Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 101/2022-28

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 2 379 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 379 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 103 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 379 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 103 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z , u (dále jen „“).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 379 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 379 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 103 Kč - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 1 779 Kč včetně příslušenství (kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 779 Kč od datum do datum v částce 77,20 Kč) a z poplatků za odeslání upomínek ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč), které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný k ní připojil svůj vlastnoruční digitální biometrický podpis, který žalobkyně uložila na bezpečné úložiště. Žalovaný neuhradil ani první pojistné, proto pojistná smlouva ke dni datum zanikla.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: K listinám označeným jako pojistná smlouva – Autopojištění NAMÍRU číslo ze dne datum a záznam z jednání, nebyl připojen podpis žalobkyně (ani elektronický, ani vlastnoruční), ani podpis žalovaného (ani elektronický, ani vlastnoruční), když na místě obou podpisů byly zobrazeny obrázky či podobizny podpisů (pojistná smlouva ze dne datum, záznam z jednání). Předmětem pojistné smlouvy – Autopojištění NAMÍRU číslo ze dne datum bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka příjmení příjmení, příjmení: Z bankovní účet, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala klientovi označenému jako žalovaný poskytnout, a závazek klienta hradit žalobkyni pojistné v částce 6 340 Kč ročně, v částce 1 585 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva ze dne datum). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum, když první pojistné ve výši 1 585 Kč bylo splatné dne datum (pojistná smlouva ze dne datum). Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní včetně sazebníku (všeobecné pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky a sazebník žalobkyně). Žalobkyně dne datum vyhotovila dopis označený jako sdělení o neplacení pojistného, kterým měl být žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 885 Kč (sdělení o neplacení pojistného ze dne datum). Doklad o doručení sdělení nebyl žalobkyní předložen. Dopisem označeným jako upomínka k zaplacení ze dne datum žalobkyně upomenula žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 885 Kč, která se skládá z dlužného pojistného ve výši 1 585 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč s upozornění, že pokud nebude pojistné uhrazeno do datum, pojistná smlouva k tomuto dni zanikne (upomínka ze dne datum, kopie dodejky). Žalobkyně vyhotovila dne datum dopis označený jako ukončení pojistné smlouvy, kterým mělo být žalovanému oznámeno, že ke dni datum došlo k zániku pojistné smlouvy a měl jím být vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 079 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne datum). Doklad o doručení ukončení pojistné smlouvy nebyl žalobkyní předložen. Žalobkyně vyhotovila dne datum dopis označený jako pokus o smír, kterým měl být žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 379 Kč, která se skládá z dlužného pojistného za období od datum do datum ve výši 1 779 Kč a z nákladů za upomínky ve výši 600 Kč (pokus o smír ze dne datum, přehled předpisů pojistného). Doklad o doručení pokusu o smír nebyl žalobkyní předložen. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl před podáním žaloby zástupcem žalobkyně upomenut (předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího archu).

4. Dle , (dále jen „“) písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

5. Soud předně dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, co přesně znamená žalobkyní použitý termín vlastnoruční digitální biometrický podpis a jak konkrétně měl být připojen k pojistné smlouvě (jak žalovaný vyjádřil svou vůli být smlouvou vázán). Nic jako vlastnoruční digitální biometrický podpis zákon nezná a nespojuje s ním tedy ani žádné účinky. Použití tohoto termínu svědčí o tom, že žalobkyně nerozlišuje mezi způsobem uzavírání smluv v listinné podobě a elektronické podobě. Pokud je smlouva uzavírána v listinné podobě, je k ní připojen vlastnoruční podpis smluvních stran, který se připojuje přímo nau samotnou (podepisuje se samotná) a tím se stává podpis neoddělitelnou součástí listiny/smlouvy. V případě, že smlouva uzavírána v elektronické podobě, je k ní třeba připojit elektronický podpis, když použití vlastnoručního podpisu je a priory (technicky) vyloučeno. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle , 3 o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně shora uvedených skutečností, ale žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se o možnost být poučena.

