Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 5/2022-35
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 107 504,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku
74 912 Kč s úrokem z prodlení z částky 74 912 Kč ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2022
do zaplacení.
II. Ve zbylé části, tj. pokud se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky
32 592,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 93 344 Kč ve výši 8,5 % ročně
od 23. 11. 2021 do 21. 4. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 18 432 Kč ve výši
8,5 % ročně od 22. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 64,85 % ročně z částky
79 234,82 Kč od 23. 11. 2021 do 15. 12. 2021 ve výši 3 155,83 Kč, úroku ve výši 8,5 %
ročně z částky 79 234,82 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy
celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 219 801 Kč, se žaloba
zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku,
náklady řízení ve výši 10 531,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 74 912 Kč s úrokem z prodlení z částky 74 912 Kč ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2022 do zaplacení. II. Ve zbylé části, tj. pokud se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 32 592,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 93 344 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 11. 2021 do 21. 4. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 18 432 Kč ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 64,85 % ročně z částky 79 234,82 Kč od 23. 11. 2021 do 15. 12. 2021 ve výši 3 155,83 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 79 234,82 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2021 dosáhne částky 219 801 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, náklady řízení ve výši 10 531,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou ze dne 26. 4. 2022 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 107 504,30 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelkou a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala 28. 6. 2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši„ nominální úrokové sazby“ 64,85 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 088 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná se tak zavázala uhradit žalobkyni částku 183 168 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení dlužníka atd.). Žalobkyně uvedla, že z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále uvedla, že úvěrovou historii žadatelky ověřovala v databázích SOLUS a NRKI, prověřila, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru zaplatila žalobkyni pouze následující částku: 5 088 Kč dne 20. 7. 2021. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 2 splatné dne 16. 9. 2021. K datu 21. 11. 2021 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 91 946,16 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se s žalobkyní dohodly, že žalobkyně je oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení také z dlužného úroku, jakožto součásti nové jistiny. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč (smluvní pokuta 2 x 499 Kč
u splátek č. 2, 3). Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy, celkem ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Uvedené smluvní pokuty a náhrady nákladů jsou splatné v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na zaplacení. Dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty, když v bodě 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od 23. 11. 2021 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná ke dni podání žaloby dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 91 946,16 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 79 234,82 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 711,34 Kč) s příslušenstvím, částku představující smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, částku představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím, částku představující smluvní pokutu 14 160,30 Kč. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní pokutu pouze od 23. 11. 2021 k datu vyhotovení žaloby. Dále žalovaná ke dni podání žaloby dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 79 234,82 Kč ode dne 23. 11. 2021 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně uvedla, že u částek 91 946 Kč, 998 Kč, 400 Kč, celkem 93 344 Kč, požaduje s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení, a to až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, svou neúčast omluvila (péče o syna, který je anonymizována dvě slova, což následně doložila), o odročení nežádala, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru včetně dodatku a technického popisu, oznámením
o schválení úvěru včetně dodejky, formulářem hodnocení klienta, dokladem o vyplacení úvěru, kartou klienta, fotokopií občanského průkazu, oznámením o zesplatnění úvěru, výzvami k zaplacení, podacím archem, doklady o výplatách důchodu za měsíce duben, květen a červen 2021, ověřením v registru SOLUS a NRKI, výstupem z insolvenčního rejstříku, smlouvou
o bankovních službách. Ze smlouvy o úvěru číslo včetně dodatku číslo k této smlouvě bere soud za prokázáno, že dne 28. 6. 2021 podepsala žalovaná (dlužnice) a 29. 6. 2021 osoba oprávněná jednat za žalobkyni (věřitelku) smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 80 000 Kč. Dle údajů ve smlouvě měla žalovaná celkem zaplatit 183 168 Kč ve
36 splátkách po 5 088 Kč, splátky měly být hrazeny nejpozději 16. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr 88,04 %. V bodě 6. smlouvy jsou podrobně rozepsány důsledky vyplývající z prodlení klienta - nároky na smluvní pokuty, body 6.1. a 6.5., nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů, bod 6.2., jak je rozepsáno v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Z listiny„ Oznámení o schválení úvěru“ datované 30. 6. 2021 bere soud za prokázáno, že úvěr k výše uvedené smlouvě o úvěru byl schválen. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované doručeno 7. 7. 2021. Z dokladu o vyplacení úvěru bere soud za prokázáno, že částka 80 000 Kč byla dne 29. 6. 2021 připsána na bankovní účet žalované pod variabilní symbol. Z listiny„ Hodnocení klienta“, kterou vyplnil zprostředkovatel úvěru a žalovaná ji podepsala, bere soud za prokázáno, že dle obsahu této listiny žalovaná (klient) uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem 15 104 Kč, jedná se o invalidní důchod, odečteny výdaje 3 860 Kč (životní minimum), partner 0, děti v domácnosti 0, splátky 0, bydlení - nájemné, inkaso 2 603 Kč, ostatní 0, rezerva 8 141 Kč. Klientka předložila občanský průkaz, výplatní doklady ohledně výplaty invalidního důchodu třetího stupně za měsíce duben, květen, červen 2021, vždy částka 15 104 Kč, doklad
o tom, že má uzavřenou smlouvu o bankovních službách, běžný účet č. bankovní účet (na tento účet jí byl úvěr zaslán). V prohlášení klientka mimo jiné uvedla, že neočekává změny v příjmech a výdajích a nemá pochybnosti o dostatečnosti svých příjmů pro splácení úvěru, aniž by došlo k jejímu nepřiměřenému strádání nebo předlužení. Z občanského průkazu žalované zprostředkovatel úvěru zjistil, že je vdaná. Dle výpisu záznamů z registru SOLUS – bez příznaku, výpis z nebankovního registru NRKI – skóre 385. Dle údajů v kartě klienta žalovaná uhradila
5 088 Kč (vklad hotovosti 20. 7. 2021, to je 27 dnů po splatnosti, byly jí zasílány upomínky, jak je v kartě rozepsáno). Žalované byly zasílány upomínky, jak vyplývá z karty klienta, dále výzva k úhradě s upozorněním na možnost zesplatnění ze dne 18. 10. 2021 a 16. 11. 2021, oznámení
o zesplatnění ze dne 21. 11. 2021 a dále předžalobní výzva ze dne 6. 4. 2022. K datu 21. 11. 2021 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru.
