy. Dle čl.4 smlouvy se pojištění sjednalo mimo jiné pro případ pádu stromů, stožárů nebo jiných předmětů, tj. pojištění se vztahovalo i na případy, kdy se jedná o pád předmětu, který je součástí téhož souboru jako poškozený předmět pojištění.

35. Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se dle čl. 21 bod 12 všeobecných obchodních podmínek rozumí takový pád těchto těles, který má znaky volného pádu. Za poškození nebo zničení předmětu pojištění pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se považuje takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, k němuž došlo a) přímo pádem stromu, stožáru nebo jiného předmětu; b) v příčinné souvislosti s tím, že tento strom, stožár nebo jiný předmět poškodil dosud bezvadné části budovy. Ani jeden z těchto znaků však v tomto případě naplněn nebyl.

36. část obce, která se dostala do malé vodní elektrárny a poškodila její zařízení, dle tvrzení žalovaného spadla do náhonu cca 300 m od česlovny. I když se jedná se toliko o holé tvrzení žalovaného ničím nepodložené, je z tohoto tvrzení zcela jednoznačné, že ke škodní události nedošlo tak, že by na zařízení spadl strom, ale tím, že strom spadl do vody a byl doplaven do předmětu pojištění, kde způsobil škodu. Prvotní příčinou vzniku škody proto nebyl pád stromu, ale vniknutí cizího předmětu, tj. stromu spadlého nikoliv přímo na pojištěné předměty, ale do vody, která jej jako naplaveninu přivedla do elektrárny. Pro tento případ žalovaný však pojištěn nebyl.

37. Žalovaný v průběhu řízení tvrdil, že pojistnou událost pojišťovně nahlásil včas, a to telefonicky paní příjmení – pracovnici žalobce. Uvedené mu měl dosvědčit svědek příjmení. Ten tvrzení žalovaného neprokázal. Svědek sice uvedl, že slyšel volat žalovaného resp. pana příjmení na pojišťovnu, ale již nedokázal uvést, kdy to bylo, pouze uvedl, že to bylo v zimním období v době Covidu. První vlna Covidu přišla v únoru 2020, pojistná událost dle žalovaného vznikla 5. 7. 2020, svědek příjmení tvrdil, že pan příjmení s pracovníkem pojišťovny hovořil někdy v zimních měsících v době Covidu, tzn. muselo to být v období zimy 2020 2021, žalovaný škodní událost nahlásil až v červnu 2021. Již z tohoto je zcela jednoznačně zřejmé, že žalovaný pojistnou událost nahlásil pojišťovně pozdě, tj. po uplynutí 30ti denní lhůty k nahlášení pojistné události stanovené v pojistných podmínkách.

38. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že nárok žalovaného na pojistné plnění neexistuje, když nebylo prokázáno, že došlo k pojistné události, která by byla kryta pojištěním (příčina škody byla naplavenina nikoliv pád stromu na zařízení). I v případě, kdy by událost kryta pojištěním byla, nárok na pojistné plnění žalovanému by nevznikl v důsledku porušení povinnosti žalovaným stanovené v pojistných podmínkách, tj. bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od okamžiku zjištění škodné události, oznámit pojišťovně, že škodná událost nastala. To, že tak neučinil, zakládá právo pojišťovny odmítnout pojistné plnění. Existence pohledávky způsobilé k započtení vůči pohledávce žalobce, kterou žalovaný při jednání soudu uznal, nebyla v řízení prokázána. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

39. Částka 1 200 Kč byla žalobci přiznána v souladu s  kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích

40. Dle § 3 tohoto nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

41. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

42. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. číslo Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

43. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení ve spojení s ustanovením Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 36 604 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 23 100 Kč stanovenou dle vyhl. č. za 7 úkonů á 3 300 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba; procesní podání ze dne 3. 6. 2022; účast na jednání soudu dne 27. 7. 2022; procesní podání ze dne 22. 8. 2022; účast na jednání soudu dne 30. 11. 2022), náhradu 2 100 Kč za 7 paušálů á 300 Kč stanovenou dle vyhl. č. , cestovné ve výši 2 458 Kč k jednáním soudu ve dnech 27. 7. 2022 a 22. 8. 2022 vždy na trase obec – obec a zpět při ujetí celkem 376 km automobilem zn. Hyundai i30, registrační značka, při průměrné spotřebě 3,9 l motorové nafty na 100 km v ceně 47,10 Kč a náhradě 4,70 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. ), náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu 800 Kč za 8 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle vyhl. č. , částku 5.976 Kč představující 21% DPH a částku 2 170 Kč za zaplacený soudní poplatek.

44. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s  třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvou vyhotoveních prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.