6. Soud však uvádí, že je mu známo, že některé společnosti k zachycení mechaniky podpisu (tlaku na podpisovou podložku, rytmus a vedení tahu, atd.) používají speciální podložky, které de facto zachycují způsob, jakým se člověk podepisuje a jednání se tedy o zachycení biometrického údaje o člověku (obdobně jako sken otisků prstů) a jeho následné převedení do elektronické podoby. V této elektronické podobě ho lze jako i jiný typ biometrického údaje opakovaně a neomezeně replikovat, tj. připojovat k neomezenému množství písemností. Pokud je soudu známo, a plyne to i z vyjádření žalobkyně, tento„ biometrický podpis“ existuje samostatně (lze ho uchovat a opakovaně použít) a nepřipojuje se trvale a neoddělitelně k jedné podepisované písemnosti. Naproti tomu kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu Nařízení EU číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, se kterým nařízení spojuje účinky vlastnoručního podpisu (článek 25 bodu 2 Nařízení EU číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES), se trvale a neoddělitelně připojuje ke konkrétní podepisované písemnosti a v případě, že by došlo po podpisu písemnosti k její změně či„ poškození integrity písemnosti či podpisu“ se toto projeví jako nemožnost ověřit platnost podpisu či oznámení, že po podpisu došlo ke změně. Systém fungování„ biometrického podpisu“ lze přirovnat (z technického a identifikačního hlediska) k tomu, že by člověk vlastnoručně podepsal neomezené množství lístečků, které by bylo možno připojovat (odpojovat) k různým listinám kancelářskou sponkou, když o připojení/odpojení rozhoduje nikoliv (nejen) podepisující osoba, ale i osoba, která disponuje„ biometrickým podpisem“ (elektronickým záznamem o biometrickém podpisu). Soud dodává, že v případě úniku shora uvedeného biometrického údaje do kyberprostoru, lze tento údaj – biometrický podpis opakovaně a bez vědomí a vůle osoby, která jej poskytla, použít, když pro původní osobu by bylo velmi obtížné takový biometrický údaj změnit. Nejedná se tak v žádném případě o bezpečnější variantu vyjádření vůle jednajícího, ba naopak. Závěrem soud dodává, že ze samotné písemnosti, ke které měl být připojen„ biometrický podpis“ nelze zjistit parametry podpisu a nelze v případě potřeby ověřit jeho platnosti či pravost. Naopak u kvalifikovaného elektronického podpisu ve smyslu nařízení Nařízení EU číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, lze ověřit jeho platnost a zároveň identitu podepisujícího a to vždy ke konkrétní podepisované písemnosti. Zda je žalobkyní tvrzený vlastnoruční digitální biometrický podpis shora popsaným biometrickým údajem – biometrickým podpisem (se všemi jeho popsanými vlastnostmi) není soudu známo, neboť toto žalobkyně neuvedla, přestože byla ještě před jednáním k doplnění tvrzení vyzvána. Závěrem soud dodává, že poučení dle o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když jen za účelem poučení dle není třeba jednání odročovat.

7. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že i kdyby byl k pojistné smlouvě připojen tzv. biometrický podpis žalovaného, nejednalo by se o elektronický podpis, který má účinky vlastnoručního podpisu ve smyslu článkem 25 bodu 2 Nařízení EU číslo o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Nebylo by tak žalobkyní prokázáno, že žalovaný skutečně podepsal, resp. že žalovaný chtěl svůj„ biometrický podpis“ připojit k předmětné pojistné smlouvě a že text smlouvy nebyl po podpisu změněn.

8. Soud dále dodává, že podpis naě sice může být nahrazen mechanickými prostředky ale jen tam, kde je to obvyklé, když obvyklé to je v případě žalobkyně jakožto podnikatele nikoliv však ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli.

9. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva nebyla žalovaným podepsána.

10. Dle i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou.

11. Dle není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

12. Na věc soud aplikoval zejména ustanovení , které je ustanovením speciálním ve vztahu k  , když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být uzavřena písemně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla žalovaným podepsána. Nedostatek písemné formy lze dle zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. Jak však sama žalobkyně uvedla, první pojistné nebylo uhrazeno. Tedy ani jedna ze dvou podmínek pro zachování písemné formy nebyla splněna. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedených skutečností, ale žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se o možnost být poučena. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena pojistná smlouva, když nedostatek písemné formy způsobuje její neplatnost, neboť požadavek na písemnou formu byl stanoven kogentním ustanovením , když v daném případě jím má být navíc zajištěna ochrana slabší strany (spotřebitele). Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, že by žalovanému poskytla pojistnou ochranu a že by se tedy mohla domáhat nároku na vrácení bezdůvodného obohacení za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistná ochrana měla být navíc poskytnuta vlastníkovi vozidla, tedy třetí osobě. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle o neunesení břemene důkazního, ale tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, se připravila o možnost být poučena. Závěrem soud dodává, že poučení dle o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když jen za účelem poučení dle není třeba jednání odročovat.

13. Jelikož žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužné částky, nemohl se žalovaný ani dostat do prodlení s její úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval ustanovení , když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.