4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje jen tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze zčásti. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku 80 000 Kč, přitom žalovaná jí dosud uhradila 5 088 Kč (žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že žalobkyni uhradila částku vyšší). Zbývající částky, ať už přirostlé úroky, požadovaná smluvní pokuta či jiné náklady, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované dlužnice splácet poskytnutý úvěr. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 80 000 Kč, což na její straně představovalo bezdůvodné obohacení. V době sjednání smlouvy v červnu 2021 měla žalobkyně k dispozici listinné doklady, ze kterých vyplynulo, že žalovaná pobírala invalidní důchod třetího stupně – za měsíce duben, květen, červen 2021 ve výši 15 104 Kč. Dle údajů ve formuláři„ Hodnocení klienta“ uvedla, že nežije ve společné domácnosti s žádnou další osobou, nesplácí žádné dluhy, zároveň předložila občanský průkaz, ze kterého vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy byla vdaná. Ohledně výdajů žalované vycházela žalobkyně pouze z abstraktní částky 3 860 Kč o životním minimu (tato částka zcela pomíjí skutečné výdaje žalované), dále z ničím nedoložené a neověřené částky na„ nájemné, inkaso“ 2 603 Kč. Kromě toho je v listině„ Hodnocení klienta“ uvedena„ rezerva“ 8 141 Kč. Podle smlouvy měla žalovaná splácet měsíčně 5 088 Kč. Chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platila žalovaná nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů (občanský průkaz, ve kterém byl navíc údaj o tom, že žalovaná je vdaná,
a 3x doklad o výplatě důchodu) nemohla žalobkyně žalované úvěr poskytnout (že byly podklady pro posuzování úvěruschopnosti žalované naprosto nedostatečné, se následně projevilo, když žalovaná uhradila pouze jednou splátku, a to po splatnosti). Ze všech výše popsaných důvodů soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku. Soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaná skutečně vyčerpala, a částkou, kterou žalobkyni uhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni z poskytnuté částky 80 000 Kč uhradila 5 088 Kč, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení důvodný co do částky 74 912 Kč, v této části soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalované nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě ze dne 6. 4. 2022, která byla žalované zasílána doporučeně (podací arch z téhož dne). V této výzvě byla žalované stanovena lhůta k úhradě 15 dnů ode dne odeslání výzvy, tato lhůta uplynula dne
21. 4. 2022 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výši stanoví vládní nařízení č. 351/2013 Sb., žalobkyně požadovala úroky ve výši 8,5 % ročně. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná zůstala v řízení naprosto nečinná, takže nebylo možno ohledně jejích poměrů
a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaná netvrdila a následně ani neprokázala, že její možnosti jí umožňují splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalované je splatit celou jistinu úvěru najednou. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s. ř. a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 531,40 Kč. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch co do 69,68 % a neúspěch co do 30,32 % z uplatňovaného nároku, takže soud žalobkyni přiznal část nákladů ve výši 39,36 %. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku
5 376 Kč, dále z nákladů právního zastoupení 17 670 Kč + 3 710,70 Kč (DPH). Náklady právního zastoupení představují: odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání dne 1. 12. 2022) po 5 420 Kč, dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, což je v souladu s § 7, § 11, § 13 odst. 4, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu. Soud vychází z tarifní hodnoty 107 504,30 Kč, což je v souladu s § 8 advokátního tarifu. Dále náklady řízení představují polovinu náhrady za ztrátu času 2 půlhodiny po 100 Kč k jednání soudu ze sídla advokáta a zpět, což je v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu. Dále polovina nákladů na cestovné osobním automobilem registrační značka k jednání soudu, počet ujetých kilometrů celkem 81. Průměrná spotřeba pohonných hmot
6,3 l /100 km, vyhlášková cena paliva 47,10 Kč l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč. Náhrada celkem za použití silničního motorového vozidla 620 Kč, polovina 310 Kč,
což je v souladu s vyhláškou č. 511/2021 Sb., v platném znění. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku 3 710,70 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložila. Dne 1. 12. 2022 se zástupce žalobkyně (v substituci) totiž dostavil k soudu ke dvěma navazujícím jednáním, a to sp. zn.
spisová značka a sp. zn. spisová značka, v každé z těchto věcí si vyúčtoval polovinu náhrady za promeškaný čas a polovinu nákladů na cestovném. Náklady řízení celkem 26 756,70 Kč, 39,36 % z toho činí 10 531,40 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).